Příběh se odehrává v 17. století, v osvícenské době, která sice přála libertinským myšlenkám, méně už jejich realizaci. V té době žil i John Wilmot, známý jako hrabě z Rochesteru. Žil krátce, ale o to intenzivněji.
Životním stylem v mnohém připomínal rockové hvězdy dneška a jeho postava se podobá i dalšímu filmovému libertinovi, Markýzi ze Švankmajerova filmu Šílení.
Hrabě zkrátka uměl upoutat pozornost okolí, byl i blízkým přítelem krále Karla II. Možná proto mu jeho chování dlouho procházelo - ovšem jen do okamžiku, kdy se obětí jeho legrácek stal sám král.
Hrabě ho urazil satirickým divadelním představením, v kterém zesměšnil královský dvůr a popsal ho jako místo plné zvrhlosti a sexu. Díky tomu je v představení - a ve filmu, pochopitelně - řada pikantních scén typu tance dívek s dřevěnými falusy či monumentální mobilní penis, na němž na pódium vyjede představitel krále.
Hrabě tu ovšemže ukazuje i citlivější tvář, když si v zahlcení všemi těmi orgiemi najde čas na lásku. Jeho vztah s manželkou příliš nefunguje, o to víc podlehne kouzlu divadelní herečky Elizabeth, ze které se svým působením snaží udělat největší hvězdu Anglie. Přesto se jeho pád neodvratně blíží.
Scenárista Stephen Jeffreys už předtím fascinující příběh Wilmotova vzestupu a pádu zpracoval jako divadelní hru. A o kolegovi hraběti z Rochesteru a jeho falické show říká, že šlo o "nejoplzlejší hru, kterou jsem kdy měl v ruce, a to jsem jich přelouskal pěknou řádku".
Debutující režisér Laurence Dunmore se před Libertinem živil natáčením videoklipů a reklam. Dobrá průprava na to, aby ve filmu ožila Wilmotova hendrixovská poživačnost i atmosféra doby, v níž se tak blízce přitahovalo vysoké a nízké, vznešenost královských paláců i bída temných uliček.
"Mým záměrem bylo natočit film, jehož atmosféra by byla tak pronikavá, že byste se jí mohli nadechnout," tvrdí sám režisér.
Původně přítele a později hlavního Wilmotova protivníka, krále Karla II., si zahrál John Malkovich, který o své postavě říká: "Karel si uměl užívat života, ale zároveň se dokázal zodpovědně věnovat práci, Rochester nikoliv. Myslím si, že to bylo zdrojem jejich třenic."
Největší hvězdou filmu je ale pochopitelně Johnny Depp, který je v roli hraběte... nu, jak to říci jinak, přímo okouzlující. S jeho obsazením se prý počítalo už od začátku projektu. Kdo jiný by také dokázal takovou postavu ztvárnit přesvědčivěji? A Depp rozhodně nic neponechal náhodě.
"Připravoval jsem se tak, že jsem se o Rochesterovi snažil co nejvíce zjistit," vzpomíná. "Chtěl jsem vědět, co jej přimělo dělat všechny ty věci. Kde se v něm brala ta potřeba být tak výstředním - protože mi přijde, že to pro něj nebylo za všech okolností kdovíjak příjemné."
Jeho filmová postava nekončí příliš povzbudivě, ale historický příběh o vzpírání se dobovým konvencím - i napětí mezi svobodou a nebezpečím - je o to intenzivnější. Tím spíše, že Johhnyho Deppa si pochopitelně zamilujete. Ostatně nepochybujeme, že on sám si to už ve zmíněné scéně filmu dobře uvědomuje...
