Recenze - Pokud budeme snímek Špión, který mě miloval považovat za vrchol bondovské filmografie Rogera Moora, pak oba filmy, které ho obkládají, marně používají dost podobné prostředky, aby dosáhly toho, co se povedlo jen snímku z roku 1977.
Zatímco Moonraker (1979) ověřené způsoby přejal a "přelil", Muž se zlatou zbraní (1974) naopak teprve zkoušel a "nedolil". Film sice vznikl podle předlohy Iana Fleminga, ale z autorova posledního románu (vyprávějícího mimo jiné o mafiánských konferencích a dodávkách cukru) si vzal jen jméno a profesi hlavního padoucha.
A ten je taky z celého filmu nejlepší, protože ho hraje - tramtadadá - Christopher Lee. Drakulovský herec je však nejen hlavní deviza filmu, ale i jeho hlavní slabina.
Božský padouch
Lee má dodnes osobnostního kouzla na rozdávání, natož v polovině 70. let. Tento herec (a mimochodem Flemingův bratranec) si měl střihnout hlavního padoucha už ve filmu Dr. No. Jeho neúčast taková škoda není - na rozdíl od faktu, že mu nikdo nenabídl roli Bonda. Coby profesionální superzabiják Scaramanga se zlatou bouchačkou a třemi bradavkami (!) je totiž obdivuhodný frajer.
Frajer, který v každé společné scéně zcela přehrává Moora coby agenta Bonda, což poněkud ubližuje vyprávění příběhu. Pokud Alfred Hitchcock říkal, že film je tak dobrý, jak dobrého má padoucha, měl by být Muž se zlatou zbraní parádní podívaná. Bohužel není, protože Scaramanga je sice skvělý, ale je ho na dvouhodinový film pohříchu málo.
Má skvělé "ántré" v předtitulkové sekvenci, extrémně psychoanalytickou erotickou scénu s pistolí, výborný dialog u boxerského zápasu, chladnokrevnou vraždu bohatého bosse, létající auto, zábavného trpaslíka a úžasně vybavený ostrov; ale to pořád nedělá dostatečný počet minut filmového času. Spíše o něm slyšíme, údajně má totiž políčeno na Bonda - a Scaramanga své cíle nemíjí.
Nejhorší bondgirl
Naopak hlavní bondgirl Goodnightovou vidíme až příliš často: okřídlená "tupá blondýna" nemohla dojít důsledněji realizované podoby. Kdyby hloupost, neschopnost a naivita zabíjely, jsou i nejmegalomanštější bondovští padouši proti Goodnightové neškodní žabaři. Tato mladá agentka (někdo na personálním v britské tajné službě to nemá v hlavě v pořádku) totiž pokazí, co může.
Smutná a maximálně iritující je skutečnost, že má ve struktuře vyprávění důležitou úlohu, a nebýt jí, příběh mohl skončit o půlhodinu dřív. To by bylo jedině dobře, kdyby ovšem závěrečná půlhodina vlastně nebyla z filmu to nejzábavnější. A to z prostého důvodu: je v ní nejvíc Scaramangy.
Bez čeho bychom se naopak v závěrečné části obešli? Například bez nejnudnější bondovské automobilové honičky s nejotravnější bondovskou postavou, US šerifem Pepperem. Ozvláštňuje ji jen kaskadérský kousek s přetočením auta ve vzduchu o 360 stupňů. Uvědomuji si, že se hodnocením akčních scén pouštím na tenký led, ale když ono je to k uzoufání nedynamické!
Ušetřili bychom si i trapný Bondův přílet na ostrov, kam přistane jako ukázkový ňouma; aneb "zabij si mě hned po příjezdu, pokud se ti chce, Scaramango". Čeká tu na nás i Goodnightová v bikinách, což nezní tak špatně, jak to ve výsledku vypadá trapně vzhledem k celému sexistickému rámcování filmu.
Kulturní klišé… a Bruce Lee
Bohužel bychom si v rámci závěrečné půlhodiny asi každopádně neušetřili části, které očividně čerpaly z dobové fascinace asijskou kulturou a bojovým uměním, kterou na Západě vyvolaly filmy Bruce Leeho. Jen škoda, že vulgarizace asijské kultury a bojového umění se pohybuje na hranici čistého rasismu. On se vlastně film jako takový moc neliší od šerifa Peppera, který sází rasistické sentence jednu za druhou.
Film v zobrazování Číny a Hongkongu osciluje někde mezi katalogy cestovních kanceláří a xenofobními (byť zvrhle zábavnými) dobrodružnými romány o ďábelském dr. Fu Manchovi. Zároveň nikdo neuměl bojové scény v západních filmech za prvé choreograficky vymyslet, za druhé točit, za třetí provádět. Takže je to - jak to říct? - strašná otrava.
Řeknete si dobře, pár scén z Asie je poněkud nezábavných, ale on se tam odehrává skoro celý film! Navíc film, který si jakoby uvědomuje, že napodobovat Conneryho nemá smysl, a tak celé vyznění hází do mnohem nadsazenější roviny. Ale Bond tentokrát ani tak neironizuje sám sebe jako spíš všechny kolem sebe, hlavně ženy.
Pravda, zas tak moc tu nesouloží. Jedna ženská mu způsobí zažívací problémy (popravdě jen nepřímo), další ho málem zastřelí a on ji pak zmlátí, s jinou nijak zvlášť spát nechce. Ale to Bondovi nebrání trousit jednu sexistickou větu za druhou způsobem, který není "machisticky roztomilý" jako u Conneryho, ale jen tupě buranský.
Když jednu slečnu (Goodnightovou) zavře do skříně, aby se mohl vyspat s jinou (u níž se není čemu divit), je to ještě vtipné. Když pak tu první ze skříně vytáhne se slovy "Neboj, i ty přijdeš na řadu", zasmějete se, ale už je to na pováženou. Ale když pak Goodnightová u Scaramangy pobíhá jen ve zmíněných bikinách a macho-technik ji nemotorně osahává, už to přestává být veselé i na bondovská měřítka.
A co teprve scény, kdy se rasismus a šovinismus spojí a Bond se setká s nahou čínskou dívkou v bazénu, která se představí jako Ču-mi. Samozřejmě se tak jmenuje proto, že to zní jako anglické "chew me" - na což Bond může zareagovat pobaveným "really"?
Překombinovaná jednoduchost…
Muž se zlatou zbraní má navíc neuvěřitelně jednoduchoučký příběh, který se komplikuje spíš silou vůle (tvůrců) než logickou kauzalitou. Nejdřív jde o zabití Jamese Bonda a jen tak mimochodem se tu zmíní tzv. solex, přístroj na efektivní získávání energie ze slunečního světla, po kterém 007 předtím šel.
Pak se do všeho zapojí Scaramanga, zabije několik osob - a zařízení má. O Bonda mu vůbec nešlo, o solex ano. Solex se ztratí, solex se najde (získá ho Bond), solex se dostane ke Scaramangovi (Goodnightová se solexem je jako dárkový balík) a Bond si pro něj jede. Celou šarádu navíc spustí, že Bond je dobrý milenec, Scaramangova milenka mu solex přinese, ale během její smrti se "ztratí". Cože?
Mezitím je ona - shrňme si to ještě - spousta vulgarizované asijské kultury, sexistických vtípků, tupého šerifa Peppera, mizerná automobilová honička, špatné bojové scény a Goodnightová. A výborný Christopher Lee jako Scaramanga se svým liliputánským asistentem, jehož film na závěr inteligenčně degraduje scénou na lodi. Kvůli jim dvěma stojí za to si film sehnat; podobně jako Vyhlídku na vraždu kvůli Walkenovi.
Pokud toho v Moonrakerovi bylo příliš mnoho, v Muži se zlatou zbraní je toho zase příliš málo. Vlastně je zázrak, že po tak nevyrovnaném filmu, ve kterém je navíc Roger Moore jako Bond dost nevýrazný, vznikl Špión, který mě miloval. Ale nemá smysl se tím trápit. Koneckonců odteď to bude na naší cestě do minulosti s bondovkami jen lepší, vynikající. Občas dokonce - inu, dokonalé.
PS: Taková rýpavá poznámka. Sakra, co je Bond za tajného agenta, když je ve světě známější než JFK a padouchové mají v labyrintech jeho dokonalé napodobeniny?
| Muž se zlatou zbraní | |
| The Man with the Golden Gun | |
| Žánr: | Akční, Dobrodružný, Drama, Thriller |
| Režie: | Guy Hamilton |
| Obsazení: | Roger Moore, Christopher Lee, Britt Ekland, Maud Adams, Sun - tek Oh, Bernard Lee, Lois Maxwell, Desmond Llewelyn, Qiu Yuen |
| Délka: | 125 minut |
| Premiéra ČR: | 29.03.2010 |
