Recenze - O batmanovském Temném rytíři bylo napsáno snad až příliš mnoho, což ve výsledku nese přehnaná očekávání. Nicméně stále jde o divácky nejlépe hodnocený snímek roku i dosavadního desetiletí. Buďto většina lidí podlehla reklamní kampani a vlně prvních nadšenců, nebo je na Temném rytíři opravdu cosi naprosto výjimečného.
Možná je to právě jeho neokázalost - ničeho zde není moc, všechno jen krátce a účelně. Příliš mnoho záběrů, milý Michaele Bayi, příliš mnoho not, milý Mozarte - tady se učte!
Týmová práce
Uvidíme, zda Temný rytíř bude i prvním comicsovým filmem, který získá nominace na Oscara v hlavních kategoriích. Zatím se jistojistě ví, že se dočká opětovného uvedení do kin necelý rok po své premiéře.
A také se ví, že nakonec bude moct být nominován na Oscara za hudbu, přestože původní pravidla neumožňovala, aby se na komponování podílelo několik lidí. Akademici zde překonali konzervativní přístup a potvrdili, že hudba dnes může být spíše soustavou zvukových efektů, za jejichž design i střih se můžou udílet Oscary týmovým hráčům. Ještě před pár dny přitom výkonný ředitel Akademie, Bruce Davis, tvrdil, že "hudba, stejně jako kamera nebo režie musí být cenou pro jednotlivého tváůrce".
Čtěte více: Jak je těžké být Batmanem a snadné být Jokerem
Ony dva výše zmíněné body - snaha vybrat jen to informačně nejpodstatnější a pracovat týmově - se odráží i na podobě DVD bonusů. Při sledování dokumentů o natáčení a postprodukci máte pocit, jako byste - přeneseně vzato - mluvili méně s umělci a více s vědci. Produkční tým vám nevysvětluje svou vizi batmanovského mýtu, protože sami jsou jeho ztělesněním: inteligentní chlápci, kteří ovládají technologii a jsou o několik logistických kroků před vámi.
Vysvětlují vám praktické detaily, experimenty a testy, vše s odstupem. Vyprávějí o tom se zvláštním tichým zaujetím; nejsou to nadšenci či fanoušci. Nedočkáte se tu rozzářených očí - "vždycky jsem miloval comicsy s Batmanem" - ale pouze "děláme co nejrealističtěji pojatý film podle určitého vzoru". Nikdo nevyčnívá, nikdo není Velký Autor - což překvapí, i s ohledem na to, že minulý Batman začíná byl propagován jako dílo Christophera Nolana, režiséra Mementa.
Možná i to trochu dráždí některé diváky: že poslední Batman je přes veškeré řeči o dobru pro lidstvo a o dobru v lidech strašlivě nelidský a depersonalizovaný film. Nejenže se nám tu nevyznává ze svých pocitů "hlavní tvůrce" - režisér, jenž v bonusových materiálech rozhodně nemá výsadní postavení a disk s filmem ani neobsahuje jeho audiokomentář.
Ale CELÁ dvoudisková edice neobsahuje dokonce jedinou zmínku o tom, že po natáčení zemřel herec Heath Ledger, jenž se svým ztvárněním padoucha Jokera vstoupil do dějin.
Čtěte více: Heath Ledger se po smrti představil publiku jako Joker
Přitom tato událost přispěla ke světové proslulosti snímku a učinila z něj druhý největší kasovní trhák všech dob. Řekne se tu jen - tuhle scénu odehrál dobře, je (ne "byl") perfekcionista a měl smysl pro načasování; tady jsme se hudbou pokusili vyjádřit, co on ztvárnil tělem, a tím ho hasne.
Žádné pocty, srdceryvné vzpomínky, slzy a "človíčkování". Jak věcné a osvěžující oproti jiným DVD, kde se filmaři vzmůžou akorát na to říkat, jak se všichni mají rádi, jak se jim spolu skvěle pracoval, a že by spolu klidně trávili i mimopracovní čas…
Kamera, hudba, oblek
Absolutně seriózně se tváří i doprovodné mystifikační bonusy, které rozšiřují dosavadní fikční svět - jde o několik televizních reportáží gothamské televize GCN, kde jsou postupně prezentovány medailony miliardáře Bruce Waynea a komisaře Gordnova či rozhovory se státním návladním Harveym Dentem nebo s vyšetřovaným mafiánem Salem Maronim.
Reportáže i rozhovory vypadají jako normální televizní pořady, i když si je s nimi samozřejmě úplně nespleteme.
DVD se nakonec nejvíc věnuje třem aspektům - kameře, hudbě a Batmanově obleku. Vysoce je zdůrazňováno použití IMAX kamery, která měla sloužit jako nikoli dokumentární, ale dramatický nástroj. Je úžasné sledovat Temného rytíře z hlediska toho, jak se mění styl, když se filmaři řídí výhodami i omezeními širokoúhlého IMAX formátu, který má obrovské bodové rozlišení.
Například střihy v akčních scénách se tak kupodivu nezrychlují, ale jsou "láskyplně prodloužené", hojně se využívá leteckých záběrů k rozšířením prostoru scény a při denních scénách byl problém nastavit všechno vybavení tak, aby nakonec v záběru bylo vidět co nejméně různých pomocných lanek.
Že záběry vypadají skvěle, ale musí se o nich o to víc přemýšlet, vede nakonec i k tomu, že největší atrakce ve filmu jsou nakonec ukázány jenom z jednoho nebo dvou úhlů. Při vertikálním převrácení kamionu na ulici použil štáb obrovský píst, ale přestože se natáčelo na pět kamer, ve filmu jsou nakonec jen dva záběry.
Minimum počítačů
Stejně tak při explozi nemocnice, která se připravovala dlouhé dny a skutečně při jejím natáčení byla zdemolována obrovská budova; ve finální verzi zbyly ze záběrů z desítek stanovišť jen dva. Žádné protahování atrakce, žádné dvojité prostřihy tam a zpátky - toto všechno označují tvůrci Temného rytíře za faleš a balast.
Ve filmu je nakonec i minimum počítačově generovaných obrazů (CGI) - i ty nejšílenější scény a nápady vycházejí z reality a testů. Skutečné skoky z mrakodrapů, skutečně rozbitá auta, ona vybuchlá "nemocnice" i funkční Batpod - nabušená Batmanova motorka.
U něj režisér navíc nechtěl, aby řadil, ale aby se ve zvukové stopě jen stále zvyšovaly otáčky motoru a bylo slyšet vzrůstající napětí - a přesně tak působí celý film.
Podmanivé jsou v bonusech pasáže o nahrávání hudby. Skladatel Hans Zimmer říká: "Chtěl jsem hudbu, kterou budou lidé nesnášet" - což je překvapivý výrok od někoho, kdo ví, že pracuje na předpokládaném trháku sezóny.
Nemělo to být zkrátka nic blockbusterově vzletného, ale maximální anarchie - a neměl to být ani punk a rock. Jen něco jako hra žiletkami po klávesách a strunách. Dát maximum významu do minima výrazu, aby i pouhá vteřina dvě takového lomozu dala na srozuměnou, že Joker někde číhá.
Bublající agresivita
Zimmer toho nakonec dosáhl dvěma tóny, jež se přes sebe vyluzují z cella. Napjatá struna, která se stále natahuje, ale nepraskne - takový je princip chování Jokera i celého filmu. Tichý zvuk, který nás nevytrhuje, ale vtahuje a obtáčí. Nepříjemný zážitek z bublající špinavé agresivity, to byl záměr, jehož mělo být dosaženo.
Ostatně vždyť i Batman je inteligentní chlápek, který se na povrchu dokáže ovládat, ale uvnitř je totálně nasraný a v průběhu filmu z něj tryská zloba a sebelítost. Možná i touto emocí dovede Temný rytíř oslovit hodně lidí tak silně. Vždyť kolik z nás cítí bezmoc, když jedná racionálně, a přálo by si prolomit pravidla a nastolit pořádek násilím? Slouží ke cti filmu, že tento problém nastoluje velmi komplexně a nečernobíle.
Co se týče českého podpory dvoudiskové edice, jsou zde titulkovány všechny bonusy a je tu i docela slušný dabing. Nikdy sice nemůže být jako originál, ale aspoň ho snaživě napodobuje. (Pro milovníky původní verze = nikdy si ten dabing nepouštějte!)
Bohužel se poměrně hodně rozchází překlad v titulcích a dabingu. Nejde jen rozdílnou délku vět nebo o volbu synonym, ale o to, že občas si jeden z překladatelů vybral trochu jiný význam téhož slova, což je v angličtině docela zrádné. Toto by měla příslušná firma, která dělá authoring českého DVD, víc vychytat.
The Dark Knight, USA 2008. Režie Christopher Nolan, scénář Christopher Nolan, Jonathan Nolan, David S. Goyer, kamera Wally Pfister, hudba Hans Zimmer, James Newton Howard. Hrají Christian Bale, Heath Ledger, Aaron Eckhart, Michael Caine, Maggie Gyllenhaal, Gary Oldman, Morgan Freeman a další. 152 minut, distribuce Warner Bros. premiéra v kinech: 7. srpna 2008, uvedení na DVD: 8. prosince 2008.
