Recenze - Animovaný Bolt - Pes pro každý případ je pozoruhodný především jako další pokus rozvrátit zevnitř tradičního ducha společnosti Walta Disneye. Snímek produkoval John Lasseter ze studia Pixar a zjevně pro něj znamenal ukázku toho, jak by podle něj mohlo vypadat další směřování studia.
Bolt se ukazuje jako šťastný kompromis mezi nároky na typickou disneyovku a pixarovským přístupem, který chce nabídnout dospělejší polohu rodinného animovaného filmu. Děj postupuje podle typického disneyovského schématu, ale zároveň je tu výrazně méně sentimentu a více akce a humoru.
Prolínání studia Pixar s Disneyho společností trvá na personální úrovni už několik let. Špičkové animační studio věnující se počítačově renderované animaci (Příběh hraček, Hledá se Nemo a VALL-I) bylo v roce 2006 odkoupeno za mimořádně výhodných podmínek Disneyho společností.
Autoritativní šéf
Filmy s hlavičkou studia Pixar vznikají nadále, pracovníci studia se však nově angažují i v ostatních disneyovských animovaných produkcích. Šéf Pixaru Lasseter byl totiž v roce 2006 jmenován hlavním kreativním vedoucím nejen Pixaru, ale celého Disneyho studia.
A jeho přístup k disneyovským produkcím mimo Pixar je poměrně autoritativní. Dosud pracoval jako výkonný producent na disneyovce Robinsonovi z roku 2007 a právě na filmu Bolt. V obou případech nechal rozpracovaný projekt výrazně předělat na základě porady s ostatními pixarovskými režiséry.
V případě Bolta tím vyvolal konflikt s autorem původního námětu, kterým byl další originální tvůrce animovaných filmů Chris Sanders. Autor filmu Lilo & Stitch z projektu odešel údajně právě proto, že odmítl na Lasseterovy změny přistoupit.
Maniakální preciznost nadbytečných detailů
Bolt byl nakonec natočen pomocí počítačově renderované animace typické pro studio Pixar. Dokonce je uváděn v 3-D verzi vytvořené novou technologií Disney Digital 3-D (ve většině českých kin se však bude promítat klasická 2-D verze).
Právě z hlediska animace se Bolt vyrovná maniakální preciznosti i kreativitě pixarovských filmů. Neuvěřitelná píle se projevuje nejen na množství zdánlivě nadbytečných detailů, jimž je věnována pozornost (prosklená výloha odrážející venkovní scenérii), ale především na věrohodném pohybu a mimice všech zvířecích hrdinů. Mezi nimiž vynikají zejména postavy holubů, které animátoři dokázali polidštit s využitím jejich charakteristické pohybové výbavy.
Typicky pixarovské je i napětí mezi realismem a stylizovaností různých prvků. To je patrné především na rozdílu realisticky zpracovaných prostředí "skutečného světa", ve kterém se hrdina ocitá poprvé v životě, a expresivních výjevech z televizního seriálu, v němž Bolt nevědomky účinkuje.
Pseudorodinné společenství - základ všeho štěstí
Film sice přebírá dějové schéma i celkové vyznění disneyovek, ale zároveň s nimi polemizuje. Daří se mu obcházet i největší neduh disneyovské produkce - přestřeleně emotivní a vyděračsky dojímavý přístup k instituci rodiny.
Nejde o to, že rodina je předkládána jako ideální společenství a základ všeho štěstí a že hrdinové se přirozeně seskupují v pseudorodinné spolky - což se děje i v Boltovi, kde spolu putují táta pes, máma kočka a dítě křeček.
Rodina je zde přímo modlou a předmětem kultu, k níž se postavy upínají s přestřelenou emocionalitou. Tato tendence závěru láme vaz snímku Lilo & Stitch, který je jinak odvážným pokusem ustanovit jako hlavního hrdinu disneyovského filmu příšeru naprogramovanou na ničení všeho, co jí přijde do cesty.
Bolt se naštěstí zdržuje zjitřených proslovů o posvátnosti rodiny; ta je sice stále základem společenství všeho živého, ale nikdo nemá zapotřebí vést o tom srdceryvné monology.
Vyplazovat jazyk z jedoucího auta
Dalším příznačným tématem, které spojuje Lasseterův a Sandersův film a napojuje je na disneyovskou tradici, je výchova. Bolt a Lilo & Stitch přitom sledují opačné tendence: Stitch je vychováván, aby překonal své přirozené destruktivní instinkty, a byl tak schopen harmonického soužití. Bolt je poněkud paradoxně veden, aby dosáhl své přirozenosti.
Učí se věcem, které dělají "normální" psi zcela samozřejmě - vyhlížet z okna jedoucího auta s vyplazeným jazykem, zaujmout obranný postoj proti jinému psovi.
Zdrojem nenormality je přitom v Boltovi svět médií. Zápletka vyprávějící o psu, který si myslí, že stále znovu zachraňuje svoji paničku ze spárů zlotřilého dr. Calica, ale ve skutečnosti je hvězdou populární televizní show, připomíná komedii Truman Show.
Vztah snímku k médiím je přitom na dětský film nezvykle mnohoznačný - Boltova show se vysílá v televizi, ale vzniká ve velkých hollywoodských studiích, evidentně má rozpočet filmového blockbusteru a vychází ze špionážních filmů, sci-fi a akce, tedy žánrů určených primárně mládeži.
Svět přece jen potřebuje hrdinu
Celá losangelská továrna na filmové a televizní sny je postavami pojmenována jako "nejděsivější místo na zemi" a "břicho bestie". Na druhou stranu film obsahuje scénu, kdy křeček motivuje Bolta k záchraně jejich kočičí společnice tím, že poukáže na jeho skutky z televizního seriálu a prohlásí, že svět potřebuje hrdinu. A sám Bolt se v závěru zachová jako hrdina z filmu.
Kritika mediální zábavy se tak nakonec zdá být nechtěně namířená do vlastních řad, protože studio Pixar sídlící v Hollywoodu se orientuje na dospělejší publikum a využívá prvky žánrů pro mládež (výrazně na romantické robotí sci-fi VALL-I).
Nevyjasněnost postojů vůči "klamu" dobrodružných žánrů je ostatně příznačná pro film, který chce nabídnout pixarovské řešení pro Disneyho studio. Obtíž, na kterou narážejí tvůrci snažící se přinést alternativu k dětinské a usedle tradiční disneyovské produkci, spočívá právě v otázce, jakým způsobem by měl dětský film dospívat.
Bolt, USA 2008. Režie Byron Howard, Chris Williams, scénář Dan Forgelman, Chris Williams. V českém znění Saša Rašilov, Hana Ševčíková, Pavel Tesař, Pavlína Dytrtová ad. 103 minut, distribuce Falcon. Premiéra v ČR: 19. 2. 2009.
