Los Angeles - Bruce Willise máme spojeného spíše s příběhy odehrávajícími se v současnosti a několika retro snímky. V budoucnosti se octnul jen výjimečně, naposledy v Pátém elementu v roce 1997 a předtím ve 12 opicích (1995).
Willis vůbec zosobňuje muže, který nějak zvlášť neovládá moderní techniku a spoléhá na staromódnější řešení problémů. Takto byla vystavěná i Smrtonosná past 4 a nejinak tomu bude v novém sci-fi thrilleru Surrogates (Náhradníci), který se začal natáčet v květnu v Bostonu.
Zápletka stojí na tom, že v roce 2054 mají lidé své robotické kopie (přesněji „umělá těla na dálkové ovládání"), které se pohybují ve vnějším světě, zatímco jejich lidští majitelé leží doma v křesle a mají mozek napíchnutý na elektronickou síť.
Původně bezpečnostní opatření, které lidem zaručuje, že v divokém moderním světě nepřijdou k úhoně, utrpí újmu, když začnou být náhradníci vražděni a přes ně jsou vyřazeny i mozky živých lidí, což se nikdy nemělo stát.
Situace dojde tak daleko, že se Bruceův policejní agent Greer musí odpojit a osobně jít do ulic najít pachatele těchto zločinů, za nimiž je cítit globální spiknutí.
To, že Willis vystaví svou tělesnou křehkost vůči mnohem silnějším robotům s lidským obalem, můžeme chápat i jako sebereflexi vlastní pozice v Hollywoodu, kde nad starými hvězdami akčních filmů vítězí počítačové triky a „mladší modely".
Ovšem Bruce to nevzdává. Pajdavé vypelichané poldy ztvárňoval v posledních letech už víckrát (Sin City, 16 bloků) a pořád má své věrné publikum, i když zdaleka ne tak velké jako v 90. letech.
Režii Náhradníků má Jonathan Mostow, který naposledy pro kina dělal v roce 2003 Terminátora 3; opět přitom spolupracuje se scenáristy Johnem D. Brancatem a Michaelem Ferrisem, kteří se podobné příběhy specializují.
Kromě toho, že napsali Terminátora trojku a čtyřku, byli to právě oni, kdo do Hollywoodu přinesli témata simulačních her a virtuálních realit - ať už to byl Děs v hlavě (Mindwarp, 1992) s Brucem Campbellem, Síť (1995) se Sandrou Bullockovou, animovaný seriál Aeon Flux (1995) či Hra (1997) s Michalem Douglasem. Bohužel mají na svědomí i scénář Catwoman, za který získali Zlatou malinu coby nejhorší film roku.
Brancato a Ferris při psaní scénáře vycházeli ze stejnojmenného pětidílného comicsu Roberta Vendittiho a Bretta Wendelea, který se letos dočká i pokračování. V době, kdy comics vyšel v nakladatelství Top Shelf Productions, byl porovnáván s románem Davida Brina Kil´n People z roku 2002 - podobnosti prý téměř hraničily s plagiátem.
Kameru filmové adaptace vede Oliver Wood, jenž má za sebou například akční thriller Tváří v tvář od Johna Woo s Travoltou a Cagem či celou bourneovskou trilogii a také jeden z předchozích Mostowových filmu, U-571. S Willisem pracoval naposledy na Smrtonosné pasti 2.
Do dalších rolí byly obsazeny herečky Radha Mitchell (Muž v ohni, Silent Hill, Melinda a Melinda) a Rosamund Pike (bývalá bondgirl z Die Another Day, Pýcha a předsudek, Doom, Bod zlomu), z dalších známějších herců se tu objeví Ving Rhames (Pulp Fiction, Mission Impossible 1-3, Con Air, Úsvit mrtvých). Na produkci se mimo jiné podílí herečka Elizabeth Banksová, pro niž je to první zkušenost tohoto druhu.
Těžko říct, zda od toho týmu očekávat převratný sci-fi kousek; ať už co do vykreslení komplexní vize budoucnosti (jakou nabídl třeba Matrix nebo Pátý element), či aspoň strhující akci ve stylu Já, robot od Alexe Proyase - což je jistě velmi hloupá (ba přímo protismyslná) adaptace povídek Isaaca Asimova, ale solidní akční film.
Americká premiéra je plánována už na 25. září 2009, což znamená, že se bude muset na projektu pracovat velmi intenzivně; obvykle výroba hollywoodského filmu trvá půl až tři čtvrtě roku.
V zájmu co největšího komerčního úspěchu se tvůrci budou pokoušet o přístupnost PG-13. Comicsová předloha jim v tom ostatně vychází vstříc, neboť v ní není žádná nahota a násilí se odehrává většinou mezi stroji.
Zatím jedinou potíž se Surrogates bude mít režisér Paul Verhoeven, který právě adaptuje román Kathryn Mackelové, který se jmenuje The Surrogate. Jde o drama o zoufalém bezdětném páru, jež nalezne ženu, která donosí jejich dítě, ale ona si to na poslední chvíli rozmyslí.
Verhoeven zřejmě bude muset přemýšlet, jak svůj film následující rok přejmenovat, případně, jak daleko odložit premiéru, aby si diváci dotyčné filmy nepletli.
