Praha - Na pozadí rodinné krize se odehrává příběh šestileté hrdinky nového českého filmu Kdopak by se vlka bál. Problémy rodičů v podání Jitky Čvančarové a Pavla Řezníčka vnímá skrze svůj fantazijní pohled na svět.
„Ačkoliv je to film pro rodiče i děti, z žánru rodinného filmu se trochu vymyká," říká producent Vratislav Šlajer. „Je to nejen příběh o šestileté holčičce, je to i příběh sledovaný jejíma očima."
Šestiletá Terezka v podání Dorotky Dědkové zbožňuje pohádku o Červené karkulce - a právě s ní se identifikuje ve svých snech. Zároveň se trápí, jestli je u správných rodičů a jestli ji mají dost rádi.
Představuje si, jaké by to asi bylo, kdyby nebyla „jejich" a často tím provokuje. Opakovaně se ujišťuje, „jestli se v porodnici nespletli."
"Film pro všechny, kteří někdy byli dětmi" - jak tvrdí slogan - kombinuje prvky strašidelné pohádky, dětské komedie a dospělého psychologického dramatu. „Tematika filmu je rodinná, víceméně bez omezení věku," říká režisérka Maria Procházková.
Zatím nejmladší „testovací" divačce bylo pět. A prý pochopila vše, co měla, říká režisérka. Její tým ale nechtěl nic zjednodušovat ani se dětem podbízet.
„Určitě to není potřeba - děti jsou často chytřejší a vnímavější než dospělí. Rozumějí věcem, kterým dospělí dávno rozumět zapomněli," říká producent.
„Zápletka se točí kolem střetu dvou světů - dospělého a dětského - a jejich vzájemného pochopení, respektive nepochopení. Takže si tam dospělí i děti najdou kus toho svého, a to i dospělí bez dětí," slibují autoři příběh pro celou rodinu, který má mnoho styčných rysů s pohádkou o Červené karkulce.
Pohádka by měla být červenou nitkou proplétající se celým příběhem, která začíná romanticky a pokračuje dramaticky přes horor až k happy endu.
V dalších rolích se objeví Jana Krausová, Martin Hofmann či Marek Taclík. Vystudovaná animátorka Maria Procházková má na kontě nenápadný snímek Žralok v hlavě s Oldřichem Kaiserem v hlavní roli vyšinutého podivína. V Kdopak by se vlka bál se ale vrací spíš k poetice svého úspěšného studentského filmu Příušnice.
Animace tu téměř není, jen kresbičky hlavní hrdinky. Film se natáčel loni v létě v Praze a kolem Prahy.
Významné místo v něm má i vlk, se kterým to nebylo lehké „Moc jsme na sebe nevrčeli, ale stejně jsem si ho pohladila až poslední den," vzpomíná režisérka.
Scény s vlkem nevznikaly jen v lese, ale i na pražském letišti. „Několikrát jsem se ujišťovala, že je ozbrojená ostraha informována o natáčení za provozu a nikdo nám běžícího vlka nezastřelí," říká Procházková.
„Bylo zajímavé pozorovat spontánní reakce lidí na volně pobíhající zvíře a překvapivé bylo, že většinu nijak zásadně nepolekal."
Film vzniká ve spolupráci s Českou televizí, vyrábí ho společnost Bionaut, odkud jsou třeba Tycovi Smradi nebo dokument o Františku Vláčilovi Sentiment.
Do kin vstupuje 4. prosince, plánována je i premiéra na Slovensku. Vznikne i speciální kopie s překladem do znakového jazyka přímo v obraze, tak aby filmu rozuměly i neslyšící děti, vyrábět se bude i speciální stopa pro nevidomé.
Producent Vratislav Šlajer má Vlkem má i festivalové plány. „Jako první budeme zkoušet festivaly v Sundance, Berlíně a Rotterdamu, pak se uvidí."
- Další podrobnosti o filmu najdete ZDE
