Snímky The Happening a Slepota jsou díly slavných neamerických režisérů, kteří prorazili v Hollywoodu. Ind M. Night Shyamalan tu zabodoval poprvé už v roce 1999 se Šestým smyslem, Brazilec Fernando Meirelles loni s thrillerem Nepohodlný.
Shyamalan se ale tentokrát musí hodně snažit jeho zatím posledním počinem byl nejednoznačně přijatý snímek Žena ve vodě - natočený podle pohádky, kterou si Shyamalan vymyslel pro své malé děti. Za Ženu ve vodě si do té doby diváky i kritikou oceňovaný tvůrce vysloužil Zlatou malinu pro nejhoršího režiséra.
Teď ale slibuje, že se vrací do své staré formy. Hodlá se vrátit k provokativnímu stylu, s kterým slavil úspěch už u filmů Šestý smysl, Vyvolený a plus mínus i Vesnice.
"Chci, aby se lidé po shlédnutí nového filmu báli," říká. "Je to můj nejtemnější film a také nejvíc hitchcockovský. Budou se bát jen toho, co uvidí."
Thriller The Happening má vyprávět o přírodní kalamitě, která vede až k zničení lidstva. Podle Shyamalana to bude snímek v duchu paranoidních filmů ze 60. let, který vypráví o pokusu jedné rodiny přežít globální katastrofu.
Film koprodukuje 20th Century Fox s bollywoodskou produkcí UTV Motion Pictures. "Mou touhou vždy bylo natočit něco v Indii, zůstat s ní ve spojení," říká režisér, který z Indie pochází. Natáčí se s rozpočtem 57 milionů dolarů, do kin by The Happening měl přijít v létě příštího roku.
To už bude v kinech Slepota, dílo brazilského režiséra Fernanda Meirellese, autora snímků Město bohů či Nepohodlný. I tenhle film vypráví o tajemné katastrofě, která postihne lidstvo. Zatímco v Potomcích lidí se přestaly rodit děti, tady lidstvo postihne slepota.
Snímek je adaptací románu José Saramagy, nositele Nobelovou cenou. Vypráví o epidemii, která padne na nejmenované současné město a dovede jeho obyvatele na pokraj zhroucení, Jen jediné ženě ve městě zrak zůstane. Předstírá nemoc, aby se mohla starat o manžela, zatímco zbytek společnosti propadá do chaosu.
Hrát ji bude Julianne Mooreová, která se objevila i v Potomcích lidí Alfonsa Cuaróna. O účasti ve snímku Slepota vyjednává i hvězda poslední bondovky Daniel Craig. Do kin by snímek měl přijít na jaře příštího roku.
V 70. letech si žánr katastrofického filmu bral na mušku klasická neštěstí: ať už vlaková (Přejezd Kasandra), letecká (Letiště) nebo lodní (Dobrodružství Poseidonu). Mezi klasická díla té doby patří i Skleněné peklo o požáru mrakodrapu nebo hit z roku 1974 s Charltonem Hestonem nazvaný Zeměstřesní.
Osmdesátá léta přenesla do žánru katastrofických filmů strach lidstva z jaderného konfliktu. Dokonalou projekcí takových obav je například Den poté z roku 1984, který sugestivně líčí bezprostřední dění po výbuchu atomové bomby.
Devadesátá léta nabídla mix všech možných odnoží katastrofického filmu: od klasických rekonstrukcí velkých havárií (Titanic) přes různé přírodní katastrofy (Twister, Jádro, Sopka), až po první náznaky paranoie z neznámých nemocí (Smrtící epidemie). Přichází znovuoživení žánru katastrofického sci-fi (Den nezávislosti, Armageddon).
Současná kinematografie k tomuto výbušnému mixu přidává strach z terorismu a obloukem se vrací k obavám o osud lidstva, které vyvolává globální oteplování, ale i rozvoj technologií a totalitární tendence.
