Recenze - Dá se vůbec z papírového comicsu Hulk udělat film, který by dokázal uspokojit fanoušky a zároveň ostatní diváky? Hulk je kombinace superhrdiny a monstra, které je nejenom bigger than life - otrocky přeloženo "větší než život" - ale i "větší než plátno".
Zatímco v comicsových sešitech se může zeširoka rozmachovat a ničit cokoli do aleluja, tedy do "to be continued", ve filmu mu může i nejzazobanější producent věnovat maximálně tři akční sekvence, v nichž se musí dbát na základní prostorové proporce. Zbytek děje musí vůbec nějak ospravedlnit existenci tohoto tvora a představit jeho lidskou podobu - dr. Bruce Bannera.
V první filmové adaptaci před pěti lety se režisér Ang Lee pokusil překonat prostorová omezení tím, že obraz často revolučně rozsekal do několika políček a při pokusu napodobit comicsové médium, Playstation hry a zpravodajství CNN dospěl k formě, kterou ocenili hlavně milovníci estetických inovací.
Leeho dílo naznačilo, že Hulk nemůže naplno existovat ve všech třech rozměrech vedle obyčejných lidí, a pohledy kamery přecházely bleskově z makroměřítek pouště do mikroskopických, až na úroveň buněk. Docela avantgarda…
Fanoušci akčních filmů ovšem byli poněkud zmateni podivným pomalým tempem, psychologickými sondami do hrdinova nitra a příliš tmavými, nebo naopak vzdušnými akčními scénami, které Leemu jako by "utekly" z Tygra a draka.
Kam s ním?
Ang Lee už ale nebyl schopný vyřešit, kam monstrum ukrýt v normálním světě, když nic neničí. Hulkova atraktivita je sice mocná - kdo by někdy nechtěl být obrovský a všechno kolem sebe roztřískat? - ale vydrží krátkodobě.
Těžko se dalo očekávat, že onen problém vyřeší francouzský režisér Louis Leterrier, který vždy vynikal spíše v rychle stříhaných a poněkud ujetě zábavných akčních scénách (Kurýr 1-2, Utržený ze řetězu) než v kontrole vyprávění a tvorbě reálně působícího prostředí.
Leterrierova hromotlucká dvojka je jistě akčnější, ale pořád dosti svázaná. I tentokrát se totiž scenárista a hlavní herci pokusili dodat jekyllhydeovské zápletce o dvojí osobnosti větší hloubku a intimnější cítění.
Výsledek je takový, že více než polovinu filmu v podstatě "režíruje" Edward Norton coby hubený, slabý a zodpovědný Banner, a pak ty nejnabušenější sekvence přenechá klipaři Leterrierovi, který nechá rozlíceného Hulka rozbíjet pěstmi zdi, převracet tanky, trhat auta na kusy a jejich zubatými kusy kapot krájet na půlky sonická děla.
Šepoty a výkřiky
V civilních pasážích se neustále šeptá a postavy mají při letmých dotycích pořád na krajíčku, zatímco v akčních momentech se film rozburácí do hromobití pixelů. Jde ovšem o tak nesourodé přechody, že snímek postrádá jednotný styl.
K tomu ostatně ani nebyl předurčen, protože se musí vypořádat rovněž s dědictvím jedničky. Zatímco například batmanovská sága se rozhodla začít úplně nanovo, Neuvěřitelný Hulk navazuje dějově těsně na první díl.
Až na to, že Bruce Bannera nehraje Eric Bana, ale zmiňovaný Norton, Betty Rossovou nehraje Jennifer Connellyová, ale Liv Tylerová a jejího otce, generála Rosse, nehraje Sam Elliot, ale William Hurt. Náhrady jsou to ve všech případech dobré, pouze tu zůstává pachuť kalkulu "uděláme další díl".
Příběh stojí jen na útěku Bannera před zavilým generálem, který chce z ozářeného těla získat sérum na výrobu supervojáků. S jedním z nich, který se nakonec vymkne kontrole, se pak Banner, snažící se ovládat svůj hněv, nakonec musí chtě nechtě utkat na hlavním městském bulváru.
Strach z vedlejších efektů
První Hulk byl více o vztahu krásky a zvířete; o tom, že temný hněv v nás má kořeny v rodinných traumatech. Druhý díl je o shledání dvou milenců, kteří nemohou být spolu, a o paranoie z tajných úmyslů vládních institucí. Oba filmy přitom těží z touhy být "větší, silnější a rychlejší" a zpětně zasévají strach z "vedlejších efektů", když si k tomu dopomůžeme nedovolenými prostředky.
Ale jestli první film skýtal nezvyklou rozkoš z formy, druhý je téměř celý postavený na potlačování rozkoše i potlačování hněvu. Žádná akční scéna s Hulkem nemůže být dost uspokojující, protože v tomhle anti-hrdinském monstru je ukryt mnohem větší potenciál.
Tvůrci Neuvěřitelného Hulka zjevně moc chtějí provést novou údernou ofenzivu, ale přitom jim dělá největší potíže vymanit se ze stylu prvního dílu, jehož základní ladění musejí chtě nechtě dodržovat.
Leterrier nakonec nepřijde s žádným originálním filmařským nápadem a zůstává podepsán pod průměrným snímkem, jehož komerční výsledky vyjdou zřejmě nastejno jako u prvního dílu, jenž je z obchodního hlediska považován za zklamání.
Incredible Hulk, USA, 2008. režie Louis Leterrier, scénář Zak Penn, kamera Peter Menzies Jr., hudba Craig Armstrong, hrají Edward Norton, Liv Tylerová, William Hurt, Tim Roth, Tim Blake Nelson, Ty Burrell ad.
114 minut, distribuce Bontonfilm, premiéra v ČR: 17. července 2008.
