O americký radar válčí dva tábory. A oba bojují za mír!

Kamil Fila Kamil Fila
4. 5. 2010 17:00
Autoři Českého snu uvádějí dokument Český mír
Foto: Bontonfilm

Praha - Filip Remunda (1973) a Vít Klusák (1980) patří k nejvýraznějším dokumentaristům mladé generace. Točí vlastní filmy a zároveň spolupracovali a spolupacují na více projektech.

Jedním z nich byl kontroverzně přijímaný snímek Český sen (2004) o neexistujícím hypermarketu a síle reklamy, natočili spolu i několik dílů televizního cyklu Burianův den žen (2007-2008). Tento týden vstupuje do kin jejich druhý celovečerní počin nazvaný Český mír, který velmi zblízka a zároveň s nadhledem sleduje kauzu umístění amerického radaru v Česku.

Co byste točili jiného, kdyby vám život nepřinesl radar?

Vít Klusák: Vybírali jsme ze dvou témat: RADAR a Barbora Škrlová, která se v té nešťastné kuřimské rodině vydávala za třináctiletou dívenku. Fascinovala nás na tom role médií, které každý den proměňovaly ten příběh a to nevídaným způsobem jako špatní scénáristé - chvilku byla dokonce řeč o tom, že je to hra BIS... Nakonec zvítězil RADAR, protože jsme se nechtěli babrat v kauze, ve které někdo trápil děti.

Foto: Bontonfilm

Téma radaru - zda Američané v Čechách umístí svou základnu - nám navíc přišlo jako významný uzlový bod v historii porevolučního Česka. Ten film není filmem o radaru jako nějakém důmyslném vojenském stroji, ale především o momentu, kdy se česká společnost dohaduje, zda si máme do lesa, odkud dřív mířili na Západ Rusové, pozvat Američany.

Filip Remunda: Já kromě Českého míru natáčím už několik let dokument inspirovaný příběhem amerických pankáčů Hilary Binder a Chrise Rankina, kteří se před dvaceti lety přestěhovali z Kalifornie do Tábora. Byl jsem s nimi na turné v Rusku, Japonsku, USA, ale i na Kubě a v Srbsku a každou z těch zemí jsem poznal jinak - z podzemí.

Film je o propojení světového undergroundu. Právě jsem se vrátil z natáčení v Táboře, kde na podiu bývalého socialistického kulturního domu hráli legendární Nomeansno spolu s hudebníky z Japonska, Kuby a USA. Všichni přijeli zahrát Chrisovi k padesátým narozeninám.

Foto: Bontonfilm

Vít Klusák: Vedle Míru jsem tři roky sledoval revoluční proměnu moravsko-slezských Nošovic. Film se bude jmenovat dlouze "Vše pro dobro světa a Nošovic", což je parafráze reklamního sloganu automobilky Hyundai, která vyrostla na tamních polích přímo uprostřed vsi, kde se dříve pěstovalo vyhlášené nošovické zelí. Část sedláků nechtěla prodat své pozemky pro tu továrnu a donutil je až anonym, který jim hrozil smrtí. Bude to takový eastern o poli, na kterém dnes rostou auta.

A v jaké fázi diskuse o radaru jste se rozhodli o něm natáčet film?

Filip Remunda: Chtěli jsme natáčet už přílet George W. Bushe do Prahy - tehdy ještě jako reportáž pro Respekt.cz. O radaru se v té době intenzivně diskutovalo, a to nejen v médiích. Zvedal se lidový odpor a vláda se rozhodla ovlivnit veřejné mínění tak, že najala byvšího mluvčího Václava Klause a managera nadnárodní korporace pana Tomáše Klvaňu. Tehdy jsem se vypravili do Brd. Míšovská hospoda praskala ve švech, novináři se dovnitř dostávali otevřeným oknem... a Klvaňa skončil s vajíčkem na klopě.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com


Asi je těžké na to odpovídat, ale měli jste na začátku natáčení Českého míru nějaký názor na radar, nebo jste si dopřáli luxus nezúčastněných pozorovatelů?

Filip Remunda: Naším východiskem byla snaha spojit se s vládou, která radar prosazovala, i radarovými odpůrci. Pokoušeli jsme se hledat pravdu na obou stranách, jako když hledáte střed úsečky pomocí kružítka.

Foto: Aktuálně.cz, Bontonfilm

Vít Klusák: Byl jsem zvědavý. Nebavilo by mě dělat film, který by jen ilustroval to, co si už myslím. O radaru bylo v té době tak málo známo, že jsem žádné vyhraněné stanovisko ani zaujímat nemohl - a podivoval jsem se, že obě strany sporu jsou tak nezlomně přesvědčené o své pravdě.

Kamil Fila: Posunul se potom po natáčení váš názor směrem k nějakému z těch dvou proudů? Nebo jich vidíte celkově víc?

Vít Klusák: Zpackanost té kampaně mě přiklonila na stranu odpůrců. Nikdo důvěryhodně nevysvětlil, proč tady to zařízení mělo stát. A šílím z patolízalství typu, kdy ministryně obrany zpívá o praporu, který se "konečně rozvinul nad náma".

Filip Remunda: Jsem proti demagogickým a ideologickým argumentům. Nesouhlasím s Jiřinou Šiklovou, která tvrdila: „Raději se budu mýlit s Amerikou, než mít pravdu s Ruskem." Vadí mi, že nám vláda prodávala něco, o čem buď sama neměla dost informací, nebo o čem nám vědomě podávala neúplné informace. Na tomto principu funguje reklama.

Foto: Bontonfilm

O umístění sofistikovaného vojenského zařízení, jež má být součásti globální sítě vojenských satelitů, letadel, pozemních základen, lodí i ponorek by měla proběhnout férová celospolečenská diskuze. Nesouhlasím s rétorikou, že jsou lidé jako Topolánek a Parkanová, kteří vládnou strategickými informacemi, a lidé (či lid), kteří nic nevědí, a proto, že za ně mají rozhodnout ti první.

Byl natočený někdo, koho jste z nějakého důvodu nakonec do filmu nedali (kvůli politickému nátlaku, osobní lítosti, dramaturgii)?

Vít Klusák: Vypadla nám z toho celá linie tzv. Iniciativy PRO, což byla skupina lidí okolo výtvarníka Davida Černého a hospody Mlejn na Kampě. Oscilovali mezi seriózně míněním vzkazem "Bojíme se Ruska, chceme tu Američany" a trochu pitomou recesí, kterou tu angažovanost shazovali. V jedné z verzí filmu ve střižně jsme je tam měli, ale nějak zvláštně to nefungovalo - myslím, že především pro tu neukotvenost, jestli to myslí vážně, či nikoli.

Může se to zdát divné, ale jednoduše to ten film nesmírně znepřehledňovalo, byla to další široká skupina postav, a protože jsme měli dojem, že nijak výrazně do té diskuze nezasáhli, tak jsme je z filmu vyndali. Koho by to zajímalo, najde scény s Iniciativou PRO za půl roku na DVD v bonusech.

Foto: Bontonfilm

Filip Remunda: Natočili jsme i skoro všechny diskuze Tomáše Klvani. Spolu s vojáky a odborníky z oboru radiolokace objížděl Brdy a krajská města s tzv. informační kamapaní, jež sestávala z odborné proradarové přednášky a většinou protiradarové diskuze. Z dramaturgických důvodů se do filmu nevešla celá řada vzrušených debat o minulosti i budoucnosti naší země. Názory diskutujících byly místy velmi konkrétní a věcné (lidé se obávali, že radar zvýší mezinárodní napětí), ale i bizarní, když jej například přirovnávali k letnímu času. Podobně jako Vít bYch odkázal k bonusům...

Z čí strany jste zažili největší omezení? Byl někdo, kdo ve filmu být nechtěl a nakonec tam zůstal?

Filip Remunda: Nejvíce nás omezovala neochota elit o radaru s námi mluvit. Požádali jsme americkou ambasádu o rozhovor s Bushem, ruské ministerstvo zahraničních věcí o rozhovor s Medvěděvem. Tady jsme podle předpokladů nedopadli dobře, ale překvapilo nás, že nás odmítala ministerstva obrany i zahraničních věcí brát nás na důležité "radarové cesty". Usilovali jsme o setkání starosty Neorala s Václavem Havlem i o rozhovor novináře Daniela Solise s Karlem Schwarzenbergem.

Vít Klusák: Film výrazně ovlivnilo, že si nás protiradarové postavy pustily mnohem blíž k tělu. Vlastně by se dalo s nadsázkou říct, že nejvíc nás omezovali všichni PRO radar. Působili nepřesvědčivě a paradoxně hysteričtěji než všichni mírotvorci světa dohromady; bylo znát, že sami přesně nevědí, co prosazují, že střílejí od boku. A že se bojí, jak budou ve filmu vypadat.

Český mír
Český mír | Foto: Hypermarket film

Tuhle jejich nejistotu nakonec ve filmu odhaluje Theodore Postol, americký zbrojařský expert, který se přijel do Čech omluvit, že nám americká administrativa lže, protože radar je součástí nefunkčního systému, který by měl být teprve vyvinut.

Při samotném natáčení nás jinak stále někdo odněkud vyháněl, mnohokrát nás v brdském újezdě zadržela vojenská policie, dokonce nám na pár dní zabavili kameru (kterou jsme půjčili aktivistům Greenpeace, aby mohli natočit zásah proti jejich nově ustanovenému státu Peaceland).

Ta pasáž s Peacelandem je nakonec taková neuzavřená. Vy jste vlastně nemohli natočit, jak aktivisté Greenpeace odvedeni...

Vít Klusák: Oni sami natočili okamžik krátce před svým pozatýkáním, to je ta situace, jak greenpeacácký webmaster přiběhne do stanu se slovy: "Natočil jsem policajty ve křoví, jak seděj na bobku! Všude je plno aut. Do piči." - V tutéž chvíli jsme se se štábem plížili lesem mimo cesty k té kótě, kde Greenpace stanovali, a dohnala nás hlídka, která nás titulovala, že jsme "přestupci" a odvedli nás pomocí chvatů a hmatů k bráně "Louka". Filipovi málem zlomili malíček.

Český mír: George W. Bush
Český mír: George W. Bush | Foto: Hypermarket film

Filip Remunda: Vojenská policie nakonec zorganizovala setkání s tiskem přímo v prostoru koty 718. Její mluvčí kapitán Čermák pózoval fotografům u žiletkového drátu Centrino, jímž byl stát Peaceland obehnán. Na otázku, zda nebude nebezpečný pro lesní zvěř, odpověděl, že "není odborníkem na tuto problematiku" a že účelem drátu je, aby jej nikdo nepřekonal.

Pár minut na to vyběhl z lesa Jan Piňos, aktivista Greenpeace, a zpacifikovali jej policisté v černých kuklách. Kapitán Čermák vše komentoval slovy: "Vojenská policie konala v souladu se zákonem a za použití mírných donucovacích prostředků vykázala narušitele z Vojenského újezdu". Vlečený Piňos křičel do ticha lesa: "Používají nepřiměřeného násilí...". Scéna tedy vrcholí o pár minut později.

Zeptám se úplně pitomě za všechny bláznivé internetové anonymy: Kolik to celé stálo a kdo vás platí?

Filip Remunda:  Film podpořil Státní fond ČR na podporu a rozvoje české kinematografie, koproducentem je Česká televize, distributorem Bontonfilm. Poměrně bežný model financování. Rozpočet filmu je větší, než je u dokumentu obvyklé, je to způsobeno tím, že jsme natáčeli skoro tři roky a máme za sebou neuvěřitelných 150 natáčecích dní (hraný film se dá natočit i za měsíc). Stříhali jsme s přestávkami celkem rok. Bylo to náročné, drahé, ale stálo to za to.

Vít KLusák a Filip Remunda v dokumentu Český sen
Vít KLusák a Filip Remunda v dokumentu Český sen | Foto: Český sen

Myslíte, že je to téma pořád atraktivní, když už je rozhodnuto, že radar v Česku nebude?

Filip Remunda: Podle všeho se jedná o tom, že u nás bude umístěno velitelství nového systému. Premiér Fisher už v USA oznámil, že o základnu máme seriozní zájem. Politické strany ucházející se o přízeň ve volbách o tématu mlčí... Je klidně možné, že se celý spor otevře nanovo. A náš film je víc o kvalitě debaty, o přístupu k ní - o hledání pravdy v prostředí mediálního smogu než o radaru jako takovém.

Vít Klusák:  Všechna témata jsou atraktivní, když je uchopíte překvapivě. František Vláčil se nechal slyšet, že válka je ze všech námětů nejfotogeničtější. A my udělali film, jak spolu dva tábory válčí...a oba bojují ZA MÍR!

Filip Remunda: Nový americký prezident potvrdil jen to, s čím do ČR přijeli američtí odborníci Philippe Coyle a Theodore Postol, tedy že systém je nefunkční. Obamův telefonát nás spíše potěšil,  film má výrazný konec a zří se v něm, náš politický potenciál - premiér se takto důležitou zprávu dozvěděl 21 minut po půlnoci. Poláci prý nezvedali telefon...

A nebylo to trochu zklamání, že věci vzaly tak rychlý konec?

Vít Klusák: Naopak. Ulevilo se nám, že nebudeme muset přikročit k provařenému otevřenému konci. A neuzavřem to už, když jsme u těch konců, koneckonců?

Tak jo. Díky.

 

Právě se děje

před 32 minutami

Útočník Radil zamířil z týmu San Jose Sharks na farmu

Český hokejový útočník Lukáš Radil se přesunul z týmu San Jose Sharks na farmu do celku San Jose Barracuda do nižší AHL. Devětadvacetiletý útočník nastoupil za záložní tým hned v sobotu a připsal si při domácí porážce se Stocktonem asistenci.

Radil sehrál v této sezoně v NHL 14 zápasů a nebodoval. V sestavě Sharks se objevil naposledy 23. listopadu při domácí výhře nad New York Islanders 2:1 po samostatných nájezdech. Odchovanec Pardubic má jednocestný kontrakt, díky kterému má zaručený roční příjem 700 tisíc dolarů i při působení v AHL.

Radil odešel do zámoří před minulým ročníkem po tříletém působení ve Spartaku Moskva v Kontinentální lize. V první sezoně v NHL účastník mistrovství světa 2017 a loňských olympijských her sehrál 36 utkání a připsal si 11 bodů za sedm branek a čtyři přihrávky. V šesti duelech play off nebodoval.

před 1 hodinou

Zdráhalová si v Naganu vytvořila osobní rekord na pětistovce

Rychlobruslařka Nikola Zdráhalová si v posledním závodu v roce 2019 vytvořila osobní rekord na trati 500 metrů. Na Světovém poháru v Naganu ji zajela za 38,902 sekundy a obsadila druhé místo v divizi B. Stejně jako v sobotu na trojce, na které byla v divizi A devátá, si připsala nejlepší výsledek v SP v kariéře na dané trati.

Seriál SP bude pokračovat pátým dílem v Calgary na začátku února, ještě předtím rychlobruslaře čeká mistrovství Evropy v Heerenveenu. V Nizozemsku se od 10. do 12. ledna bude tentokrát bojovat o medaile na jednotlivých tratích.

Další zprávy