Počítačově animované filmy ovládají kina a žebříčky návštěvnosti po celém světě, vydělávají stamiliony dolarů a každý rok jich přibývá.
Začal to v roce 1995 Příběh hraček, historicky první celovečerní film kompletně animovaný počítačem. Tržby 360 milionů dolarů ukázaly hollywoodským producentům, že tudy cesta rozhodně vede. A mladá společnost Pixar - později Příšerky s.r.o., Hledá se Nemo, Úžasňákovi - tak začala cestu k věčné slávě.
Jejími největšími konkurenty se v současné době snaží být studio Blue Sky vzniklé pod hlavičkou 20th Century Fox (Doba ledová, Roboti) a Walt Disney. Ten Pixaru nejprve pomáhal na výsluní, ale teď se musí hodně snažit, aby s ním udržel krok.
Ale nejúspěšnější animovaný film má samozřejmě na kontě Steven Spielberg a jeho studio Dreamworks, které stojí za dvěma veleúspěšnými díly Shreka. Jenom Shrek 2 vydělal po celém světě 880 milionů dolarů a zařadil se tak na 8. místo v žebříčku všech nejúspěšnějších světových filmů. Největším 3D animovaným propadákem se naproti tomu stalo sci-fi Final Fantasy: Esence života.
Infobox
Vznikne český počítačově animovaný film?
- Navzdory slavné tradici české animace u nás dnes vznikají animované filmy především krátkometrážní; výjimkou je loutkové Fimfárum 1 a 2. Přesto by u nás možná také mohl brzy vzniknout první 3D animovaný celovečerák: Kozí příběh - pověsti staré Prahy. Pracuje na něm již od roku 2003 pražské Art And Animation studio a premiéru by měl mít v roce 2008. "Problémem je, že český producent nikdy nepůjde do nevyzkoušených věcí," říká režisér a výtvarník filmu, Jan Tománek, o složité cestě k realizaci svého projektu. V záplavě 3D animací, které se na nás řítí z amerických studií, se ale lze nadít toho, že i u nás se brzy dočkáme českých variant na Shreka nebo Dobu ledovou.
Témata animovaných filmů sice zůstávají převážně dětská, ale při jejich zpracování se čím dál víc počítá i s dospělým divákem. Ten už natolik zdětinštěl přemírou "pohádkových" počítačových efektů v hraných filmech, že film vzniklý plně na počítači může vnímat jako cosi přirozeného.
Úspěch je samozřejmě i ve stále dokonalejším vzhledu a vizuálním zpracování. "Diváci si možná technologických pokroků v jednotlivých aspektech na první pohled nevšimnou, ale pocítí je - bude jim připadat, jakoby si mohli na postavy sáhnout," říká třeba Christopher Meledandri, výkonný producent druhé Doby ledové.
Má to ovšem jeden háček: Umíte si představit žraloka z Hledá se Nemo, oslíka ze Shreka, kuře ze Strašpytlíka a krysoveverku z Doby ledové v jednom filmu? No není to zase tak těžké. Přitom jde o filmy čtyř společností, které samy sebe nezapomínají chválit především za originální a inspirativní práci výtvarníků a animátorů.
Jenomže počítačově generované filmy jsou dokonale technicky provedené do takových detailů, až to stírá jakékoliv rozdíly. Měly by se lišit aspoň námětově, ale i tady hrozí vykrádání sebe samých (tedy výroba dvojek) i konkurence.
Třeba loňský hit společnosti Dreamworks, Madagaskar, je příběhem zvířat ze zoologické zahrady, které se náhodně ocitnou v africké džungli. Veleúspěšný blockbuster od Pixarů Hledá se Nemo je příběhem rybího táty, zoufale hledajícího zbloudilého synka. Divočina, nejnovější trhák od Disneyho, je příběhem lva ze zoologické zahrady, který zoufale hledá synka zbloudilého do africké džungle...
