Los Angeles - Amerika se právě dočkala čtvrtého návratu ztraceného syna. Vysloužilý příslušník speciálních jednotek John Rambo už počtvrté zamířil na plátna tamějších kin ve 2751 kopiích.
První Rambo vznikl před šestadvaceti lety. Sylvester Stallone byl tehdy na vrcholu slávy. Akční snímek dokázal v očích veřejnosti zvláštním způsobem rehabilitovat vietnamské veterány a z outsiderů udělat obdivované antihrdiny.
Druhý Rambo v roce 1985 Stalloneho pozici nejlépe placené hollywoodské hvězdy ještě posílil. Film dokonce všem občanům osobně doporučil k návštěvě prezident Ronald Reagan.
Postava nadlidsky schopného vojáka se stala jedním ze symbolů studené války; snímek jasně reprezentoval snahu přepsat dějiny neslavně skončené vietnamské války pomocí až komiksově stylizované fantazie.
Historický paradox
Třetí díl z roku 1988 byl svého času s produkčními náklady 60 milionů dolarů nejdražší film všech dob a signalizoval konec jedné éry. Rambo opět bojoval proti Rusům, tentokrát v Afghanistánu a film byl věnován "statečnému afghánskému lidu" - což dnes vyznívá jako dokonalý historický paradox.
Kariéra Sylvestera Stalloneho se poté dostala do krize; po snímcích Cliffhanger a Demolition Man (oba z roku 1993) už nikdy nenatočil velký hit.
S nadcházející šedesátkou se proto herec s režijními ambicemi rozhodl o návrat a zároveň rozlučku se svými dvěma nejslavnějšími hrdiny, Rockym Balboou a Johnem Rambem.
Rambo byl ve stádiích příprav mnohem déle, ale do výroby se nakonec dostal dřív Rocky. Šestý boxerský film byl důstojnou a mírně sentimentální bilancí na téma "nikdy to nevzdávej".
U Ramba se především dlouho hledal ten správný protivník. Chvíli se zdálo, že Rambo bude "ekologický" a prořízne hrdlo nelegálním těžařům dřeva v amazonských pralesech, poté měl bojovat s arabskými teroristy a spekulovalo se dokonce o samotném Usámu bin Ládinovi.
Ale nakonec se Stallone rozhodl umístit příběh do současné Barmy, kde se podle něj dějí horší věci než ve Vietnamu nebo v Kambodži.
Vraždící stroj počtvrté
Barmská armáda už desítky let na hranicích s Thajskem bojuje proti separatistickým guerillám z řad menšinových Karenů. Roku 2004 BBC odhadla, že konflikt vyhnal z domovů už 200 tisíc lidí.
Izolovaná země navíc právě zažívá největší vlnu pouličních protestů proti vojenské vládě za posledních devatenáct let. Junta podle očitých svědků terorizuje buddhistické mnichy, kteří vedou demonstranty.
A Rambo, který mírumilovně dlí na meditacích v Thajsku, se opět nechá přesvědčit, aby se pro dobro lidstva proměnil ve vraždící stroj.
Reklamní kampaň ovšem vzbudila mírné kontroverze. Film jednak neustále měnil názvy, resp. podtituly - Konec míru, Svatá válka, Do pekla a zpět, Perla kobry). A jednak zásoboval potenciální diváky nesmírně brutálními ukázkami, které v současnosti v porovnání s ostatními hollywoodskými filmy nemají obdoby. Producenti vysloveně zkoušeli, co jim projde u komise MPAA udělující přístupnost.
Pověsti Sylvestera Stalloneho v poslední době nepřilepšil skandál s pokutou za převážení růstového hormonu. Veřejnost poprvé dostala jasnou zprávu, že akční hrdina bere steroidy a hormony, aby se udržel i v pokročilém věku v takové kondici.
Růstový hormon je hitem posledních let, získává se z mozku mrtvých lidí a jeho hlavním dodavatelem je Čína. Na černém trhu jde o nejnákladnější dopingovou substanci.
Kam s ním?
Stallone si Ramba také poprvé napsal i režíroval, což doposud dělal pouze u několika dílů Rockyho. Ve filmu se také poprvé neobjeví Richard Crenna coby plukovník Trautman a hudbu nesloží Jerry Goldsmith, oba před pár lety zemřeli.
Zásadní otázka zní, kam se snímek v dnešním kontextu zařadí. Bude to retro, nebo navzdory Rambově důchodovému věku spíš nadupaná "počítačová" akce?
Čtvrté pokračování totiž cílí jak na nostalgické publikum, které má zafixované dřívější rambovské filmy z mládí a dětství, tak na současné teenagery. Jim se snažil přiblížit i hudebním podkresem trailerů - hraje v nich skladba Bodies od numetalových Drowning Pool.
Po Rambovi raději Popelku
První ohlasy z předpremiérového promítání v norském Oslu byly každopádně nadšené.
Mezi fanoušky se šíří zprávy typu: "Vzhledem ke svému žánru je tento film mistrovské dílo. Příběh je jednoduchý, ale solidní. Akční scény jsou neporovnatelné s ničím, intenzivnější než Černý jestřáb sestřelen, Zachraňte vojína Ryana a Stalingrad dohromady. Míra násilí a brutality může šokovat a fascinovat a bezpochyby způsobí nějaké kontroverze."
Jeden divák z Arabských emirátů po včerejší oficiální premiéře na uživatelské databázi IMDb.com doslova napsal: "Tento film mě přiměl vyskakovat nadšením ze sedačky každé dvě minuty."
Američtí recenzenti ovšem vyskakují z jiného důvodu: film s mottem "Hrdinové neumírají .. ale znovu nabíjejí" je prý plný nesmyslného a samoúčelného násilí a potěší jen krvelačné diváky. A souvislosti s podtitulem radí, aby Stallone obrátil zbraň proti sobě.
Jiní projevují spíš útlocitnost a píší: "Originální Rambo nesl titul První krev. Tento by se mohl jmenovat Opravdu už příliš mnoho krve." Další recenzent zase cítil potřebu pustit si po zhlédnutí Popelku, aby se "cítil opět čistý".
