Letos v říjnu bude Jihlava myslet na republiku i na děti. Dvaadvacátý ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava, který se uskuteční ve dnech 25. až 30. října, dnes představil první část programu. Včetně titulů od legendárního Wima Wenderse či Jeana-Luca Godarda.

"Sté výročí Československa oslavíme filmovou sekcí Cizinec hledá byt. Mapuje příběhy Čechoslováků, kteří byli z různých důvodů nuceni v průběhu dvacátého století hledat nový domov," avizuje ředitel festivalu Marek Hovorka.

"Vybírali jsme takové filmy, které čeští diváci neměli dosud možnost vidět. Obrazy emigrace natočené ve Spojených státech, Francii, Německu, Rakousku nebo Švýcarsku."

Jedním z hostů bude známý francouzský politolog a historik Jacques Rupnik. Představí svůj dokumentární projekt Jiná Evropa, který připravil pro BBC.

Mezi očekávanými mezinárodními novinkami nebude chybět poslední opus Jeana-Luca Godarda nazvaný Kniha obrazů, kterému letos porotci festivalu v Cannes udělili vůbec poprvé speciální Zlatou palmu "za neustále nové definování kinematografie".

Slavný sedmaosmdesátiletý režisér pro jihlavský festival též natočil znělku, v níž figuruje jeden iPhone, rychlý sled obrazů a režisérův hypnotický hlas. "A i kdyby nic nebylo tak, jak jsme doufali, nezměnilo by to nic na tom, v co jsme doufali," zní z Godardových úst.

Hezké motto nového ročníku festivalu, který podobně jako svéhlavá legenda francouzské nové vlny nebere ohledy na trendy a jde si vlastní cestou.

Už z prvního nástřelu programu je zřejmé, že v letošním programu nebudou chybět ikony ani věci okrajové, ale nikoliv méně významné.

Dalším velkým jménem programu je Wim Wenders. Festival uvede jeho novinku Papež František: Muž svého slova. Jde o vůbec první film, na němž osobně spolupracoval papež.

"Není to film na zakázku. Mohl jsem si dělat, co jsem chtěl, a tak jsem dělal přesně to. Chtěl jsem mu dát prostor," uvedl slavný režisér k dokumentu, který vznikl na popud Vatikánu. Už z traileru je zřejmé, že vzbudí velké emoce.

Papež František hovoří v dokumentárním filmu, který o něm natočil slavný Wim Wenders. | Video: Ji.hlava

Z českých novinek dojde na film Robina Kvapila a Radima Procházky nazvaný Máme na víc. Tématem je předvolební kampaň Michala Horáčka, jemuž Kvapil dělal poradce.

"Když děláte prezidentskou kampaň a zároveň jste dokumentarista, nemůžete to nenatočit," říká k filmu Kvapil.

Snímek vybízí ke srovnání se známými dokumenty z amerických předvolebních kampaní - ať už jde o slavné Primárky o kandidatuře J. F. Kennedyho, či pozdější tituly Návrat do válečné místnosti o prezidentské kampani Billa Clintona a Za svůj lid: Zvolení Baracka Obamy.

Jejich český "pokračovatel" nevypráví o vítězné kampani a filmaři se nemuseli příliš snažit dostat za zavřené dveře, odkud by přinesli cenný pohled do zákulisí, neboť už v tom zákulisí seděli. A často natáčeli spíše improvizovaný deník za pomoci všeho, co bylo zrovna po ruce - od kamery po mobil či tablet.

Film Máme na víc sleduje předvolební kampaň Michala Horáčka, který se chtěl stát českým prezidentem. | Foto: Jiří Táborský

Snímek Máme na víc tak funguje mimo jiné jako reflexe samotného spolutvůrce kampaně a režiséra v jedné osobě. Ale Kvapil se zamýšlí i nad obecnější podstatou kampaní a nad tím, co a proč má úspěch ve světě politického marketingu.

Paralely k dnešnímu Česku nabídne také snímek Waldheimův valčík rakouské režisérky Ruth Beckermanové, za Rakousko nominovaný na Oscary. Přibližuje krizi, která zemi zasáhla v roce 1986, poté co vyšlo najevo, že jeden z kandidátů na post prezidenta, Kurt Waldheim, se v minulosti zapletl s nacismem.

Film letos na festivalu v Berlíně získal ocenění pro nejlepší dokument. V jednu chvíli v něm Waldheim, který to tehdy skutečně dotáhl na rakouského prezidenta, o spolupráci s nacisty říká: "Přihlásili mě příbuzní, já za to nemohl." A nejen touto větou vybízí diváky k zamyšlení nad tím, jak se politici vztahovali a vztahují ke své temné minulosti.

Poslední představenou zahraniční novinkou jihlavské přehlídky je francouzský film V říši dokonalosti, v němž dlouholetý správce filmového archivu ve Francouzském sportovním institutu Julien Faraut nahlíží život a dílo kontroverzního amerického tenisty a slavného "bouřliváka" Johna McEnroea.

Dále Ji.hlava nabídne sekci libanonské kinematografie či přehlídku filmů o Podkarpatské Rusi, za první republiky vnímané jako "československý Orient", kde vše dýchá romantikou a dobrodružstvím.

A poslední novinkou je velká dětská sekce, která nabídne jakýsi "festival uvnitř festivalu" pro nejmenší. Od projekcí, divadel, přednášek a koncertů až po planetárium a workshopy, kde si budou moci vyrobit třeba cameru obscuru.