V roce 1944 přece už židovské děti nebyly, zní ve filmu

Irena Hejdová Irena Hejdová
28. 11. 2007 9:30
Sedm let pátral filmař po zapomenutých transportech
Zapomenuté transporty
Zapomenuté transporty | Foto: 2media

Praha - Osvětim, Treblinka, Dachau, Sachsenhausen; ta jména "jak z dětské říkanky" dodnes vyvolávají hrůzu. Jsou ale i další, méně známá místa a koncentrační tábory, kam byly deportovány tisíce českých Židů za druhé světové války. Ležely na východ od našich hranic v Lotyšsku, Estonsku, Bělorusku či východním Polsku.

Sem se ve svém čtyřdílném dokumentárním cyklu Zapomenuté transporty vydal debutující dokumentarista Lukáš Přibyl. Nechtěl vyprávět o velkých dějinách, spíš zachytit hrůzu každodenního života ve východoevropských koncentrácích, kterými prošla i část jeho rodiny.

První díl má premiéru ve středu v pražském kině Aero; do poloviny roku 2008 by měly do kin vstoupit všechny čtyři. Producent Ondřej Trojan jedná o uvedení v televizi a na festivalech, plánuje se vydání DVD.

Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Metoda vystudovaného politologa a historika Přibyla je vlastně jednoduchá. Vychází z toho, že otřesné monology pamětníků mluví samy za sebe; doplňuje je proto pouze archivními záběry, fotografiemi a působivou hudbou Petra Ostrouchova. Chybí "současnost" i jakýkoliv komentář.

I tohle "málo" je ale dost na vtahující divácký zážitek, ve kterém se vzpomínky zase mění v realitu. Třeba když jedna z pamětnic jen pro ozřejmění jedné ze situací dodá, že "v roce 1944 přece už děti neexistovaly"  nebo jiný pamětník popisuje každodenní pocit koncentráčnického vězně: "Jste jako zvíře, myslíte jen na přežití."

Výpovědi se převážně točí právě kolem způsobu, jakým v ne-lidských podmínkách žili. Kolem kšeftování s jídlem, ochrany před mrazem, který dosahoval až 17 stupňů pod nulou, každodenního brutálního vraždění spoluvězňů; dojde ale i na témata lásky či sexu.

První díl vypráví o transportu českých a moravských Židů do Lotyšska. Tady, v ghettu v Rize a v táborech Salaspils a Kaiserwald,  přežívali s Židy německými a rakouskými. Do Lotyšska bylo od roku 1942 oddeportováno celkem 3000 českých a moravských Židů, vrátilo se 129 z nich.

Foto: Aktuálně.cz

"Přežilo tak mizivé procento lidí, že málokdo měl šanci o tom vyprávět," vysvětluje Přibyl, proč se o východoevropských koncentrácích ví tak málo. I ta přeživší hrstka se rozprchla do celého světa, Přibyl při bádání po jejich stopách sjezdil nejen celou Evropu, ale vyrazil i do USA, Venezuely, Izraele či Austrálie.

Film připravoval dlouhých 7 let, aby shromáždil ty nejdůležitější vzpomínky pamětníků i exkluzivní archivní záběry a fotografie. Nalézal je při bádání v archivech, soukromých sbírkách, na půdách domků v polských vesnicích, ale i v garážích rodin bývalých příslušníků SS.
 
"Bylo to trochu detektivní pátrání, dobře se pracovalo s telefonními seznamy, s internetem a matrikami," říká Přibyl. Ten natočil celkem 270 hodin materiálu a hledání té správné fotografie obětoval třeba i několik měsíců: "V Estonsku jsem kvůli jedné fotce udělal víc než 400 telefonátů - pak už jsem to přestal počítat. Ale tu fotku mám."

Koncentrační tábor v Letech u Písku
Koncentrační tábor v Letech u Písku | Foto: holocaust.cz

Snímek zachycuje krásnou dívku, která byla vězeňkyní jednoho z estonských táborů, kde se do ní zamiloval jeden z nacistických dozorců, později se s dívkou pokusil z tábora uprchnout - Přibylovo dílo zachycuje i další podobně silné a tragické osudy.

Každý z jeho devadesátiminutových filmů popisuje jeden cíl deportačních transportů a soustředí se na způsob, jakým se lidé vyrovnávali s naprosto extrémními podmínkami.

"Někteří z hrdinů ten film neuvidí, protože už zemřeli, jiní ho nechtějí vidět, cítí, že už řekli vše, co chtěli. Nikdo ale neodmítl o svých zážitcích mluvit, i když jsem je občas musel hodně dlouho přesvědčovat," dodává Přibyl.


 

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Irské zdravotnictví zasáhl kybernetický útok, očkování proti covidu-19 to neovlivnilo

Počítačový systém irského zdravotnictví zasáhl kybernetický útok. Všechny informační systémy dnes byly vypnuty z důvodu ochrany před vyděračským softwarem, ale program očkování proti covidu-19 to neovlivnilo, uvedl provozovatel služeb. Podle vlády za napadením stojí mezinárodní gang a jde nejspíš o dosud nejvážnější kybernetický útok na irský stát, uvedla agentura Reuters.

Šéf irské zdravotní služby (HSE) Paul Reid řekl, že odstavení systému má fungovat jako preventivní opatření s cílem ochránit co největší množství informací.

"Je to velmi sofistikovaný útok, není to jen běžný útok. Má dopad na všechny naše národní a lokální systémy, které by byly zapojeny do všech našich služeb," řekl Reid veřejnoprávní televizi RTÉ. "Očkovací program naštěstí pokračuje, je to oddělený systém," vysvětlil Reid. Útok podle něj postihl převážně informace uložené na centrálních serverech, a ne nemocniční zařízení, lékárny nebo lékařské ambulance.

"Máme co do činění s kyberzločineckými gangy, kterým jde o peníze. Pokoušejí se zakódovat a uzamknout naše data a pak nám je nabídnout zpátky za výkupné," uvedl Ossian Smyth, náměstek vlády zodpovědný za informační systémy. "Dali jsme jasně na srozuměnou, že žádné výkupné platit nebudeme," řekl novinářům irský premiér Micheál Martin.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Arménský premiér žádal Putina o vojenskou pomoc kvůli incidentu a Ázerbájdžánem

Arménský úřadující předseda vlády Nikol Pašinjan v pátek požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc, včetně vojenské, v souvislosti se středečním incidentem v pohraničí s ázerbájdžánskými vojáky. Premiér o tom podle agentury TASS informoval na zasedání parlamentu.

Arménské ministerstvo obrany ve středu oznámilo, že ázerbájdžánské ozbrojené síly se ve snaze "upravit hranice" pokusily provést "určité práce" v jedné z příhraničních oblastí Sjunikské provincie. Po intervenci jednotky arménské armády ázerbájdžánští vojáci tyto práce přerušili a nyní strany jednají o urovnání vzniklého konfliktu.

Premiér incident označil za pokus Ázerbájdžánu přivlastnit si území Arménie. Podle něj ázerbájdžánské ozbrojené síly překročily státní hranici a pronikly na arménské území do hloubky 3,5 kilometru.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Pohár bude bez fanoušků, vstupenky si rozdělí partneři

Fotbalová asociace České republiky nebude moci kvůli aktuálním protikoronavirovým opatřením poskytnout finalistům domácího poháru vstupenky pro volný prodej fanouškům. Povolená kapacita 10 procent diváků na stadionu je pro zápas mezi Plzní a Slavií vyhrazena dlouhodobým partnerům. Uvedli to představitelé soutěže na twitteru.

"Aktuální epidemiologická výjimka stanovuje maximální možnou hranici naplnění stadionu na deset procent celkové kapacity. Ta je určena pouze dlouhodobým partnerům a z tohoto důvodu nemůže momentálně FAČR zahájit prodej vstupenek na finálový zápas," uvedli zástupci soutěže.

"Vzhledem k aktuálním opatřením neobdrží klub od FAČR žádnou volnou kapacitu vstupenek, které by mohly být nabídnuty do volného prodeje pro fanoušky," informoval na svých stránkách i plzeňský klub.

Finálový duel, v němž mohou slávisté završit double, se uskuteční v plzeňské Doosan Aréně 20. května od 17:00.

Zdroj: ČTK
Další zprávy