Praha - Čím je hezčí počasí, tím větší odliv zažívají kina. Proč se ale i mimo ně nevydat po stopách českých filmů? Tipy přináší turistický průvodce Nejznámější filmová místa.
Brožura zve křížem krážem po Česku na výlety do vesnic i měst, kde vznikaly nejoblíbenější české filmy. Průvodce si neklade encyklopedický ani vzdělávací cíl a není dílem komplexním.
Více méně náhodně vybírá třicítku českých filmů a seriálů ze zlatého fondu, který přes opakované reprízy válcuje televizní žebříčky.
Dozvíme se, kde se natáčely filmy Vesničko má, středisková, Rozmarné léto, Tři oříšky pro Popelku i Starci na chmelu. Sestavu doplňují seriály - Nemocnice na kraji města, Chalupáři, Návštěvníci či Arabela.
Jako bonus na posledních stránkách následuje kapitola věnovaná výhradně - dnes už kultovnímu - dílu Studna ze seriálu 30 případů majora Zemana.
Hororová noční můra o vyšetřování vraždy na vypáleném venkovském statku se natáčela ve středočeských Jinočanech - byť nejznámější scéna Studny, kývání šíleného otce se sekyrou, vznikla na Barrandově.
Text nicméně odhaluje právě to, proč se otec Brůna (v seriálu ztvárněný hercem Horáckého divadla Jaromírem Crhou) tak divně pohyboval. "Byl to jeho nápad. Při natáčení se začal jihlavský herec sám od sebe kývat, režisérovi se to zalíbilo a tak mu dovolil, aby si toto gesto ponechal," cituje autor publikace Radek Laudin.
Kapitoly shrnují všechny nejvýznamější lokace, kde se dané hity natáčely; jako cestopisný návod tak knížku v úhrnu brát nejde - to by cesta za jedním filmem vedla napříč republikou.
Ale stojí za to si vyzobávat. Nebo jen zjistit, že řada vycházek by měla začínat v okolí Bořivojovy ulice na Žižkově. Odtud vyrážela na výlety nejen rodina Homolkových, ale z nedaleké Vozové ulice i Zdeněk Svěrák se stírajícími stěrači a v oranžovém kulichu v komedii Vrchní, prchni.
Josef Somr v Ostře sledovaných vlacích razítkoval zadnice na vlakovém nádraží Loděnice, Václav Postránecký, Július Satinský a Pavel Nový nevyvezli ve slavné komedii S tebou mě baví svět děti do Beskyd, ale do Krkonoš.
Do hor vyrazili i další tvůrci - Miloš Forman, jehož Hoří, má panenko se natáčelo v kulturním domě Střelnice ve Vrchlabí, či opět Homolkovi, kteří vyrazili na lyžařský zájezd do Špindlerova mlýna.
Rudolf Hrušínský se ve filmu Vesničko má, středisková kochal krajinou u středočeských Křečovic, kde dosud stojí i Otíkova chalupa. Dvacet let předtím se herec ráchal v Lužnici při natáčení Rozmarného léta.
Z Vysočiny si filmaři oblíbili Pelhřimov, který představoval městečko Kamenice z Návštěvníků, nedaleko odtud v Počátkách a Dalešicích vznikaly Postřižiny, v Bystrém na Vysočině zase Všichni dobří rodáci.
Pohádky pochopitelně daly "hereckou příležitost" českým hradům a zámkům. Tři oříšky pro Popelku vznikly na Švihově a na německém Moritzburgu, na Krakovci se natáčel film Ať žijí duchové.
Jen Soví hrad nestojí u Nemocnice na kraji města, ale v ulici kousek od Kavčích hor - sídla České televize.
Kniha z nakladatelstí Fragment obsahuje krom fotografií z filmů i snímky současné podoby míst, vzpomínky pamětníků, historky z natáčení a citace z tisku.
Sumarizuje filmy předlistopadové vzniklé od 60. do 80. let, do 50. let se vrací jen Pyšná princezna, další pohádka Obušku z pytle ven! a dva díly Švejka.
