Scénář autoři napsali spolu s René Levínským podle jeho úspěšné divadelní hry s nepatrně odlišným názvem Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou, jíž autor napsal pod pseudonymem Samuel Königgratz. Hlavní roli ve filmu, který je předobrazem života v běžné železniční stanici, ztvárnil Jaroslav Dušek.

"Hrdiny příběhu jsou nádražáci, kteří řeší, občas ve velmi humorné nadsázce, své malé problémy na pozadí mizejícího génia loci místa, do něhož byli zasazeni. Film se snaží zobrazit skutečné lidi, ne z prstu vycucané, papírem šustící dramatické postavy," řekl o projektu režisér Göbl. Poetika, založená na odposlouchaných autentických dialozích lidí od dráhy, se na plátně odrazí i v účinkování neherců včetně zaměstnanců Českých drah.

"Snímek, který do kin uvede distribuční společnost Bontonfilm, se natáčel převážně na nádraží v Žatci a na tamním fotbalovém stadionu. Filmaři ale museli postavit věrnou kopii dopravní kanceláře padesát metrů od té skutečné, protože natáčení za provozu nebylo možné," řekla mluvčí filmového štábu Renata Elhenická.

Producent Jiří Konečný označil za nejnáročnější scény, kdy opilí hrdinové filmu přelézají cestou z hospody vagony s plošinami. "Dramatické bylo vykolejení vlaku. To se točilo na tři kamery a všichni jsme byli rádi, když to bylo za námi," dodal.

Zvláštností je tandemová režie. Oba režiséři měli přesně rozdělené sféry vlivu - Göbl se věnoval práci s herci, Švejda výtvarným a vizuálním aspektům obrazu. Film natočila společnost Endor Film v koprodukci s Českou televizí.