Praha - Tomáš Vorel už před lety vykonal cestu z města a předvánoční čas tak komentuje po mejlu z rabštejnských lesů. Do Prahy jezdí dřevěný režisér jen natáčet filmy - jako právě vznikajícího Miliardáře.
Ve Vašem školním filmu Dáreček se hrdina v podání Milana Šteindlera na Vánoce dočká poněkud překvapivé návštěvy italského bratra své manželky - měl jste někdy podobně bizarní vánoční návštěvu?
V posteli své manželky jsem našel nějakého chlapa. Ale byl jsem tak opilý, že jsem ho nedokázal ani zmlátit, jen jsem dal ženě trapnou facku. Ale pak jsem jí odpustil, protože jsem nechodil domů a více než manželství věnoval jsem se rozpustilým kamarádům ze Sklepa a natáčení filmů. Nebyl jsem zkrátka vhodný na manželství. A všechny tyto zážitky můžete vidět ve filmu Kamenný most.
Před Vánoci si nelze odpustit dotazy typu: Pečete? Zdobíte? Obdarováváte? Odpovídáte na vánoční ankety a oblékáte se do vánočních kostýmů?
Nic z toho, co říkáte. Tohle vánoční dětství už mám za sebou. Z vánoc stalo nejstresovější a nejděsivější období roku, kdy nám zmírající kapitalismus cpe bezcenné hračky. A tak jsem si řekl a všichni moji blízcí si řekli, že nebudeme dávat a dostávat dárky, trhat a zdobit a pak hasit hořící stromky, zabíjet kapry a pak tahat jejich kosti z našich krků. A hle, stal se zázrak: náhle jsou pro nás vánoce nejklidnější a nejzázračnějším časem roku. Hlavně nechodit do kostela na půlnoční! To pak je zcela zkažen svatý čas vánoc.
Právě připravujete nový film Jak ulovit miliardáře o vykonstruovaném obvinění jednoho podnikatele i o negativních stránkách současnosti. Znamená to, že to jsou pro vás charakteristické rysy dneška?
Já umím točit jen současnost, protože v ní žiju a bolestivě se mě dotýká. A kniha Martina Nezvala Jak ulovit miliardáře je sice krutá, ale současná a pravdivá. Přestože jí napsal před mnoha lety, její příběhy každodenně vídáme v naší realitě.
Váš film se má prý vyjadřovat i k moci PR, reklamy a médií: co si o těchto „temných silách" myslíte? Film je hlavně o tom, jak média dokáží manipulovat s informacemi, tedy s emocemi lidí, z černocha udělat bělocha a naopak. A počítačová technika jim v tom vydatně pomáhá. A také je to film o rasismu a antirasismu a také je o lásce… Nebojte se, ten náš film není moralita či kritika společnosti. Je to hlavně velká legrace, což snad diváci mých filmů už pochopili…
A máte sám negativní zkušenost v této oblasti, třeba s bulvárním tiskem?
Neustále. Třeba když jsem ještě provozoval s Davidem Vávrou pantomimu a kroutil se v baletním trikotu a piškotech na jevišti, tvář bíle nalíčenou. Jeden novinář napsal, že jsme očividně buzeranti. Vávra se chtěl veřejně bránit, ale já jsem zvolil jinou metodu. Kdykoliv se mě na to někdo zeptal, tak jsem to potvrdil: Ano jsem od narození „buzna". A když jsem byl s Vávrou někde na veřejnosti tak jsme se ukrutně líbali „francouzákama". I na jevišti! Když poprvé navštívila Sklep režisérka Věra Chytilová a viděla to, byla v takovém šoku, že se o Sklepu rozhodla natočit film…
Koho jste do nového filmu obsadil?
Hlavní roli miliardáře má Tomáš Matonoha. Jeho rivala a slizského píár manažera hraje Jiří Mádl. Jirka teď totiž studuje vysokou školu P.R., takže se na to dokonale hodí. Roli tiskové policejní mluvčí ztvární Ester Janečková, policejního kapitána Miroslav Etzler. Homosexuální manažery Milan Šteindler a Josef Carda… Další herce prozradím až po natáčení, to je 1. března. A premiéra bude 1. října
Děte na Gympl, je to lepší než Cesta z města a možná lepší než Kouř, kterému se to hodně podobá, odpověděl jste v jednom online rozhovoru. Dokážete takto klasifikovat své filmy? Bude Miliardář ještě lepší než Kouř?
Heleďte, to co jsem tehdá řekl, to už nevím. Teď vám říkám, že když svoje filmy dnes vidím, tak bych je všechny přetočil, včetně Kouře i Gymplu - jsou pomalý, líný a blbý! Miliardář bude samozřejmě lepší než Kouř a Gympl, ale to neznamená, že až ho uvidím, tak ho budu chtít také přetočit.
Váš Gympl byl jedním z komerčně nejúspěšnějších filmů loňského roku. Podařilo se Vám díky tomu sehnat snadněji peníze na nový film?
To jsem si taky myslel, ale opak je pravdou. Připadám si zase, jako kdybych právě vyšel z Famu. Stále stejně a stále znovu škemrám o peníze. Dokonce jsem nedostal grant ministerstva kultury. Ale chápu to, ten film je vlastně protistátní a ministerstvo kultury je státní organizace. Takže jestli byl Gympl superúspěšný je úplně jedno.
Prý uvažujete, že byste do budoucna rád své filmy nabízel paralelně v kinech i na DVD - proč?
Tato úvaha byla součástí článku, který jsem napsal loni do MFDnes těsně poté co nám ukradli a na web pověsili Gympl. Vycházela z toho, že české filmy nejsou zboží, ale kultura, která by měla být státem plně dotovaná, tudíž vstupné do kina a DVD českých filmů být zadarmo, stejně jako je zadarmo lékař. Jenom je třeba zaplatit roční filmové pojištění, což mi vycházelo asi na 10Kč na měsíc. Ten článek vzbudil mnohé rozhořčení, že chci zavádět zase komunismus. Přikládám k odpovědím, můžete ho znovu otisknout.
Jak vnímáte finanční situaci současné české kinematografie? Máte pocit, že na ni stát trochu kašle a jak byste „laikovi" vysvětlil, proč by stát kinematografii měl podporovat?
V Americe je film šoubyznys. V Evropě je film jenom šou. A tak státy, které chtějí mít své kvalitní národní filmy, podporují své kinemetografie mnohonásobně vyššími dotacemi, než činí náš stát. Naše země je na jednou z posledních míst.
A jaká podle Vás je česká kinematografie? Zaujaly Vás v poslední době nějaké (domácí i zahraniční) filmy? Myslíte si, že českou kinematografii postihla krize témat?
Líbily se mi Hřebejkova Kráska v nesnázích, Alice Nelis Tajnosti, Karin Babinské Pusinky. České filmy mě baví a žádnou krizi témat necítím. Největší slabinou jsou scénáře a scénáristé a producenti-tedy nedostatek peněz. A proto působí naše filmy chudě, upachtěně a jaksi amatérsky.
Jaké pro vás byly největší kulturní události letošního roku?
Nevnímám události, nevnímám roky.
Viděla jsem Vás v dokumentu o paláci Akropolis, který jste spoluzakládal. Myslíte, že by podobné kulturní centrum mohlo podobně nadšenecky vzniknout i v dnešní době?
Lidé se také ptají, jestli vzniká někde nějaký nový Sklep. Nevím, možná vzniká, ale zatím ho nevidíme. Náš Sklep také dlouho nebylo vidět na veřejnosti, a přesto existoval…
Z civilizace utíkáte jako hrdinové filmu Cesta z města do lesů, žijete u Rabštejna. Jaké jsou Vaše občasné návraty „do civilizace", třeba na natáčení?
Je to opravdu schizofrenie. V lese na Rabštejně žiju, ve městě připravuji a točím filmy. A v Praze jsem letos postavil studio VorelFilm. Studio, kde se dá připravit, natočit a dokončit celovečení film. Jenom míchací halu a laboratoř si musím najmout, jinak všechno mám. Takže když mám to studio, tak už toho Miliardáře musím natočit. Pak zas uteču do lesa. Já jsem takový lesní dřevěný režisér.
A jak „odtamtud" vypadá současná politická situace? Koho byste si přál jako prezidenta a koho jako premiéra?
Fakt tomu nerozumím, noviny nečtu, televizi nemám, do voleb už nechodím, což mi Holubová vyčítá, ale pak zvolí Paroubka. Takže kdybych byl přinucen někoho zvolit, tak někoho s kým jsme se osobně setkal a cítil z něho osobnost. Takže na presidenta Schwanzenberg a premiér klidně Topolánek.
