Tahle zápletka zní tak nepravděpodobně, pochybně a nesmyslně, že v člověku probudí skutečně intenzivní zájem film Odsouzeni zemřít shlédnout.
Těžko říct, do jaké míry je snímek obrazem "skutečných událostí", ze kterých prý tvůrci čerpali. Pokud se to celé odehrálo takhle, pak ovšem mrtvým nešťastníkům neprojevil německý režisér Hans Horn kdovíjakou úctu. Naopak, vylíčil oběti obskurní nehody jako skupinu neskutečných pitomců s dokonale vybroušeným sebedestrukčním instinktem.
Jistě, obskurní nehody se stávají a šlapat hodiny vodu kolem luxusní jachty, v jejíchž útrobách zůstalo několikaměsíční mimino, je extrémně krutá ironie. Ale Hans Horn tuhle ironii ždímá, co to dá; občas je ke svým postavám neskutečně jízlivý. Jistě, je asi takticky správné dát divákovi malý náskok, aby přišel jako první na možné způsoby, jak se zachránit. Jenže nic se nemá přehánět.
Čím déle nechá stále hysteričtější postavy šlapat vodu a utápět se v nikam nevedoucích hádkách, tím rychleji ztrácejí nebozí výletníci sympatie publika. Že z plavek lze udělat provaz, jim dojde po pár hodinách. A co hůř, nechají tenhle vratký provaz ozkoušet snad stokilovým chlapem, pod kterým se samozřejmě přetrhne. Podruhé to, kdo ví proč, nezkusí.
Když se jim podaří dostat do vody mobilní telefon, tak dlouho do něj všichni ječí "Pomoooc", až ho jedna z postav hystericky zahodí do hlubin. Jednou z mála pomůcek, která by jim mohla zachránit životy, je potápěčský nůž. Ten se ale stane hned ve dvou případech příčinou smrti.
Celou tu ironii ještě umocní závěr, kdy se jedné z postav podaří dostat se na palubu způsobem, který již jednou neúspěšně zkoušeli - a kdyby jej zkusili víc než jednou, mohli si ušetřit noc v bouřkou bičovaném moři.
Neschopnost postav vyřešit tenhle delikátní úkol jinak než spory, které jen dál roztáčí spirálu beznaděje, nakonec film zcela zastíní. Škoda o to větší, že po režijní, kameramanské i herecké stránce je to slušný snímek.
Systém kamer na plovácích, záměrné zvýšení zrnitosti 16mm filmu ve vypjatých scénách, střídání různých rychlostí chodu kamery a variací clon se jim podařilo z kameramanské výzvy dostat maximum.
I herci podávají dobré výkony, přestože scénář jim nenabízí moc prostoru, aby svým postavám vtiskli i jiný než hysterický rozměr. A tak se tenhle ambiciózní snímek nakonec chytne do vlastní pasti.
Horn nezastírá, že chtěl natočit film, u kterého budou diváci přemýšlet, jak by se v takové situaci zachovali oni; že jim přinese ten druh filmového zážitku, který diváka nutí o sobě přemýšlet z jiného úhlu pohledu.
K tomu je ale třeba, aby se divák měl s kým ztotožnit a komu fandit. Když první hodinu sleduje jen vršení nesmyslných chyb, kouzlo zmizí a zůstane řemeslně zvládnutý snímek, který má daleko k sebezpytné katarzi.
Odsouzeni zemřít přímo volá po srovnání s velmi podobným filmem Otevřené moře. A z toho srovnání nakonec vyjde poražen nikoliv proto, že by byl hůř natočen nebo že by debutující režisér Horn nedokázal vytvořit podmanivé scény plné úzkosti a paniky.
Osouzeni zemřít (Adrift), Německo 2006. Režie Hans Horn, scénář Adam Kreutner, David Mitchell, kamera Bernhard Jasper, hrají Susan May Pratt, Richard Speight Jr., Niklaus Lange, Zach Ali Hillis, Cameron Richardson, Eric Dane. 95 mint, distribuce SPI International.