Bohemia docta aneb Labyrint světa a lusthauz srdce (Božská komedie) - třetí část Vachkovy tetralogie filmových esejů, která tentokrát v originálním pojetí zkoumá stav a podoby české vzdělanosti na přelomu tisíciletí. Natočena byla v roce 2000 a má rekordních 254 min.
Účinkují: aktivista John Bok, filozof Egon Bondy, hudebník Vratislav Brabenec, vynálezce Semtexu Stanislav Brebera, básník Eugen Brikcius, písničkář Jim Čert, ekolog Ivan Dejmal, básník Ivan Diviš, poslanec Pavel Dosál, spisovatel Jaroslav Foglar, ministr školství Jiří Gruša, hudební skladatel Václav Hálek, prezident Václav Havel, herečka Dagmar Havlová, hudebník Milan Hlavsa, básník Ivan Martin Jirous, premiér Václav Klaus, hudební skladatel Jan Klusák, výtvarník Milan Knížák, výtvarník Vladimír Kokolia, básník a výtvarník Jiří Kolář, básník Petr Král, spisovatel Jiří Kratochvil, režisér Jiří Krejčík, spisovatelka Eda Kriseová, básník J. H. Krchovský, novinář Ivan Medek, politička Dana Němcová, písničkář Pepa Nos, filozof Radim Palouš, náměstek ministra zahraničí Martin Palouš, vynálezce lokátoru Tamara Vlastimil Pech, anarchista Jakub Polák, novinářka Lída Rakušanová, filozof Petr Rezek, fotograf Jan Saudek, kreslíř Karel Saudek, rabín Karol Sidon, básník Andrej Stankovič, hudebník Jiří Stivín, teolog Odillo Štampach, mystik Eduard Tomáš, Emilie Tomášová, politici Václav Trojan, Petr Uhl, houslista Tomáš Vejvoda, mikrobiolog Miroslav Vosátka, teolog Fridolín Zahradník, předseda Akademie věd ČR Rudolf Zahradník, politik Miloš Zeman a další
Egon Bondy prorokuje peklo globálního kapitalismu, v kostnici propuká hádka o novodobé policejní zvůli. Jim Čert se přiznává ke spolupráci s StB, Jaroslav Foglar nemůže najít otvírák na pivo, zatímco Ivan Diviš komentuje svůj vlastní pohřeb.
Jiří Krejčík zuří před kamerou a Karel Vachek uprostřed bitvy pokleká před vynálezci Semtexu a radiolokátoru Tamara. Česká republika na konci 90. let...
Krajina se zdá být na povrchu tichá, avšak v hloubi se děje cosi velmi důležitého. Českou vědu, myšlení a intelektuální život netvoří jen to, co ční z jejich mediálního obrazu. Karel Vachek, veden vlastní intuicí a osobitou tvůrčí filozofií, proniká do hlubin tohoto tajemného živoucího systému, který prostřednictvím svého filmu přirovnává k síti vláken, vytvářených v lesní půdě houbami. Možná díky nim spolu mohou rostliny jakýmsi záhadným způsobem komunikovat a celý les tak žije jako jeden přirozený celek!
Vachek sleduje oběh těchto životadárných myšlenek v českém intelektuálním a kulturním „lese" v naději, že se z nich opět zrodí něco nového a velkého, tak jako už tolikrát v minulosti...
