Rozhovor - Laurent Jacob je jedním z nejvýznamnějších hostů letošního Fresh Film Festu. Ředitel studentské sekce Cinefondation v Cannes a zároveň syn dlouholetého šéfa prestižní přehlídky v Cannes přijíždí do Česka vybírat filmy a upevnit vztahy s pražskou FAMU.
Jak byste zhodnotil kvalitu českých studentů FAMU a dalších filmových škol?
O tom si můžu udělat jen částečnou představu, protože se k nám dostane každý rok jen několik filmů, které nám FAMU poskytne, a občas nějaký film z jiných škol. Rád bych jich viděl víc, a to byl také jeden z důvodů, proč jsem přijal pozvání na Fresh Film Fest. Už od samého začátku činnosti Cinéfondation před deseti lety jsme pravidelně vybírali úžasné kreslené filmy natočené českými studenty. Hrané filmy, které se k nám dostaly, se nám líbily méně, zvlášť vzhledem ke slavné historii FAMU. Doufám, že se do budoucna můžeme těšit na nějaké milé překvapení.
Máte v oblibě nějakého českého režiséra? Ať už staršího nebo současného?
Moji nejoblíbenější čeští režiséři jsou stále ti z generace, která začala tvořit v šedesátých letech, v době Pražského jara: Forman, Menzel a mnoho dalších. Líbí se mi i současnější filmy - Gedeonovy nebo Slámovy. Také kvalita školních filmů Lenky Wimmerové a Zuzany Kirchnetové a film Pusinky Karin Babinské napovídá tomu, že budoucnost kinematografie bude stejně tak záležitostí žen jako mužů tak dlouho poté, co se Věra Chytilová stala českou režisérkou par excellence.
Jak hodnotíte všeobecně současnou českou filmovou tvorbu?
Ani tady neznám situaci dostatečně. Tak například dokumentární filmy neznám vůbec a filmy, které znám, jsou pouze ty, které se dostanou do soutěže v Cannes. Zdá se mi, že současná česká filmová tvorba, přes talent a profesionalitu režisérů, postrádá tu silnou osobnost a svobodu tónu režisérů Nové vlny. Je ale pravda, že je jiná doba.
Proč by divák měl na studentské filmy chodit? Proč by měl jet na studentský festival?
Festivaly studentských filmů jsou naprosto nezbytné, aby se mohli talentovaní režiséři prosadit co nejdříve, protože žijeme v době, kdy je čím dál složitější sehnat finanční prostředky na filmovou tvorbu, která může nadále být stejně dobře uměním jako zábavou. Na festivalech můžeme také porovnat různé přístupy k výuce a objevovat oblasti, odkud přijdou velcí filmoví režiséři budoucnosti. Rozdíl mezi festivalem čistě studentských filmů a sekcí studentských filmů v rámci velkého festivalu je čistě kvantitativní. Počet promítaných filmů se liší, práce, kterou děláme, zůstává stejná. Díváme se na filmy a jezdíme na festivaly, protože milujeme kinematografii, která se neomezuje jen na poslední díla slavných režisérů.
