DVD recenze - Nikdy nesmíš hrát úplně retardovanýho, říká v dnes už proslulé sekvenci komedie Tropická bouře Robert Downey jr. a naráží tím na role, které obvykle navedou herce až k Oscarům. Úlohy tělesně a duševně postižených jsou samozřejmě jen jednou částí z palety rolí, které hercům předplácejí účast na ceremoniálech, kde jsou dekorováni ti nejlepší.
Další jistoty představují role homosexuálů, alkoholiků, drogově závislých a nejrůznějších trosek, klátících se na okraji společnosti. Kategorií pro sebe sama pak jsou party, kdy se herci vtělují do jiných slavných osobností - politiků, hudebníků nebo filmových hvězd - a úlohy, při nichž podstupují až neuvěřitelné tělesné proměny.
Pokud byste si projeli seznam všech herců a hereček, kteří byli za posledních dvacet let nominováni na Oscara, většinu z nich byste mohli velmi snadno zařadit do některé z výše vytyčených škatulek. Přesně by do jedné z nich zapadlo i drama Rachel se vdává uváděné u nás nyní jen na DVD.
Z princezny feťačkou
Hlavní hrdinkou nového filmu režiséra Jonathana Demmeho je bývalá feťačka Kym. Vcelku nečekaně jí ztvárnila princezna z romantických komedií Anne Hathawayová - naopak zcela podle předpokladů jí tenhle úkrok k serióznímu herectví vynesl oscarovou nominaci.
Tu sice před dvěma měsíci neproměnila, i tak jde v případě šestadvacetileté herečky o zásadní posun v kariéře, který jen podtrhuje dobré reakce kritiků na role v hitech Ďábel nosí Pradu a Zkrocená hora. Z vykulené dívenky z polodementních komedií typu Deník princezny 2 vykvetla charakterní herečka. Třes se, Hollywoode!
Anne Hathawayová přitom nepředvádí nic, co by přesahovalo standardy tlumeného civilního herectví ve vážných konverzačních filmech. Oscarová nominace plyne spíš ze zjištění, že ta rozverná slečna z titulních stránek časopisů nemusí jen nosit úsměv od ucha k uchu. Může i přesvědčivě plakat nebo smutně civět do prázdna.
Synopse Rachel se vdává je velmi úsporná a z velké části ji obsáhne už název. Kymina sestra Rachel se rozhodla jít pod čepec a film se pokouší autenticky zhmotnit veškeré před- i posvatební hemžení, které s sebou taková sláva přináší. Feťačka Kym v něm figuruje jako ztracená bytost a zároveň jako zrcadlo všech rodinných bolístek, jež vyplouvají na povrch.
Nedokonalost je dogmatem nezávislého filmu
Režisér Jonathan Demme, jenž nikdy nedisponoval nějakým osobitým autorským rukopisem - vždyť během kariéry zaujal tak rozdílnými filmy jako Mlčení jehňátek, Philadelphia nebo Manchurianský kandidát - se oprostil od svých áčkových hollywoodských projektů a naplno využil možností ruční kamery. Jeho novinka se skrze roztřesený obraz snaží o maximální realismus. Autenticitou se pokouší vzdálit od nakašírovaných psychologických dramat.
Právě ruční kamera, nedokonalé nasvícení, rušivé ozvučení, nebo časté užívání hudby, již hraje kapela přímo v obraze, upomíná k dánskému manifestu Dogma. Ten se pokoušel (zčásti z recese) definovat „čistý" způsob filmového vyjadřování, který by vrátil kinematografii její ryzí působivost.
Rachel se vdává se navíc půdorysem velmi podobá jednomu z nejslavnějších a nejlepších „dogmatických" filmů, proslulé Rodinné oslavě Dána Thomase Vinterberga z roku 1998. Demmeho film to ovšem vystavuje vcelku nelítostnému srovnání.
I když tato forma opravdu umožňuje přimknout se k hercům a proniknout s nimi dovnitř rodinné sešlosti, k jejím jizvám, intimním slovním výměnám i nevyřčeným traumatům, Rachel citelně chybí severská syrovost a neústupnost. Přes vypjaté momenty a náznaky pokusů o drsnou výpověď je Demmeho film vcelku konejšivým výřezem z historie jedné rozbořené famílie.
Objížděči festivalů
Navíc s dost problematickou dramatickou strukturou. Co dobrou hodinu funguje při budování napětí a dávkování informací, to se v závěru rozmělní do vyvařeně smířlivého poselství, servírovaného rádoby nenásilně na pozadí pokračujícího svatebního veselí. Být závěr o dvacet minut kratší nebo delší, moc by se nezměnilo: film skrze zbytnělou stopáž ubíhá kamsi do ztracena.
Rachel se vdává poměrně věrně ukazuje dnešní tvář nízkorozpočtové americké kinematografie, kdy jména proslavená Hollywoodem odbíhají do nezávislých sfér a tam se pokouší o ono pravé velké umění. Plodí filmy ambiciózní, okázale inteligentní a za každou cenu seriózní. A snad i proto poněkud umělé a myšlenkově vyčichlé.
Typově lze Demmeho snímek zařadit k festivalovým objížděčům typu Frozen River, Divoši nebo Oliheň a velryba. Rachel však ještě mnohem víc nahrává skeptickým názorům, podle nichž se současný americký nezávislý film nachází v krizi. Světlým výjimkám navzdory je zámořská indie scéna vyčpělejším prostorem než často vysmívaný hollywoodský mainstream.
Rachel se vdává (Rachel Getting Married), USA 2008. Režie Jonathan Demme, scénář Jenny Lumetová. Hrají Anne Hathawayová, Rosemarie DeWittová, Roslyn Ruffová, Bill Irwin ad. 110 minut, distribuce: Bonton. DVD v půjčovnách od 6. dubna 2009.
Na DVD dále vychází:
Bonton na trh uvádí chlupatý disk s animákem Kozí příběh - Pověsti staré Prahy. O poznání lepší hodnocení má ve světě retro melodrama Tajný život včel o třech černošských sestrách, které na americkém Jihu 60. let vychovávají malou bílou dívenku ztvárněnou Dakotou Fanningovou.
MagicBox kontruje zejména technothrillerem Labyrint lží režiséra Ridleyho Scotta, do půjčoven uvedl i drama z 2. světové války Všichni moji blízcí, za které sklízel chválu Matěj Mináč.
Na novinových stáncích se v levných edicích objevil například Sicilián Michaela Cimina, felliniovská pocta Ginger a Fred, Jarmuschovy etudy na Kafe a cigára, hororová Kostka nebo starý dobrý mayovský Poklad na Stříbrném jezeře.
