Rodina si u Prahy postavila slamák. Dům z přírodních materiálů nemusí být punk, tvrdí

Rodina si u Prahy postavila slamák. Dům z přírodních materiálů nemusí být punk, tvrdí
"Na slámě se nám líbilo, že se dá sehnat v místě stavby a postupy jsou jednoduché, takže se je může naučit každý. Ukázalo se, že je to však velmi pracné," říká architekt. "Žena se pro přírodní materiály nadchla poměrně rychle a důvěřovala mi, což bylo hodně důležité, protože nejsme tak bohatí, abychom si na dům nebrali půjčku."
Interiér působí moderně, i když je v zemitých barvách. Jádrem domu je společenská místnost s hernou…
… jídelnou a kuchyní.
Kuchyňský koutek propojuje s obývákem průhled, který působí jako výdejní okénko.
Foto: Magdaléna Medková
Magdaléna Medková Magdaléna Medková
11. 11. 2021 6:00
Architekt Jiří Ryšavý a jeho žena bydlí u Prahy v novostavbě s hliněnými omítkami a izolací ze slámy, rodinný dům bez uhlíkové stopy stavěli částečně svépomocí sedm let. "Na slámě se nám líbilo, že se dá sehnat v místě stavby a postupy jsou jednoduché, takže se je může naučit každý. Ukázalo se však, že je to velmi pracné," říká.

Slamák, jak domu říkají sami majitelé, je téměř pasivní dřevostavba zateplená slámou. Majitelé stavbou chtěli vyvrátit představu o tom, že dům z přírodních materiálů musí být "punk". "Stavby s sebou často nesou přívlastek experimentální a postrádají architekturu. Přitom ze slámy jde stavět i moderně," tvrdí architekt Jiří Ryšavý, který je rovněž členem ateliéru DomEk i spolku Ekodům.

Náklady na přírodní dům, který si rodina za sedm let navrhla a postavila na pozemku v Davli, vyšly zhruba na tři a půl milionu korun. Podívejte se, jak stavba vypadá. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Lukašenko vyřeší problém s migranty na polských hranicích do konce roku, slíbil

Bělorusko se do konce roku pokusí vyřešit problém s migranty na své západní hranici, slíbil běloruský vůdce Alexandr Lukašenko v rozhovoru, který zveřejnila ruská agentura RIA Novosti. Evropská unie obviňuje Lukašenkův autoritářský režim, že migrační krizi na vnější hranici EU vytvořil v odplatě za sankce, které unie uvalila na Minsk kvůli porušování lidských práv, potlačování opozice a zfalšování loňských prezidentských voleb. Lukašenko obvinění odmítá.

Polsko a částečně i Litva od léta čelí náporu tisíců migrantů, převážně z Blízkého východu, kteří se pokoušejí překročit hranice a dostat se dále do Evropské unie, cílem je často Německo. Migrační krize se vystupňovala na podzim, Varšava se rozhodla začít stavět na hranici s Běloruskem 5,5 metru vysokou zábranu. S Lukašenkem, jehož legitimitu EU odmítla po loňských volbách uznat, minulý měsíc dvakrát telefonicky hovořila končící německá kancléřka Angela Merkelová.

"Já jí (Merkelové) rovnou řekl, že se vynasnažím vyřešit tento problém do Nového roku, protože jej nepotřebujeme. Lidé (migranti) se potloukají po Minsku a Grodnu," uvedl podle ruské agentury Lukašenko.

Bělorusko podle něj požádá uprchlíky z Blízkého východu, kteří se v zemi nacházejí legálně s turistickými vízy, aby se vrátili zpět domů, protože "humanitární koridor" vedoucí do vytouženého Německa nebude. Dodal, že do Iráku se z Běloruska už vrátila více než tisícovka běženců.

Zdroj: ČTK
Další zprávy