Recenze: Sherlock má v genech Indiana Jonese i Bonda

Antonín Tesař
5. 1. 2012 9:58
Dvojka Hra stínů je promyšlená deduktivní akce
Foto: Warner Bros

Recenze - První Sherlock Holmes od režiséra Guye Ritchieho s Robertem Downeym Jr. v titulní roli překvapil velmi volným nakládáním s postavou proslulého detektiva z knih Arthura Conana Doylea. Holmes tu nevystupoval jako odměřený a pedantský gentleman, jak si ho můžeme pamatovat z filmové série ze 40. let s Basilem Rathbonem nebo v ještě usedlejším podání Petera Cushinga z let šedesátých.

Namísto toho jsme se museli vyrovnat s vrtošivým sebestředným dětinou zaujatým kouzelnickými triky a exotickými podivnostmi, který se víc pral a účastnil honiček, než doma kontemploval při falešné hře na housle. Možná měl k hrdinovi Doyleových knih blíže než zmínění Holmesové a mnozí další z televizí, každopádně šel proti zažité představě o geniálním soukromém detektivovi.

Foto: Warner Bros

Hra stínů digitálního Londýna

Ve druhém díle s podtitulem Hra stínů je Downeyho Sherlock stejně neposedný a umanutý jako dříve. Jen to nemusí dávat tolik najevo, protože už jsme si na novou image stačili zvyknout. Některé scény prvního dílu mohly iritovat tím, že jejich jediným smyslem bylo předvádět, jak postmodernisticky a nadsazeně tvůrci s Holmesovou mytologií nakládají - trochu ve stylu exhibicionismu Luhrmannova filmového muzikálu Moulin Rouge.

Ve druhém díle naštěstí podobné scény nepůsobí jako vtip, který je ještě méně vtipný než napoprvé, ale plynule zapadají do dobrodružné zápletky. Film sice víceméně opakuje model předchozího dílu, ale všechno je tu usazenější, provázanější a ucelenější. Dostane-li se Holmes do rvačky nebo bombastické honičky, není už to atrakce sama o sobě.

Stejně tak digitální Londýn 19. století už nepůsobí tak uměle: zvykáme si, že jde o steampunkově fantastické prostředí, které sice připomíná historické město, ale především je to „komiksově" nadsazená kulisa předurčená k tomu, aby vybuchovala, byla různými způsoby rozbíjena, případně využívána coby zbraň.

Foto: Warner Bros

Hra stínů už také nemusí udivovat tím, že v ní vlastně nejde o detektivní pátrání, ale spíš o špionskou misi. Ritchieho Holmes se netají, že je kombinací parťáckých akčních filmů a bondovek, jíž inspirace Doyleovými texty dodává eleganci i osobitost a odlišuje ji od špionážních filmů ze současnosti.

Holmes v časovém presu

Nabízí se srovnání s (rovněž Doyleovým) profesorem Challengerem nebo postavou Indiany Jonese, kde se také mísí v podstatě bondovské zápletky s tradicí hrdinů dobrodružných knih typu Allana Quatermaina. Ritchieho Holmes jde ovšem hlouběji do historie než Jones, a hlavně do mnohem odlišnějšího žánru. Disponuje totiž jiným typem superschopností, než se na první pohled hodí do velkolepé bondovské akce.

A právě z tohoto střetnutí dokázaly Ritchieho filmy vytěžit mnoho ze svého kouzla. Downeyho Holmes má některé rysy Doyleova originálu, ale brilantně přizpůsobené stylu obou snímků. Není to geniální pozorovatel a mistr syntéz jako stejnojmenný hrdina ze skvělého nového britského seriálu Sherlock, není nepřekonatelný stratég jako Holmesův japonský potomek L z japonského komiksu Death Note a není ani znalec magického umění v získávání informací jako další holmesovsky geniální figura, hackerka Lisbeth Salanderová z knih Stiega Larssona.

Foto: Warner Bros
Foto: Aktuálně.cz

Každá z těchto postav je hráčem ve zcela jiné hře. Downeyho Holmes je především pohotový improvizátor a brilantní taktik. Ve výbušném a neustále se proměňujícím světě bondovských vyprávění není čas na hloubková pozorování stavu věcí, po informacích se není třeba pídit, protože se vyjevují během akce, a na dlouhodobé strategie je situace příliš proměnlivá.

Holmes potřebuje promyslet průběh fyzického zápasu s hlavním padouchem, naplánovat útěk přítele a jeho manželky z vlaku plného vrahů, zjistit, kde se zloduch chystá udeřit příště; ne se zakutávat do různých vrstev jediného případu nebo předvídat zločincovy akce na mnoho kroků dopředu.

Důležitý je jeden jasnozřivě zahlédnutý detail jako Moriartyho tajný zápisník, ne souvislosti nenápadných indicií jako u seriálového Sherlocka. Není divu, že Holmes a Moriarty spolu v závěru filmu hrají partii šachu, kde na každý tah mají velmi omezený limit.

Kombinace taktizování a komplexní akce také umožňuje Ritchiemu na malé ploše uplatnit oblíbený režijní prostředek. Akční scény jako záchrana doktora Watsona ve vlaku se s rozkoší několikanásobně vracejí v čase, aby nám umožnily pochopit řadu souvisejících událostí, které se odehrávají souběžně.

Groteskní aspekt Sherlocka a Watsona

Foto: Warner Bros

Akce se všelijak zpomaluje a zadrhává, ve velkých detailech nahlížíme do procesů, které mechanicky spouštějí odpovídající reakci. Když některá z postav vysvětluje souvislosti, vidíme vedle sebe rychle poskládané zdánlivě nesouvisející obrazy. Hra stínů není film s nápaditě vystavěnými a efektně gradujícími akčními scénami, jeho dynamika vychází právě z tohoto „deduktivního" stylu, který rozkládá a skládá akční celky právě podle souvislostí.

Stejně tak je žánru přizpůsobená i zmíněná postava padoucha Moriartyho, který tu vystupuje jako blofeldovsky sebevědomý zloduch z lepší společnosti s plánem obohatit se na úkor světa. V podání skvělého Jareda Harrise (výtečný seriál Mad Men, otřesný Carpenterův horor The Ward), herce s melodickým nasládlým hlasem, vystupuje génius zločinu a univerzitní vědec jako panovačný a samolibý profesor s umolousanými vousy a bloumavým pohledem.

Do inspirace agentem 007 dokonale zapadá i postava cikánské kartářky Simzy coby aktivní „bond girl" v podání Noomi Rapaceové, která mimochodem přesvědčivě ztvárnila hackerku Salanderovou v jinak schematických švédských adaptacích Larssonových knih.

Do tohoto kotle vlivů se daří navíc zapojit i onen element parťáckého filmu, kde Holmes vystupuje v pozici Stana Laurela (nebo Martina Riggse, chcete-li příklad z žánrově spřízněnější Smrtonosné zbraně) a doktor Watson v podání Juda Lawa coby Oliver Hardy (resp. Roger Murtaugh).

Z prvků, které v jedničce byly trochu neuspořádaně seřazené k sobě, se Hře stínů podařilo složit funkční celek, který není úplně snadné přirovnat k něčemu ze současné hollywoodské produkce. Ve spojení nadsazené akce a reálií z klasické brakové literatury se Holmes podobá Pirátům z Karibiku, kde se také potkávaly dost různorodé žánrové roviny.

V obou případech se jedná o výpravné, ale přímočaré zábavné hříčky, jejichž osobitost spočívá hlavně ve stylovosti. Svět Pirátů i Holmese je originální především tím, jak ze zaprášených historických kulis dělá něco přitažlivého a líbivého i pro současnost.

Zatímco svět Pirátů se ale jen víc a víc vyčerpává, Holmes ve druhé epizodě dokázal spojit staré s novým do něčeho, co není ani nostalgické retro, ani fraška v historických kostýmech. Bondovka inscenovaná ve světě Sherlocka Holmese předvádí "současné" plynulé spojení rychlosti s přesností, destrukce s elegancí a džentlmenské odměřenosti se surovou kontaktností.

Sherlock Holmes: Hra stínů
Sherlock Holmes: A Game of Shadows
Žánr: Akční, Dobrodružný, Krimi, Mysteriózní
Režie: Guy Ritchie
Obsazení: Robert Downey Jr., Jude Law, Rachel McAdams, Noomi Rapace, Stephen Fry, Jared Harris, Kelly Reilly, Eddie Marsan, Geraldine James, Gilles Lellouche, Sebastian Moran
Délka: 129 minut
Premiéra ČR: 05.01.2012
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Závěť britského prince Philipa bude tajná dalších 90 let, rozhodl soud

Závěť zesnulého prince Philipa, manžela britské panovnice Alžběty II., bude zapečetěná a tajná ještě nejméně 90 let, rozhodl dnes nejvyšší soud. Důvodem je ochrana "důstojnosti a postavení" královny, píše BBC News. Již více než století je v Británii zvykem, že po smrti vysoce postaveného člena královské rodiny jsou soudy požádány, aby zapečetily jejich závěti.

Philip, známý též jako vévoda z Edinburghu, byl s královnou ženatý více než 70 let. Brali se ještě předtím, než usedla na trůn. Vévoda zemřel ve věku 99 let letos v dubnu.

"Míra publicity, kterou by zveřejnění pravděpodobně přilákalo, by byla velmi rozsáhlá a zcela v rozporu s cílem zachovat důstojnost panovníka," uvedl v dnes zveřejněném verdiktu soudce Andrew McFarlane.

Stejným způsobem zapečetěných posledních vůlí členů britské monarchie existuje zhruba 30. Ve správě je má nejdéle sloužící soudce nejvyššího soudu se specializací na rodinné právo, jímž je právě teď Andrew McFarlane, vysvětluje BBC. Nejstarší ze závětí pochází od prince Františka z Tecku, mladšího bratra královny Mary, rozené Marie z Tecku. Nejnovější je závěť královny matky z roku 2002.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Futsalisté na MS podlehli Brazílii 0:4, s favoritem drželi krok jen poločas

Čeští futsaloví reprezentanti ve druhém utkání na mistrovství světa v Litvě podlehli favorizované Brazílii 0:4. Rekordní pětinásobní šampioni vstřelili všechny branky ve druhém poločase.

Svěřenci trenéra Tomáše Neumanna nenavázali na úvodní vítězství 5:1 nad Panamou, třetí utkání ve skupině D sehrají v neděli proti Vietnamu, který má na kontě také tři body. "Kanárci" jsou po dvou kolech stoprocentní a mají jistý postup.

Čeští hráči v Klajpedě první půli drželi s Brazilci krok, i když gólmana Gerčáka dvakrát zachránila branková konstrukce. Šance si ale vytvořil i Neumannův tým, ty největší zahodili Seidler se Slováčkem.

Jihoameričané už po přestávce potvrdili roli jasného favorita. Mezi 23. a 24. minutou se dvakrát trefil Ferrao, nejlepší futsalista světa za poslední dva roky. Gerčáka poté překonali ještě kapitán Rodrigo a těsně před koncem Marlon. Češi tak s Brazílií prohráli i poosmé v historii.

Do osmifinále turnaje projdou dvě nejlepší mužstva z šesti skupin a čtyři nejlepší celky na třetích místech. Čeští futsalisté na světovém šampionátu startují počtvrté, nejlepším výsledkem Neumannova výběru je osmé místo z roku 2004.

Mistrovství světa ve futsalu v Litvě:

Skupina D:

Brazílie - Česko 4:0 (0:0)

Branky: 23. a 34. Ferrao, 26. Rodrigo, 20. Marlon.

Sestava Česka: Gerčák (Němec) - Záruba, Slováček, Koudelka, D. Drozd - Homola, Vokoun, P. Drozd, Křivánek, Rešetár, Seidler, Holý, Vnuk. Trenér: Neumann.

Panama - Vietnam 2:3 (2:2)

1. Brazílie 2 2 0 0 13:1 6
2. Česko 2 1 0 1 5:5 3
3. Vietnam 2 1 0 1 4:11 3
4. Panama 2 0 0 2 3:8 0

Skupina C:

Šalamounovy ostrovy - Portugalsko 0:7 (0:3), Thajsko - Maroko 1:1 (0:1).

1. Portugalsko 2 2 0 0 11:1 6
2. Maroko 2 1 1 0 7:1 4
3. Thajsko 2 0 1 1 2:5 1
4. Šalamounovy ostrovy 2 0 0 2 0:13 0

 

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Ozonová díra je letos větší než Antarktida, výrazně se zvětšila v posledním týdnu

Ozonová díra nad jižní polokoulí je letos větší než obvykle a rozměry už přesahuje velikost Antarktidy. Uvedla to dnes evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus, podle níž se díra v ochranné vrstvě atmosféry výrazně zvětšila v posledním týdnu.

"Sledujeme poměrně velkou a potenciálně i hlubokou ozonovou díru," sdělil ředitel agentury Vincent-Henri Peuch. Zvětšování ozonové díry podle něj letos začalo běžně, podobně jako loni, kdy se však změnila v jednu z nejdéle trvajících za dobu měření.

Ozonová vrstva chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Nad Antarktidou se vytváří každoročně. Vědci nicméně doufají, že by mohla díky omezení škodlivých látek v nadcházejících desetiletích zcela zmizet. Situace se zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí.

Odborníci tvrdí, že se ozonová vrstva začíná obnovovat, ale zároveň dodávají, že bude zřejmě trvat do 60. let tohoto století, než z atmosféry zmizí škodlivé látky, podotkla agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy