Che Guevara - symbol komunistické revoluce, jež měla spasit svět, a dnes jeden z nejlepších produktů na kapitalistickém trhu se 12. ledna dostane do českých kin.
Film Motocyklové deníky brazilského režiséra Waltera Sallera už mohli filmoví fanoušci ocenit loni na festivalu v Karlových Varech, ale až letos se může pokochat i návštěvník běžných kin.
Scénář napsaný na motivy cestovních deníků tehdy mladého studenta medicíny Ernesta Guevary de la Serna a jeho přítele, biochemika Alberta Granady, je nanejvýš minimalistickým popisem latinskoamerické cesty a zrození "uvědomělé mysli" dvou mladých mužů.
Na staré dodělávající motorce nonšalantně zvané "Poderosa" (Mocná) chtěli ujet za čtyři měsíce osm tisíc kilometrů po kontinentu, jenž znali jen z knih. Cestování, nejrůznější bouračky tu o krávu, tu o silniční patník, se však poznenáhlu mění v cestu za poznáním chudoby a mizérie Latinské Ameriky roku 1952.
Role padne Gaelu Garcíovi Bernalovi jako ulitá a jeho "nevinná krása" spojená se zápalem je ještě umocněná čarovnými záběry z Chile, Patagonie, And či plavby po Amazonce. To vše za zvuků hudby dvou současných latinskoamerických hudebníků Gustava Santaolally a Jorgeho Drexlera.
Pokud člověk hodlá načerpat v zimní slotě trochu inspirace pro budoucí cesty, nemůže film vynechat. Ovšem co se týká budoucího velitele kubánské guerilly a šéfa hrůzného vězení La Cabaña, jehož dnes nosí na tričku každý levicově smýšlející rebel, to už je jiná káva.
Režisér Saller tu "až příliš podmanivě" představil panenskou nevinnost za každých okolností pravdomluvného, poctivého, odvážného a spravedlivě rozhořčeného mladého muže, jenž si do erbu vetknul vznešené: Nechej se světem změnit, abys mohl svět měnit ty. V tomto smyslu film o mladistvých cestách pozdějšího profesionálního revolucionáře staví další schůdek k piedestalu masového vraha.
Autorka je hispanistka, působí v brazilském státě Mato Grosso do Sul
