Úvodní premiéra díla klasika ruské literatury se konala o víkendu. Autorovi pro projekt nabídl spolupráci renomovaný ruský režisér Gleb Panfilov, který se ujal zfilmování ságy. Rusové si totiž místo televizních seriálů ze zahraničí v poslední době oblíbili místní produkci. Postkomunistická realita; vyrovnávání se s minulostí, nebo jen hlad po "domácích hvězdách a kulisách" jako u nás?

Po Mistrovi a Markétce další klasika

Po televizní adaptaci Bulgakovova románu Mistr a Markétka, která před televizní obrazovky přikovala miliony Rusů na přelomu roku, je dnes tématem číslo jedna Solženicyn. Přední kritik sovětského režimu, jenž žil dlouhá léta v emigraci, svolil k natočení svého románu a sám napsal scénář. První díl odvysílala ruská státní televize Rossija v neděli večer. Ruská kritika očekává, že dvanáctidílný seriál se stane hitem letošního televizního roku. Je k tomu hned několik předpokladů.

Odborníci připomínají, že na ruské zpracování Solženicyna se čekalo několik let. V zahraničí byl román V kruhu prvním zfilmován dvakrát - bez valného úspěchu. V Rusku proto neponechali nic náhodě. Kromě dobrého režiséra a autorovy invence pomáhala s připomínkami i Solženicynova žena Natalija. To by podle odborníků mohlo napomoci k zachování literární předlohy.

Totalita má úspěch

Román, který psal Solženicyn v 50. letech v kazašském vyhnanství, přibližuje atmosféru stalinských represí. Děj přibližuje osud ruského diplomata, který se rozhodl varovat Američany, že jim chtějí Rusové ukrást tajemství výroby atomové bomby. Film zavádí diváky do kruté reality Sovětského svazu.

Hlavní hrdina je prototypem samotného Solženicyna - i on byl v 50. letech vězněn a zblízka poznal nelidský systém stalinských vězení, o kterých pak mnohokrát psal. Kritici už v tisku vyjádřili obavu, že Solženicynova próza je filmově nezpracovatelná. Samotný spisovatel je ale spokojený; na pracovní verzi seriálu se mu prý nelíbilo pouze to, že režisér vypustil jednu z klíčových scén románu.

Sázka na ruské hvězdy

Na úspěch seriálu budou mít podle kritiků vliv i herci; režisér dal prostor největším ruským hvězdám. Obří billboardy s portréty hlavních hrdinů i se samotným Solženicynem zaplavily celou Moskvu. Také to by mělo zvýšit sledovanost.

V minulých měsících už v ruské televizi běželo několik seriálů o životě ve stalinských časech. Úspěch měla například Moskevská sága o životě rodiny moskevského intelektuála od roku 1925 vlastně až do současnosti. Seriálové podoby se dočkaly i Děti Arbatu podle románů Anatolije Rybakova.