Cannes - Sotva se v sále kina bratří Lumiérů rozsvítilo, běželi kritici v Cannes ke svým notebookům a začali chrlit recenze na nejnovějšího Indiana Jonese.
Francouzi jako hostitelé většinou zdvořile pokývali hlavou, ale zajímavější je pohled za moře. Přehled amerických médií dává na srozuměnou, že okolo Indyho čtyřky každopádně nepanuje takové zklamání jako u Hvězdných válek nebo u Matrixu.
Vyloženě nadšených ohlasů je také málo; ale zdá se, že hlavní důvod tkví spíš v typické opatrnosti profesionálů - moc si nezadat a moc nepobouřit.
Návštěva starých přátel
Většina recenzentů přemítá, co se vlastně očekávalo od "nejočekávanějšího filmu všech dob" a zda je možné poměřovat Indiana Jonese něčím jiným než Indianou Jonesem.
Zkrátka: nakolik se dá hodnotit film, který má tak soběstačný fiktivní svět, nechce nic jiného než bavit a zároveň bavit jiným způsobem, než je zvykem v 21. století - éře po Matrixu, Jasonu Bourneovi a Pirátech z Karibiku.
Ty Burr z Boston Globe se vysloveně ptá, co chceme od filmu s Indiana Jonesem v roce 2008, a odpovídá: „Není to vynalézání čehokoli nového, ale znovushledání a sjednocení starých známých postav, tvůrců a technik."
Richard Corliss z Time tvrdí, že Křišťálová lebka je zamýšlena a velmi účinně funguje jako instantní nostalgie, třeba jako třídní sraz. Čili nečekejte svěžest námětu z Iron Mana nebo snovou obraznost Speed Racera. Spielberg, Lucas a scenáristé David Koepp a Jeff Nathanson se podle Corlisse nedívají dopředu, ale zpátky na první tři filmy.
Jeden z teoretičtěji zaměřených kritiků Emanuel Levy potvrzuje: „Je to jako návštěva starých přátel z 80. let. Indy je nevyhnutelně sebevědomý, sebereflexivní a sebereferenční. A jak by mohl nebýt? Pokud pomineme některé efekty, jejichž kvalita je podmíněná vývojem techniky, tak design, kostýmy a hraní v mnoha akčních scénách má nádech snímků z pozdních 80. let."
Levy navíc poznamenává, že poslední jonesovka ještě více než předchozí připomíná Bonda z conneryovských dob.
Harvey S. Karten z Compuserve zachází v hledání zdrojů ještě dál. Podle něj film vyvolává vzpomínku spíš na 50. léta, kdy za sobotního dopoledne bylo možné vidět dvojité představení, týdeník, kreslenou grotesku a trailery na nové filmy, z nichž většina paranoidně vypráví o monstrech, vesmírných lodích, atomových katastrofách a bláznivých vědcích.
Roger Ebert, nositel Pulitzerovy ceny a jeden z mála kritiků, kteří mají opravdu smysl pro pulp fiction - čili brakové historky všeho druhu - se v recenzi pro Chicago Sun Times rozplynul do fanouškovské polohy a udělil snímku tři a půl hvězdičky ze čtyř možných.
Okouzlený tváří Harrisona Forda, jenž má ten typ "obličeje jako Robert Mitchum, které nestárnou ale pouze trochu víc mračí", rozplývá se pak nad Cate Blanchettovou: "A ta její Irina, to je něco! Dokáže střílet, šermovat, řídit auto, skákat a kopat celou noc."
Akce pro důchodce?
Kromě nadšených recenzí přicházejí i ty zdrženlivější. Kenneth Turan z Hollywood Reporteru napsal, že spíše než o čtvrtého Jonese jde o pokračování Blízkých setkání třetího druhu. Čímž podobně jako jiní kritici naznačuje, že se mu nelíbí zápletka s mimozemšťany. Film prý navíc v druhé půli upadá do kombinace videohry a jízdy v zábavním parku a příběh přestává být podstatný.
Podle Todda McCarthyho z Variety má film naopak problém dosáhnout po strhující úvodní dvacetiminutové akční sekvenci stejné úrovně ve zbytku stopáže.
Lisa Schwartzbaumová z Entertainment Weekly považuje poslední díl Indiana Jonese za „devadesátiminutový příběh, který je napumpován na 123 minut, ovšem ani ne tak steroidy, jako spíš frapuccinem" - tím naráží na oblíbené pití důchodců v kavárnách Starbucks.
Nezávislý recenzent James Berardinelli, jenž patří k nejviditelnějším internetovým publicistům, je Jonesem vysloveně zklamán. Prý filmu chybí skutečně vyšponované napětí, které by donutilo diváky držet se okraje sedadel. „Nikdy tu není ten pocit Jak se z tohohle můžou dostat? Ten film je pohodlný."
Je to falešný podnik
Dvě nejdrsnější a nejotevřenější recenze jsou k nalezení na fanouškovských stránkách CHUD. V jedné z nich nazlobený Devin Faraci mimořádně rozsáhle popisuje všechno, co se mu nelíbilo. (Chcete-li vědět víc, než je před zhlédnutím filmu nutné, klikněte sem)
„Pokud chcete být připraveni na Křišťálovou lebku, nedívejte se na předchozí díly, koukněte raděj na dvojku Jurského parku. Všechno to natočil stejný Steven Spielberg. V obou případech je výsledek lepší než průměrný blbý blockbuster, ale když to začnete poměřovat se zbytkem Spielbergovy filmografie a předchozími snímky série, tak tu něco vážně chybí."
Zásadní výtka je, že film vypadá, jako by byl točen na jevišti. Odkazy na to, že podobně vypadaly béčkové sci-fi z 50. let a že by mohlo jít o poctu, Faraci nepřijímá.
„Pokud vůbec něco, pak ten film skládá poctu Hvězdným válkám, kdy postavy stojí před zeleným plátnem, na němž jsou oslnivé a umělé západy slunce a džungle. Mám pocit, že ona falešnost je jakousi metaforou pro celý tenhle podnik".
„Tohle už není braková poetika, ale Bugs Bunny," končí. A jeho kolega Nick Nunziata to vidí stejně: „Vstupem do digitální éry Indiana Jones zkratil své kouzlo."
I takoví fanoušci se ale přijdou podívat. Ve čtvrtek se film objeví na plátnech 15 tisíc kin po celém světě včetně Česka. A producenti očekávají, že z nich za premiérový víkend připlyne 200 milionů dolarů.
Multikina Palace Cinemas v Praze na Smíchově, ve Slovanském domě, v Hostivaři, v Letňanech a také brněnský Špalíček zvou nedočkavé diváky už v noci z 21. na 22. května.
