Na akademickém sympoziu ve Francouzské národní knihovně v Paříži se po tři dny hledaly odpovědi na ekonomické, politické, historické i psychologické souvislosti nejslavnější špiónské ságy. V duchu teze, že pop-kultura o nás může vypovídat stejně dobře jako "vysoké umění".
A tak pátrali, odkud se vzala Bondova záliba v sexu s krásnými ženami, protřepaném martini, rychlých autech a vůbec všem ostatním, co z agenta Jejího Veličenstva udělalo fenomén svého druhu číslo jedna.
Světem literatury a filmu se nejpopulárnější špion všech dob protlouká už půl století; bez matky, otce, stálé partnerky, dětí a zázemí. Proč a o čem to vypovídá, ptali se vědci.
V internetových diskuzích se objevují názory, že točit pokračování Terminátora bez Schwarzeneggera by bylo jako točit Ramba bez Stalona. Nicméně agent 007 přežil už filmových šest reinkarnací.
"Bond je totiž moderní oživování staré legendy o drakovi a svatém Jiřím. Bojuje se zlem a proti smrti," tvrdil třeba Vincent Chenille z hostitelské Francouzské národní knihovny při dekonstrukci soudobého hrdiny, při níž došlo i na jídlo v bondovkách.
Nejprve ho v roce 1962 ztvárnil Sean Connery, poté George Lazenby, Roger Moore, Timothy Dalton, Pierce Brosnan a zatím naposledy Daniel Craig, který Casinu Royale dopomohl na první místo mezi všemi jednadvaceti doposud natočenými bondovkami co do zisku.
Casino Royale vzniklo podle první knižní bondovky a vrací se ke zrodu chladného agenta. "Bondův svět," zrekapituloval to Michael Baumgartner z vancouverské British Columbia University, "je světem plným paranoidních samotářů, lidí, které ohrožuje jejich okolí, anebo kteří naopak představují hrozbu pro zavedený sociální řád."
V Bondově světe jsou sami všichni: 007, M, Q, Moneypenny i sličné bond girls. Agent 007 se ovšem samotářem nestal dobrovolně. Podle knih o rodiče přišel jako malý chlapec po nehodě při lyžování. "Ztratil rodiče a proto hledá nový domov, který ale nikdy nemůže najít. Tak zkrátka střídá hotelové pokoje, auta a ženy. Nemá jinou možnost," přichází obhajoba existenciálního odcizení z Paříže.
Bez ní by se nejspíš dal popsat jako frustrovaný donchuan. Ale ono je to složitější. Mathieu Fionneau z Pařížské university zase tvrdí, že Bondovo chování není nic jiného než kompenzace. "Británie přišla o své rozsáhlé kolonie, a aby si vyléčila mindrák, stal se z Bonda dobyvatel když ne cizích území, tak alespoň krásných žen."
Rozboru neušel ani Bondův otec Fleming, autor první předlohy z roku 1953 a dalších dvanácti knih.. Za druhé světové války pracoval u námořní rozvědky, ale nikdy se nedostal do akce.
A tak svou touhu po dobrodružství podle vědců vložil do agenta 007. Proto se v bondovkách kromě dívek, hodinek a aut tak často objevují nejmodernější zbraně a vojenské systémy.
Ty zároveň s luxusními hračkami a povolením zabíjet zdůrazňují Bondovu abnormalitu a vyloučenost ze společnosti, která v jedenedvaceti filmech dohromady vydělala přes čtyři miliardy dolarů.
