Rodák z New Yorku vloni v červenci oznámil, že třetím rokem bojuje s Parkinsonovou nemocí. Cenu včera dostal od odborové organizace Screen Actors Guild, ceremoniál v kalifornském Los Angeles moderoval herec Tom Hanks.
"Víc než kdy dřív teď cítím, jakou ctí je pro mě být součástí našeho hereckého bratrstva a sesterstva," řekl Alda, jemuž kolegové dlouze tleskali vestoje. Dodal, že cílem každého herce je "dostat se své postavě do hlavy a najít způsob, jak se na život podívat její perspektivou", uvedl.
"Možná nikdy nebylo tak důležité, abychom uměli vnímat svět očima druhých než dnes, kdy je společnost tak ostře rozdělená," dodal.
Alana Aldu nejvíce proslavila role chirurga Benjamina Franklina Pierce přezdívaného Hawkeyho v dlouholetém protiválečném televizním seriálu M*A*S*H. Ten vznikl podle stejnojmenné filmové satiry režiséra Roberta Altmana z roku 1970, kterého inspirovala kniha Richarda Hornbergera - tedy doktora, jenž v Koreji skutečně sloužil.
Seriál vyprávěl o eskapádách Hawkeye Pierce i dalších lékařů, sester či vojáků, kteří se během korejské války setkávají v mobilní armádní chirurgické nemocnici a snaží se zachraňovat životy a udržovat zdravou mysl. Když se nestarají o raněné, baví se kanadskými žerty, hýří se zdravotními sestřičkami nebo se opíjejí.
M*A*S*H v americké televizi představoval zásadní změnu oproti tomu, jak vojsko líčily dřívější seriály. Armádě a její byrokracii se ale seriál pouze nevysmíval, dotkl se také závažnějších témat - například etických otázek spojených s válkou.
První řada měla premiéru roku 1972, kdy byly USA stále ve válce s Vietnamem, a chvíli trvalo, než se M*A*S*H ujal - u diváků i kritiků. Nakonec televize CBS vyprodukovala jedenáct řad, seriál tak trval o osm let déle než korejská válka.
M*A*S*H Pilot Episode Intro/Opening:
— Bryan Gerard Briggs (@BryanGBriggs) September 20, 2018
The opening scene,to the 1st episode
of the 1972-83 series! With ALAN ALDA! https://t.co/JK1b3mD8u3
K trvající popularitě M*A*S*H v USA přispěly časté reprízy. Závěrečnou epizodu roku 1983 vidělo téměř 106 milionů diváků, což ještě další tři desítky let představovalo rekord v americké televizi.
Alan Alda začínal na jevišti, později účinkoval v desítkách filmů a zvlášť výrazně se uplatnil v televizi. V novém tisicíletí si jej další generace diváků oblíbila jako republikánského kandidáta na prezidenta Arnolda Vinicka v seriálu Západní křídlo od společnosti NBC.
Zde Alda účinkoval ve dvou řadách a za Západní křídlo získal svou šestou televizní cenu Emmy - těch pět předešlých obdržel za M*A*S*H.
Dodnes je jediným umělcem, který převzal Emmy za herectví, režii i scénář. Kromě toho obdržel tři divadelní ceny Tony za působení na newyorské Broadwayi, kde naposledy roku 2005 účinkoval ve hře Konkurenti od dramatika Davida Mameta z prostředí realitní kanceláře.
Na filmového Oscara byl Alda nominován za výkon ve vedlejší roli roku 2004. Ve výpravném historickém filmu Letec režiséra Martina Scorseseho, který líčil osudy leteckého průkopníka a producenta Howarda Hughese, Alda ztělesnil republikánského senátora Brewstera.
Alan Alda se narodil 28. ledna 1936 v New Yorku do rodiny komediální hvězdy 50. let Roberta Aldy a Joan Brownové, bývalé Miss New York. V dětství se musel poprat s obrnou a vyrovnat s matčinou duševní poruchou.
Díky otci Alda poznal divadelní prostředí, nejvíce jej přitahovalo psaní. První divadelní hru prý napsal již na střední škole. Během studia literatury na Fordhamské univerzitě se už ale krátce objevil v seriálu po boku vlastního otce.
Aldově televizní a filmové kariéře předcházelo úspěšné vystupování na Broadwayi, kde prvně zazářil roku 1961 coby farmářův synek ve hře To všechno odnes čas. Získal pověst talentovaného divadelníka a nominaci na první ocenění.
Postupně se Alda začal objevovat před kamerou, do širšího povědomí vstoupil v satirickém seriálu Co týden dal. Život mu v roce 1972 změnila nabídka na roli kapitána Pierce, kterou ale zpočátku dlouho zvažoval.
Už v průběhu natáčení seriálu M*A*S*H se objevil na stříbrném plátně ve filmech Příští rok ve stejnou dobu nebo Apartmá v Kalifornii, obou z roku 1978. Příležitost mu poskytl rovněž scenárista a režisér Woody Allen, který Aldu nakonec obsadil do několika svých snímků.
V 90. letech se Alda vrátil na obrazovky v roli moderátora televizního cyklu zaměřeného na vědu. Objevil se rovněž v několika epizodách populárního seriálu Pohotovost.
S postupujícími roky Aldu stále více přitahovalo psaní, touhu tvořit u něj prý ještě posílila těžká operace se šťastným koncem, kterou prodělal před lety v průběhu natáčení v Chile.
Roku 2006 přišel s prvním dílem humorně pojaté autobiografie nazvané Nikdy si nedávejte vycpat svého psa a další věci, které jsem se naučil. Poté následoval svazek s názvem Co jsem zaslechl, když jsem mluvil sám se sebou, kde Alda vzpomínal nejen na přelomové chvíle své kariéry.
Many happy returns, Alan Alda. #AlanAlda https://t.co/R2b4GOiwUc
— Richard Luck (@RMGLUCK2017) January 28, 2019