Recenze - Málokterý snímek zapadá hůř do dnešní situace finanční krize nežli britská (romantická) komedie Jak se zbavit přátel a zůstat úplně sám. Odehrává se totiž ve zvláštním bezčasí let nedávno minulých, kdy se v médiích bezstarostně rozhazovalo.
Opar luxusu se zřel nejen na obálkách časopisů, ale byl cítit i z veškerého psaní oněch společenských magazínů. Nikdo nikam nespěchal, nic nebylo důležité a všechno bylo fajn.
Že se k nám film dostává v novém roce, kdy si naplno uvědomujeme, že éra hojnosti (momentálně) skončila a zobrazení společenské smetánky vypadá jako něco, co si zasloužilo boží trest, s tím nemohli autoři počítat. Provedli však záměrně předem jiný významový posun.
Mezi vysmívané celebrity
Jak se zbavit přátel a zůstat úplně sám byla původně životopisná kniha britského novináře Tobyho Younga, který v polovině 90. let opustil svůj intelektuální měsíčník Modern Review, kde vycházely dekonstruktivistické analýzy na seriál Simpsonovi či osobu Kevina Costnera, a nastoupil dočasně do lesklého newyorského magazínu Vanity Fair, aby okusil, jaké to je, "být pozván na večírek" mezi celebrity, kterým se zatím jen posmíval.
Youngova kniha představuje břitký text britského snoba, kterého Američané považují za nevycválaného a jaksi přitroublého, ale on nad nimi přitom dominuje svým nadhledem, díky němuž vidí všechno to hemžení hvězd a kolem hvězd jako směšné.
Ve Vanity Fair mu sice předvídatelně nebyla obnovena smlouva a posléze ho vyhodili ještě z několika dalších periodik, ovšem kniha o těchto neúspěších se stala bestsellerem. Krátce po vydání (2005) podle ní vznikla i divadelní hra v Londýně, při níž se Britové smáli "těm blbým Američanům", jimž nedošlo, že Young podnikl v podstatě zákeřnou diverzní akci.
Film, jenž vznikl v britské produkci a mísí se v něm britští a američtí herci, byl nicméně koncipován tak, aby se mohl hrát po celém světě, a zvláště tak, aby pomohl hlavnímu představiteli, populárnímu ostrovnímu komikovi Simonu Peggovi, proniknout na americký trh.
Vůbec to není vtipné, chm
Přestože byl ze vzpomínkové knihy s konkrétními reáliemi vytvořen snímek s příběhem a milostnou zápletkou, a hrdina tu navíc není ani tak na koni, jako spíš za osla, šlo nakonec o komerční propadák, jenž v amerických médiích ještě slíznul velmi negativní recenze. V Evropě je film přijímaný mnohem lépe.
Zdálo by se, že hlavním důvodem bude to, že Američané nemají rádi, když si z nich někdo dělá legraci - čemuž by napovídaly některé dotčené výroky v duchu "vůbec to není vtipné, chm". Ale nakonec se vyjeví spíše výtky, že film oproti knize otupil veškeré satirické ostří a dal se do služeb obyčejné situační komedie, chvílemi až burlesky s fyzickými gagy.
Z Vanity Fair je anonymní Sharps a neobjeví se tu jediná žijící celebrita kromě Thandie Newtonové, u níž by se mohl pořádat test Kdo z vás ji zná; jinak se tu pouze jednou mluví o Paris Hiltonové, udělá se fotomontáž s Clintem Eastwoodem, jeden filmař je přirovnán k Tarantinovi a zavolá se mimo záběr na Orlanda Blooma.
Zbytek se točí kolem virtuální vycházející hvězdičky Sophie Maesové, již hraje v době natáčení víceméně neznámá Megan Foxová, která se vzápětí stala sexsymbolem díky akční sci-fi Transformers.
I filmový Toby Young má vcelku daleko do reálného novináře. Simon Pegg ho vybavil hlavně roztomilou neohrabaností a ňoumovstvím, zatímco skutečný Toby je spíš sebevědomý ranař, který i stylem chůze dává najevo Kliďte se mi z cesty.
Nakonec jeho personu odklidili filmaři i z natáčecího placu a bylo jedno, že se na filmu podílel jako producent. Vládu nad svým sebeobrazem ztratil a zbyl prostor pro Peggovo šaškování.
Pokud ale tohle všechno nevíte, jakože teď už víte a máte smůlu, můžete komedii Jak ztratit přátele přijmout jako vtipnou odpočinkovou zábavu, která si alibisticky nedělá starosti se svou povrchností, protože o povrchnosti mediálního světa vypráví a víceméně odmítá nořit se pod tento povrch do jakýchsi imaginárních hloubek.
V zásadě - kdybychom chtěli najít nejrychlejší srovnání - jde jen o mužskou variantu snímku Ďábel nosí Pradu, který nakonec taky nebyl na žalobu a nebyl ani obžalobou světa módy, ale jen rafinovanějším způsobem, jak nás přivyknout na jeho existenci, a dokonce v něm najít nějaké kouzlo.
Ideální snímek pro komunitu fanboyů
Přesto si myslím, že Jak se zbavit přátel je dílko podstatně komplexnější. Není to přímo sonda do kulturních rozdílů mezi Británií a USA, ale spíše hra s filmovými odkazy, respektive pokus převést skutečný příběh do jazyka filmových žánrů. Ostatně nezapomínejme, že Toby Young a lidé okolo Modern Review se živí také jako filmoví kritici.
V českém prostředí sice nenajdeme nikoho, kdo by byl zároveň bulvární vyžírka a intelektuál, který tím světem rautů, z nichž tyje, pohrdá a dovede ho analyzovat, ale sem ani dotyčný snímek nemíří.
Mnohem spíše oslovuje komunitu "fanboyů" - přerostlých kluků, kteří odmítají dospět a vidí v každé životní situaci podobnost s nějakým svým oblíbeným filmem. Komedie Jak se zbavit přátel jim nabízí prožít si návštěvu Ameriky jako splnění žánrové utopie - zde konkrétně romantické komedie.
Koneckonců pokud se díváme na filmografii Simona Pegga, jeho největší úspěchy - hororová komedie Soumrak mrtvých (2004) a akční komedie Jednotka příliš rychlého nasazení (2007) - jsou o tom, jak fanoušek určitého žánru, který je jinak úplně nepoužitelné ťululum, dostane příležitost prožít si filmové atrakce na vlastní kůži. Ať jde o masakrování zombíků motorovou pilou nebo policejní přestřelky s nezvedenými agresivními důchodci.
"Fanboy" přitom není nutně fanoušek jednoho žánru (fan), ale naopak všežravec, jemuž popkultura vychází vstříc různými produkty. Stačí, aby se v nich kombinovala infantilita s něčím zakázaným či alespoň často cenzurovaným, tj. násilím či sexem.
Co víc si přát než filmový flirt
Jak se zbavit přátel staví romantickou komedii podle mužské optiky a konfrontuje ji rovněž s cizorodými žánry, jako je akční film (Tobyho průpovídkami o snímku Con Air) nebo horor (maškarní bál, kde je Toby za britského upíra).
Co si může fanboy přát víc než prožít flirt s holkou z Transformers (Megan Foxovou) s příslibem sexu a zároveň si - jakkoli nešikovně - budovat vztah s holkou ze Spider-Mana (Kirsten Dunstovou) s příslibem duchovního souznění?
Fanboy zároveň zná i umělecké filmy jako Sladký život od Felliniho nebo Pohrdání od Godarda a odhalí i citace z nich. Film Jak se zbavit přátel by tak mohl být popovou variací na slavný příběh zaprodaného novináře, který morálně klesá až na samé dno.
Ale zatímco u Felliniho je dekadence skutečně tíživá, ve filmu debutanta Roberta B. Weida jde o rozpustilou, nesnesitelně lehkou epizodu, a naopak Sladký život je přijímán s jakousi až nostalgickou láskou a představován jako dílo z doby černobílé nevinnosti.
Mluvme tu klidně o nenaplněném potenciálu, zároveň však můžeme přijmout náhled, že film se nechová jinak než sám Toby Young - nezvedený synek lorda Michaela Younga, jenž ve své prorocké knize Vzestup meritokracie z konce 50. let předpověděl, že společnost postavená na elitářství si tak dlouho vybírá, až přebere.
Jak se zbavit přátel... pak líčí stav, kdy se absolventi elitních škol odmítají zabývat čímkoli, na čem v životě skutečně záleží.
| Jak se zbavit přátel a zůstat úplně sám | |
| How To Lose Friends & Alienate People | |
| Žánr: | Komedie |
| Režie: | Robert B. Weide |
| Obsazení: | David Arnold. Hrají: Simon Pegg, Kirsten Dunst, Jeff Bridges, Megan Fox, Gillian Anderson, Danny Huston ad. |
| Délka: | 110 minut |
| Premiéra ČR: | 01.01.2009 |
