Francouzský režisér alžírského původu se proslavil snímky se stejnými nebo podobnými ingrediencemi: Gadžo Dilo vypráví o mladém Francouzi, který přijíždí za cikány na rumunský venkov, Exil je roadmovie o cestě dvou milenců z Francie do Alžíru.
V Transylvanii spojuje tyto dva motivy v jeden. Francouzka Zingarina se svou kamarádkou Marií se vydává do Rumunska. Chce tu najít muzikanta Milana, aby mu oznámila, že jejich zdánlivě nevinný románek má další kapitolu, dítě.
Milan ji ale odmítne a tím začíná Zingarinina cesta za poznáním sebe sama, rumunského venkova a široké cikánské duše, která je jí bližší, než si kdy pomyslela.
Na cestě zoufalou dívku provází i tulák Čangala. Kočují Rumunskem, kde muž od chudých venkovanů vykupuje rodinné šperky a hudební nástroje. Stávají se bílými cikány, kteří nechtějí žít mezi čtyřmi zdmi; radši si ustelou pod hvězdami a starodávným českým lustrem zavěšeným do koruny stromu.
Zingarina se vzdaluje své kultuře, odlupuje civilizační nánosy a místo nich se navléká se do pestrých, kýčovitě barevných cikánských sukní, šátků a halen.
V hlavní roli ztracené a rozčarované dívky exceluje italská herečka Asia Argento. Udrží totiž svou Zingarinu v uvěřitelných intencích, i když se po setkání s bývalým milencem proplétá křepčícím davem na lidové veselici, když v žalu rozbíjí talíře na tanečním parketu, když z ní vesnický pop vyhání ďábla, když se divákům před očima mění v uječenou cikánku. Nikdy nepřestane přes poněkud exaltované herectví ztrácet nad nelehkou rolí kontrolu.
Zingarina zoufale bloumá deštivým Rumunskem plným žebrajících dětí, chudoby a špinavých cest. Čangalo se stává jejím novým druhem, ani on ale nevnese do jejího života jas. Gatlif se naštěstí vzpírá jednoznačným závěrům.
Ačkoliv v zásadě jen opakuje motivy ze svých starších děl a jeho příběhy jsou zahlceny více či méně okázalou symbolikou, ani zkušený gatlifovský fanoušek nebude moci po skončení projekce říci jednoznačné rozluštění.
Gatlif si Transylvánií definitivně stanovil hranici mezi impotentním sebevykrádáním a osobitým rukopisem, v jehož rámci se sice opakují ta samá témata a motivy ale pokaždé stávají pro autora i publikum novou výzvou.
Navíc zaškatulkovat Transylvanii jen jako smutný a temný film by bylo nefér. Ponurý příběh prosvětluje strhující hudba a ke konci probouzející se jaro, které ostatně také tvoří kulisu Zangarininu porodu.
Její dítě přijde na svět uprostřed pustiny a dává tím příběhu pokud ne happy end, tak alespoň katarzi, na jejímž konci je smíření - byť tak doslovný Gatlif naštěstí není a vypraví spíš obrazem a hudbou.
Transylvania (Transylvania), Francie 2006, scénář a režie Tony Gatlif, kamera Céline Bozon, hudba Tony Gatlif, Delphine Mantouletová, střih Monique Dartonneová, hrají Asia Argento, Amira Casarová, Birol Unel, Alexandra Beaujardová a další. 103 minut, distribuce Artcam.
