Los Angeles - Působí to jako jeden paradox za druhým. Film Prokletý ostrov (Shutter Island) byl dokončen již loni a studio Paramount si ho schovávalo raději po letošek, aby jeho případný propad neovlivnil celkovou finanční bilanci firmy v době krize.
Snímky režiséra Martina Scorseseho jsou totiž co do diváckého úspěchu nevyzpytatelné, ale většinou se jen tak tak zaplatí - často až při vstupu do videopůjčoven a při prodeji digitálních nosičů pro domácí kina. Ani spojení s hereckou hvězdou Leonardem DiCapriem slavnému tvůrci, uznávanému hlavně menšinou filmových znalců, nepřineslo vždy komerční úspěch.
Velká satisfakce
Jejich předchozí spolupráce - gangsterka Skrytá identita - sice byla hit v kinech a přinesla i čtyři Oscary, ale něco podobného se nedá jen tak zopakovat. Gangy New Yorku a Letec byly všeobecně považovány za spíše problematické předražené projekty s náklady nad 100 milionů dolarů, které se svou silou nevyrovnají Scorseseho snímkům s Robertem De Nirem (Taxikář, Zuřící býk, New York-New York)
Scorsese sám sebe chápe rozhodně spíše jako umělce, a nikoli jako řemeslníka, který točí jenom to, co publikum chce. Proto si také troufl uvést Prokletý ostrov nejdříve na berlínském filmovém festivalu, byť mimo soutěž, a očekával zde pochopení pro své poučené hry s žánrovou formou.
Mnohými evropskými kritiky byl ale vypískán a pozitivně o něm psali hlavně američtí recenzenti. Příběh o vyšetřování záhadných zmizení pacientů v psychiatrické klinice na opuštěném ostrově je zasazen do 50. let, kdy americká vláda likvidovala mnoho nepohodlných osob pomocí tzv. šokové léčby.
Nyní se podceňovaný snímek dočkal velké satisfakce - v amerických kinech utržil při premiéře během víkendu ohromujících 40, 2 milionu dolarů, což je suma, kterou nejspíš nikdo nečekal. Skrytá identita před čtyřmi lety v lehce vyšším počtu nasazených kopií do kin utržila necelých 27 milionů.
Film s aurou propadáku náhle získal úplně jiný rozměr a znovu dokázal, že pokud se Scorsese pustí do „žánrovky" - tak jako s Mysem hrůzy (1991) či zmiňovanou Skrytou identitou - pak mu „jeho Američané" najednou rozumějí.
Zklamání pro Vlkodlaka
Pro Scorseseho i DiCapria jde každopádně o nejlepší „víkendový otvírák" kariéry, i když uvažujeme inflaci. Navíc měl jejich čtvrtý společný snímek právě kvůli krizi postihující i showbyznys zdaleka nejmenší rozpočet (asi 80 milionů).
Výhodou pro tak silný nástup nicméně bylo i to, že Prokletý ostrov prakticky neměl žádnou konkurenci - byl totiž jedinou (široce nasazenou) premiérou týdne. Nebylo tedy tak těžké předstihnout krátkodechý sezonní (potažmo s jedním dnem svázaný) hit, nepovedenou romantickou komedii Na sv. Valentýna, která tentokrát utržila „jen" 17, 2 milionu (nicméně celkem má za deset dní už 87, 4 milionu, což je při skoro absolutně negativních recenzích jasný důkaz, že láska dělá divy).
Zklamáním pro studio Universal musí být pouhých 9 milionů pro halasně propagovaný horor Vlkodlak, který měl premiéru rovněž minulý týden a nyní skončil čtvrtý. V tomto případě jde o obrovský pokles zájmu, téměř o 70 procent.
Ve stejný čas jako Scorseseho film se na německém Berlinale představil i nový thriller Romana Polanského The Ghost Writer. Diváky i recenzenty byl přijat mnohem příznivěji a odrazilo se to i na jeho limitované americké předpremiéře: ze 4 kin má 179 tisíc dolarů, což je mnohem vyšší zisk na jeden sál než Prokletý ostrov (2991 kin a průměr 13 440 dolarů).
Co se týče diváckých a kritických ohlasů na Prokletý ostrov, ty nejpozitivnější (opět celkem překvapivě) pocházejí od hodně mladého publika, přestože Scorsese je spíše autor pro starší diváky. Na IMDb mu udělují absolutní počet bodů 10 z 10 možných hlavně chlapci a dívky pod 18 let, kteří jsou jinak též hlavní cílovou skupinou hororových snímků, kam svým námětem a stylem Prokletý ostrov patří.
Béčko s áčkovým zacházením
Starší publikum, zvláště nad 45 let, už film tráví hůře. I recenzenti v americkém tisku jsou lehce rozpolcení. Zhruba třetina z nich není ochotna přijmout divoké žánrové hrátky.
Ale jak například napsal Anthony Lane z periodika New Yorker s odvolávkou na Alfreda Hitchcocka a Umberta Eca: „Dvě klišé nás rozesmějí, ale sto klišé nás dojímá, protože vidíme, jak spolu hovoří a oslavují své dostaveníčko. A Prokletý ostrov je právě takové dostaveníčko a svatyně s ostatky slavných děl."
Matt Brunson ze stránky Creative Loafing styl filmu popisuje slovy: Scorsese je tu v jakémusi pulp fiction módu, což znamená, že jde o jeden z těch šťastných případů, kdy se ´béčkovému filmu´ dostane ´áčkového" zacházení.
Podle Divy Velez je Prokletý ostrov „strašidelný a hypnotický, napůl horečnatý sen a surrealistické umění mixované se špičkovým zbožím, něco jako romány s Mickeym Spillanem, kde by měl kameru na starosti Salvador Dalí".
Podle jiných recenzentů však Scorsese začíná spíše připomínat M. Nighta Shyamalana - autora inteligentních thrillerů jako Šestý smysl a Vyvolený, u nějž se zdá, že si svými posledními snímky (Vesnice, Žena ve vodě a Stalo se) dělá z diváků legraci, jejíž podstatu nechápe snad ani on sám.
Ti lehce pozitivněji naladění recenzenti však píší, že i odvar a mix ze Scorseseho je lepší než cokoli, co dělají ostatní filmaři.
Čtěte také:
Američtí diváci se nechali mučit romantikou a vlkodlaky
Své pochybnosti vyjádřil naopak například Bob Bloom z periodika Journal and Courier: „Scorsese vynaloží příliš mnoho času na vytvoření atmosféry a různých situací, ale když konečně přijde velké odhalení, očekávání jsou tak vysoko, že se ani nevyplatí a přichází zklamání."
Na plátnech českých kin se Scorseseho novinka objeví již tento čtvrtek.
