Recenze: Boháč i socka jsou v Nedotknutelných jako my

Jan Gregor Jan Gregor
9. 6. 2012 9:07
Francouzský komediální superhit baví výborně

Recenze - Úspěch filmu Nedotknutelní nenápadné a neznámé režisérské dvojice Olivier Nakache a Erik Toledano je skutečně fenomenální. Ve Francii se tahle komedie o nepravděpodobném přátelství mezi ochrnutým milionářem a bezprizorním imigrantem stala nejnavštěvovanějším filmem roku a druhým komerčně nejúspěšnějším domácím snímkem vůbec.

Když se podíváte na tuhle energickou sociální pohádku vyšperkovanou množstvím skutečně vtipných situací a dialogových přestřelek, snadno pochopíte proč. V éře scenáristických nedodělků zaplavujících kina je skutečně osvěžující vidět film, který ví přesně, co a jak chce vyprávět.

Foto: Gaumont

Trefuje se totiž do ducha doby. Ve Francii a vlastně v celé Evropě se ztrácí soudržnost mezi jednotlivými vrstvami společnosti. Frustrace úzkostmi zmítané střední vrstvy se v době krize obrací na jednu stranu proti předměstským imigrantům a na druhou stranu proti těm nejbohatším.

A Nedotknutelní nabízejí divákům na dvě hodiny útěk do světa utopického společenského smíru, v němž existují boháči i socky jako lidi se stejnými touhami a podobnými problémy jako má většina populace.

Bez patosu a velkých pravd

Ve zkratce zní syžet přinejmenším klišovitě. Kvadruplegický milionář na vozíčku Phillippe (Francois Cluzet) si najme jako ošetřovatele Drisse (Omar Sy), Senegalce z předměstského ghetta, a ten muže odříznutého od okolí naučí opět se radovat ze života. Ale triumf tohoto francouzského komerčního hitu, kterému i v české internetové databázi ČSFD náleží pozice 8. nejlepšího filmu vůbec, tkví v tom, jak se mu podařilo vyhnout veškerému patosu. Místo sentimentu a velkých pravd útočí na bránice diváků často docela nekorektním humorem.

Foto: Gaumont

Vypravěčskou jistotu režisérské dvojice prokazuje už úvodní sekvence snímku, v němž se oba hrdinové představují publiku tím, jak si v Masserati za plného městského provozu dávají závody s policejní hlídkou. Když je auto s majáčkem konečně zastaví, sehraje Driss před strážníky za Phillipova nemalého přispění úspěšnou etudu na téma „postižený kamarád má mrtvici a my spěcháme do nemocnice". Naznačuje se tím jistá anarchistická odvázanost obou hrdinů a posiluje šance na to, že budou většině lidí už od začátku sympatičtí: kdo by si to někdy nepřál natřít policajtům!

Vyprávění se poté vrací o několik měsíců nazpátek. Phillippe na svém zámku pořádá konkurz na ošetřovatele. U stolu se střídají nudní, hamižní nebo přespříliš ambiciózní kandidáti, když tu najednou do dveří vstřelí jako neřízená střela Driss s nevymáchanou hubou a požadavkem na razítko pro pracák.

Foto: Aktuálně.cz

Phillippovi se hned zalíbí pro svou živelnost a neomalenost, vždyť - jak se vyjádří - postižení nestojí o soucit ani ohledy. A to je snad jediné lehce didaktické poselství filmu, který chce nekomplikovaně pobavit a kontrast mezi světy obou hrdinů mu k tomu skýtá nejrůznější munici.

Polidštění černocha z ghetta

Už po pěti minutách je jasno, že kdo by - vzhledem k námětu - čekal vážně míněné sociální drama, skončil na špatném filmu. Je to ten typ snímku, kterému by Američané řekli „bromedy" - parťácká komedie o mužích, jimž přátelství pomáhá překonávat překážky a stvrzuje jejich identitu ve složitém světě. Díky naprosté odlišnosti obou hlavních postav čerpají autoři humor z různých rasových, třídních i kulturních klišé.

Vykreslení postavy Drisse se například často pohybuje na hranici karikatury černocha z ghetta: poslouchá rap a soul, nosí vytahané tenisky a džíny, rychleji mluví než myslí a neustále sexuálně obtěžuje Phillippovu asistentku.

Některé americké recenze obviňují film z rasismu: četli ho jako příběh bohatého bílého muže blahosklonně civilizujícího chuďase původem z bývalé kolonie. Kritik časopisu Variety dokonce obvinil film z rasismu jako z Chaloupky strýčka Toma, o němž doufal, že navždy zmizel z amerických kin.

Z evropského pohledu jde o trochu upjaté hodnocení. Je to právě Driss, kdo ve vztahu obou přátel dává víc. I díky fantastickému výkonu Omara Syho, který za roli dostal Césara a vyfoukl tak cenu oscarovému Jeanu Dujardinovi z Umělce, je charismatický Driss tahounem celého filmu.

A jeho energie a bezstarostný a zároveň empatický přístup k druhým jako by napumpovaly stejnými vlastnostmi i celý film. Můžeme ho označit za typický midcultový produkt, který uhýbá před společenskými problémy a realitou. Spíše než skutečnou sondu do prostředí zbohatlíků a prostředí předměstské chudiny nabízí postavy, vycházející vstříc stereotypizovaným představám středostavovského publika o těchto subkulturách.

Ale není nutné na každý film brát podobná měřítka jako na filmy artových mistrů typu bratrů Dardennů. Nedotknutelní mají dost šarmu, elegance, vtipu a inteligence, aby jim to v pohodě stačilo na pomyslnou špičku peletonu současných mainstreamových komedií.

Nedotknutelní
Intouchables
Žánr: Drama, Komedie
Režie: Olivier Nakache
Obsazení: François Cluzet, Omar Sy, Anne Le Ny, Audrey Fleurot, Clotilde Mollet, Cyril Mendy, Emilie Caen, Sylvain Lazard
Délka: 112 minut
Premiéra ČR: 07.06.2012

 

Právě se děje

před 1 hodinou

České házenkářky na úvod Eura prohrály se Švédskem

České házenkářky vstoupily do mistrovství Evropy v Dánsku porážkou 23:27 s favorizovaným Švédskem. Svěřenkyně trenéra Jana Bašného v úvodním utkání základní skupiny B v Herningu dlouho držely krok, na startu druhého poločasu dokonce vedly o tři branky, ale závěr patřil Seveřankám.

V dalším duelu se český tým v sobotu utká s Ruskem a v pondělí zakončí skupinu proti Španělsku. Do další fáze turnaje, kterou budou dvě šestičlenné skupiny, postoupí první tři celky.

Švédsko a Česko se měly utkat už v březnu v kvalifikaci, kvůli koronaviru ale byly oba zápasy zrušeny a na šampionát se dostaly stejné týmy jako předloni. Kvůli přetrvávající pandemii se celý turnaj hraje bez diváků.

Zatímco český tým kvůli koronaviru nehrál zápas více než rok, Švédky stihly před šampionátem čtyři přípravná utkání. Svěřenkyně kouče Bašného se ale favoritek, s nimiž se jim v posledních letech nedařilo, nezalekly a od úvodu držely krok.

Seveřanky, šestý tým z předloňského Eura, sice v prvním poločase většinu času vedly, ale maximálně o dva góly. Mezi tyčemi v české brance se dařilo Kudláčkové, která působí ve švédském Kristianstadu, a i díky jejím zákrokům držel outsider v poločase nadějnou remízu 13:13.

Vstup do druhého dějství vyšel českému celku ještě lépe. Národní tým dal úvodní tři branky a chvíli měl překvapivý třígólový náskok. Pak přišla rozhodující fáze utkání.

Švédky po sérii čtyř branek otočily stav a ve 42. minutě vedly 19:18. Seveřanky se uklidnily a postupně navyšovaly náskok. V 56. minutě upravila Strömbergová už na 27:21 a bylo rozhodnuto.

Utkání skupiny B mistrovství Evropy házenkářek v Dánsku:

Švédsko - Česko 27:23 (13:13)

Sestava a branky Česka: Kudláčková, Novotná - Knedlíková 2, Konečná, Maňáková, Kvášová 2, Kordovská 2, Mikulášková, Hurychová 2, Šustková, Marčíková 3, Stříšková, Zachová, Kovářová, Jeřábková 8, Malá 4.

Nejvíce branek Švédska: Blohmová 5. Rozhodčí: Antičová, Jakovljevičová (obě Srb.). Sedmimetrové hody: 10/5 - 6/4. Vyloučení: 7:4. Bez diváků.

Rusko - Španělsko 31:22 (13:11)

Skupina D:

Německo - Rumunsko 22:19 (13:10), Norsko - Polsko 35:22 (17:13).

Zdroj: ČTK
Další zprávy