Annie Leibovitz žije objektivem

tur
5. 9. 2008 9:25
Dokument o proslulé fotografce vstupuje do českých kin
Foto: Annie Leibovitz

Praha - Už nyní je jasné, že jednou bude považována za jednu z nejdůležitějších portrétních fotografek této éry. Annie Leibovitz se povedlo proniknout do světa těch nejlesklejších časopisů s rukopisem, který sice je na pomezí vizuálního vtipu, ale portrétovaným vždy lichotí.

A nemálo na tom, její fotografie byly vždy očekávané události, které velice často provázely skandály nebo kontroverze; ale nikdy ne tak velké, aby to jí samotné zlomilo vaz.

Dokázala být šikovně vždy o maličko napřed. Nikdy ne příliš, aby nepřestala být srozumitelná nebo efektní pro Vanity Fair nebo Vogue, ale vždy dost na to, aby se dalo poznat, že je první.

V tomto duchu ji zachycuje i dokument Život objektivem, který právě vstupuje do českých kin. V pravém slova smyslu ale nejde o film, jenž by byl natočen přímo pro kinosály, patří totiž do dlouhodobé série American Masters. Ta běží v americké televizi od roku 1986 a vytváří databázi portrétů významných figur zámořského umění.

Svoji epizodu v ní měli Charlie Chaplin, Andy Warhol, Paul Simon, Leonard Bernstein nebo fotograf Eugene O'Neill.

Režisérkou hodinu a půl dlouhého snímku se stala mladší sestra fotografky Barbara, což z určitého úhlu mohlo posloužit věci, protože Annie Leibovitz je proslulá svou neochotou mluvit o svém soukromí. Ale i tak si uchrání podrobnosti týkající se drogové závislosti v sedmdesátých letech nebo soužití se Susan Sontagovou. 

Film vznikal v zlomové době, kdy fotografka dávala dohromady obří výstavu dvou set fotografií pro Brooklyn Museum. Projekt Annie Leibovitz: A Photographer's Life, 1990 - 2005, k němuž vyšel stejnojmenný katalog, mezi sebou prolíná rovinu vysokorozpočtových komerčních zakázek pro módní magazíny s hluboce intimními snímky její rodiny, dětí i momentky z posledních dní její partnerky Susan Sontagové (zemřela v roce 2004). 

Foto: Annie Leibovitz

Povědomé televizní obličeje se proplétají s podobami těch nejbližších, což vytváří dokonalý mišmaš toho, kdo všechno je vlastně v mediální realitě náš známý. 

Barbara chronologicky - a s televizně encyklopedickou pílí - sleduje kariéru své sestry od prvních kursů fotografie v San Franciscu šedesátých let, kde se záhy připojila k vznikajícímu časopisu Rolling Stone a vytvořila legrační tandem „bouřlivák a tichá holka" s Hunterem S. Thompsonem.

Nechybí ani přestěhování do New Yorku, kdy se Annie Leibovitz poprvé dostala do styku se světem módy a pomalu se přerodila z reportážní fotografky vyznávající přímý styl Roberta Franka v mistryni nákladných a výpravných stylizací, pro kterou není problém zruinovat redakční rozpočet a angažovat na epizodní účinkování slony i dětský pěvecký sbor.

Stala se z ní super hvězda, před jejíž objektiv kdykoli bez ceknutí nastoupí celebrity od Micka Jaggera přes Nicole Kidman a Arnolda Schwarzeneggera po Hillary Clinton a budou snít o svém krásném portrétu. 

Foto: Annie Leibovitz

Ačkoli všechny její fotografie vznikaly takřka s čistými úmysly, málokdy unikla kritice, protože vždycky byla o fous odvážnější, než unesl dobový standard obálek. Projevilo se to nejen letos v dubnu s fotografií patnáctileté Miley Cyrus pro Vanity Fair, kdy nezletilá herečka pózovala s nahými zády.

Ten samý měsíc byla Leibovitz kritizována za obálku Vogue s basketbalistou LeBronem Jamesem a modelkou Gisele Bundchen; ta prý urážela Afroameričany, protože sugerovala ikonickou scénu z filmu King Kong, kdy obří opice uchvátí křehkou Fay Wray.

Svoje si Leibovitz vyslechla už před lety dvakrát s Demi Moore. Jednou ji pro Vanity Fair vyfotila nahou s oblekem namalovaným na jejím těle, podruhé v sedmém měsíci těhotenství. Nutno dodat, že obě fotografie přinesly herečce více publicity než některé její filmy.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy