Los Angeles - Tak jako 6. 6. 2006 měl premiéru remake hororu Přichází satan, neboť málokdy jindy se sejde datum, v němž by byly tři šestky (biblické znamení Bestie), těžko najít příhodnější termín pro uvedení animovaného sci-fi snímku s titulem 9 než právě 9. 9. 2009.
Čistou devítku do titulu si ovšem dovolili dát na plakátech v USA, mnoho ostatních zemí raději volí upřesnění jako v Česku na „Číslo 9". I tak se bude film špatně googlovat, už jenom proto, že letos do kin přijde muzikál Nine (tedy Devět).
Nejlepší bude do vyhledávačů zadávat k dotyčné číslovce i jméno režiséra Shana Ackera, případně hvězdných jmen, která jsou s filmem spojena - producentů Tima Burtona a Timura Bekmambetova nebo dabéra hlavní role Elijaha Wooda.
Číslo 9 působí v současné nabídce animovaných filmů jako krok opačným směrem. Jeho grafika je sice počítačová, ale není přímo ve 3D formátu. Příběh je určen věkově velmi nevyhraněnému publiku a rozhodně se nepokouší o nějaké vtípky a parodii.
Do děje nás uvádí tento distribuční popisek: „Lidé jsou pryč. Kdy a jak k tomu došlo, není příliš jasné. V troskách starého světa přežívají jenom podivní hadroví panáčci s čísly na zádech. Do této pochmurné doby se narodí Devítka, která je možná předurčena vše změnit. Když se potká se skupinou podobných figurek utíkajících před děsivými vražednými stroji, rozhodne se postavit na odpor. Promluvit vystrašené souputníky k boji však nebude lehké. Stejně jako zjistit, kdo pronásledovatelé vlastně jsou a hlavně - co se stalo s lidmi?"
Shane Acker (ročník 1977), původně architekt a designér, natočil Číslo 9 podle svého stejnojmenného staršího jedenáctiminutového snímku, jež měl premiéru v roce 2005 na festivalu v Sundance a později získal nominaci na Oscara v kategorii nejlepších krátkometrážních animovaných filmů. Podívat se na něj můžete zde:
Devítka zaujala režiséra Tima Burtona, který se od počátku svojí kariéry snažil dokázat, že animované filmy můžou být nejen roztomilé, ale vyprávět i mnohem dramatičtější, dospělejší a drastičtější příběhy. Velké jméno si na tomto poli vydobyl produkcí hororových muzikálů Ukradené Vánoce (The Nightmare Before Christmas, 1993) a potom produkcí a spolurežií Mrtvé nevěsty (2005).
Do producentského týmu Devítky přibyl pak i ruský režisér Timur Bekmambetov, který se předtím proslavil temnými urban fantasy Noční a Denní hlídka a adaptací akčního comicsu Wanted.
Acker dostal k dispozici 28 milionů dolarů a plnou tvůrčí svobodu, o čemž svědčí i to, že se neohlížel na přístupnost a finální sestřih od komise MPAA vyfasoval známku PG-13, což znamená, že bez doprovodu nemohou jít na film diváci mladší 13 let. (U počítačových animáků se tak stalo poprvé od dob Final Fantasy: Esence života.)
Jistou nekonvenčnost dokládá i hudební doprovod - v nejnovějších ukázkách zazní skladba progresivní kapely The Knife.
Devítka má navíc skvostné obsazení dabérů: kromě Wooda tu sice nefigurují hvězdy, ale charakterní herci, jejich přítomnost ocení znalci mnohých podivných (nezávislých i studiových) filmů - Martin Landau, Jennifer Connelly, John C. Reilly, Christopher Plummer či Crispin Glover.
Úplně první recenze Devítku hodně chválí, očekávatelně především design postapokalyptického prostředí. Mírné spory se nicméně vedou jen o to, nakolik je celý námět nosný na celovečerní film a oč byl možná působivější krátkometrážní originál beze slov.
Pete Hammond z Boxoffice Magazine napsal, že snímek je „brilantně animovaná a vítaná výzva pro diváky, kteří hledají dobrodružství, inspiraci a naprostou originalitu".
V posledním bodě s ním na dálku polemizuje Emanuel Levy, který tvrdí, že právě „postapokalyptické scenérie mohou být příliš povědomé", ale na debut je tento působivý film „vizuálně neobyčejně půvabný, galerka postav podivně poutavá a tón celého díla náležitě nekonvenční".
