Husův sbor na Vinohradech dříve ukrýval divadlo. Místo něj vznikla urnová síň

TV Architect
11. 9. 2022 11:09
Moderní budova Husova sboru dominuje pražským Vinohradům nejen štíhlou zvonicí. Ve svém interiéru ukrývala dokonce i divadlo. Stavbu navrhl ve 30. letech architekt Pavel Janák v konstruktivistickém stylu, doplnil ji ale i o prvky i industriální architektury.
Video: TV Architect

Budova Sboru Československé církve husitské na pražských Vinohradech vznikala od roku 1930 do 1935. Moderní sakrální stavbu navrhl architekt Pavel Janák, který se inspiroval především evangelickými studiemi kostelů německého architekta Otto Bartninga.

Skryté poklady architektury: Legiobanka

Architekt navrhl původně tři verze budovy. Nakonec se zrealizovala ta v konstruktivistickém stylu. Vzniklo tak několik vzájemně se protínajících objektů. V nejvyšší části stavby se nachází šestipodlažní obytný dům s plochou střechou, hlavní část v sobě pak ukrývá velký sál. Původně se v jeho místech dokonce nacházelo i divadlo.

Právě divadelní sál byl v roce 1938 přestavěn na urnovou síň podle návrhu architekta Jiřího Jakuba. Šlo o požadavek ze strany církve, se kterým ovšem původní architekt Pavel Janák nesouhlasil. Budova se nezměnila jen přestavbou divadelního sálu. V roce 1947 se totiž kvůli malé kapacitě k takzvanému kolumbáriu přistavělo další patro, jehož střecha tvoří terasu. Kolumbárium zdobí freska architektova bratra, malíře Františka Jakuba.

Husův sbor také dominuje štíhlou zvonicí se spirálním schodištěm, které vede ke třem funkčním zvonům. Její vrchol zdobí husitský kalich. Mezi neobvyklý prvek patří i takzvaná šedová střecha nad hlavním sálem, díky níž se do místnosti dostává více přirozeného světla. Tento prvek Pavel Janák převzal z industriální architektury. Od roku 1964 patří budova do seznamu kulturních památek České republiky.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Při protestech v Íránu po úmrtí mladé ženy v policejní vazbě zemřelo už 41 lidí

Na 41 stoupl počet obětí protestů, které v Íránu pokračují již více než týden kvůli smrti mladé ženy v policejní vazbě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránská státní média. Počet obětí bude ale nejspíš ještě vyšší, lidskoprávní organizace v pátek hovořily o nejméně 50 mrtvých.

Jak v sobotu uvedl íránský prezident Ebráhím Raísí, Írán se musí s protesty a s těmi, co narušují bezpečnost v zemi, "rozhodně vypořádat". Při protestech v provincii Gílán na severu Íránu zadržela policie 739 lidí, z toho 60 žen, uvedla íránská média. Írán podle nich také kritizoval krok Spojených států, které chtějí udělat výjimku ze sankcí, aby pomohly Íráncům zajistit v době celonárodních protestů internet.

Protesty se konaly ve více než 40 městech včetně Teheránu. Ženy na nich mimo jiné pálily hidžáby, kterými si mají podle pravidel islámské republiky pokrývat hlavy. Právě kvůli porušení pravidel pro nošení pokrývky hlavy teheránská morální policie minulý týden v úterý zatkla Mahsu Amíníovou, která ale ve vazbě upadla do kómatu a zemřela. Bylo jí 22 let a podle rodiny byla předtím zdravá. Policie tvrdí, že zemřela na infarkt. Podle zpráv kolujících na sociálních sítích ji policisté bili obuškem a zranili, když se udeřila hlavou o policejní auto. V kómatu byla tři dny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy