Praha - I po čtyřiceti letech zůstávají v Německu živým a kontroverzním tématem studentské bouře na konci 60. let a následná vlna levicového radikalismu.
Svědčí o tom diskuze, jež vyvolala úterní německá premiéra filmu Der Baader-Meinhof-Komplex o teroristické skupině RAF.
Ultralevicoví teroristé zabili více než 30 lidí. Zaměřovali se především na politické a hospodářské špičky tehdejší SRN. Frakce Rudé armády si "slávu" vydobyla organizováním bombových útoků, přepadení i únosů.
Téma je v Německu stále citlivé i proto, že doposud žijí bývalí teroristé a rodinní příslušníci obětí.
Jedna z nejznámějších členek RAF Ulrike Meinhofová byla za terorismus v roce 1974 odsouzena na osm let vězení, tam se také po dvou letech oběsila.
V roce 1977 byl nalezen ve své cele mrtev i Andreas Baader a další špičky RAF, únosci vraždí šéfa svazu zaměstnavatelů. Tímto rokem také film končí.
Děti příslušníků "nacistické generace" v RAF bojovaly proti všemu, co pokládaly za projevy "nového fašismu" - proti blahobytu střední třídy, americké politice ve Vietnamu, vykořisťování zemí třetího světa i proti postoji Západu k blízkovýchodnímu konfliktu.
Ještě film neviděl řadový divák a už bylo rozhodnuto, že Der Baader-Meinhof-Komplex bude Německo zastupovat v letošním klání o cizojazyčného Oscara.
"Vynikající herecké výkony a mimořádné filmařské ztvárnění příběhu dávají pohlédnout na raná sedmdesátá léta ve Spolkové republice Německo, aniž by přitom jejich aktéry oslavovaly," zdůvodňuje rozhodnutí porota.
První recenze hovoří spíš o řemeslně odvedeném snímku, ale je jasné, že jeho kvality budou jen součástí společenské diskuse o tom, jestli to byli vrahové nebo levicoví snílci.
Před premiérou film viděli jen vybraní novináři pod podmínkou mlčení. Výjimkou byl Der Spiegel, podle kterého tu nenajdeme romantismus ani "milé" teroristy, se kterými se můžeme identifikovat.
- Čtěte více: Němečtí teroristé ožijí. Na filmovém plátně
V kontrastu s tím ale film sleduje aktivity členů RAF v podání velmi populárních německých herců. Šéfa teroristů Baadera hraje Moritz Bleibtreu, známý z Klepání na nebeskou bránu nebo Lola běží o život.
Meinhofovou ztvární Martina Gedeck z filmu Životy těch druhých. V roli hlavního protivníka skupiny, prezidenta Spolkového kriminálního úřadu Horsta Herolda, se představí Bruno Ganz.
Na filmu režiséra Uli Edela spolupracoval jako scenársita producent Pádu třetí říše Bernd Eichinger. Při práci na Der Baader-Meinhof-Komplex vyšel ze stejnojmenné úspěšné knihy redaktora Spiegelu Stefana Austa, dialogy byly pokud možno převzaty z dochovaných dokumentů.
V Německu vstoupí film do kin 25. září a pár dní poté bude k vidění v Česku. Do zdejších kin sice přijde 4. prosince, ale už 1. října jeho česká premiéra zahájí pražský festival Der Film.
Tady je činnosti RAF věnována celá sekce Der ParagRAF. Uvede celkem sedm filmů; kromě Der Baader-Meinhof-Komplex třeba i dokumentární Únos Waltera Palmerse o únosu stejnojmenného průmyslníka členy RAF.
V sekci jsou zařazené i starší snímky Olověná doba od Margarethe von Trotta či Hauffův Nůž v hlavě.
Další sekce uvedou i předpremiéry dalších filmů z německy mluvících zemí, které brzy vstoupí do českých kin: mimo jiné Sedmého nebe, uvedeného s úspěchem na festivalu v Cannes, či dokumentu o Falcovi - "zpěvákovi se slabostí pro Mozarta a kokain."
Festival nabídne i výstavu fotografií Astrid Proll, bývalé teroristky a členky tvrdého jádra skupiny. "Když si dnes prohlížím nashromážděné fotografie, znamenají i pro mě jako bývalou příslušnici Frakce Rudé armády kus dobových dějin," říká Prollová.
Žena, která se Der Filmu osobně zúčastní, hovoří o tom, že původně spontánní vzpoura několika mladých lidí v RAF poté, co stát zareagoval s neúměrnou tvrdostí, přerostla v "nemilosrdný, nesmyslný boj."
K tématice RAF proběhne na Der Filmu i diskuze s německými i českými odborníky. Třetí ročník festivalu Der Film proběhne od 1. do 9. října v Praze, část snímků bude k vidění i v Brně, Olomouci a Uherském Hradišti. Vstupenky jsou už v prodeji.
Oficiální stránky festivalu www.derfilm.cz
