Londýn - Ve věku 90 let v neděli zemřel britský herec a režisér Richard Attenborough. Oznámila to britská BBC s odvoláním na jeho syna Michaela. Mezi Attenboroughova nejznámější díla patří film Gándhí z roku 1982, za nějž získal dva Oscary jako režisér a producent.
Attenborough strávil před kamerou a za ní celkem šedesát let. Byl jednou z nejznámějších tváří britské filmové scény a objevil se i v řadě hollywoodských filmů, mimo jiné ve sci-fi Jurský park od režiséra Stevena Spielberga.
"Byl drahým přítelem a stojím v nekonečné řadě těch, kteří ho zcela zbožňovali," řekl o zesnulém Spielberg.
Jako herec debutoval v roce 1942 a hrál mimo jiné ve filmech Brightonský špalek či Velký útěk.
Attenboroughovou režisérskou doménou byly výpravné životopisné a válečné snímky. "Více než fikce mě zajímá skutečnost, mám rád lidi, kteří se umějí vzepřít a dokážou něco velkého," říkal Attenborough ke své zálibě v biografiích.
Dokladem toho je Mladý Winston, snímek o studentských letech britského premiéra Churchilla, Volání svobody zasvěcené bojovníkovi proti apartheidu Stevenu Bikovi, obraz života hvězdy němého filmu nazvaný Chaplin, milostný příběh spisovatele C. S. Lewise Krajina stínů nebo film Láska a válka, zachycující drobnou, ale významnou epizodu ze života Ernesta Hemingwaye.
Životní ambicí Attenborougha však bylo natočit Gándhího - kombinaci individuálního lidského dramatu s tíhou historických faktů. A byl úspěšný - kromě jiných si sošku Oscara odnesl nejen on sám, ale i přestavitel indického filozofa a státníka Mahátmy Gándhího, britský herec Ben Kingsley.
Ve filmu byla nezapomenutelná zejména pohřební scéna, v níž našlo uplatnění přes 300 tisíc komparzistů. Jedenáct kamer prý tehdy spotřebovalo na šest kilometrů materiálu, sestříhaná scéna se však nakonec vešla do pouhých dvou minut.
"Gándhí absolutně věřil, že se vůle národa, jestliže je přáním převážné většiny lidu, může vyplnit, aniž by byl ztracen jediný život...," vzpomněl vlivný režisér při své návštěvě Prahy v prosinci 1989 v narážce na sametovost listopadové revoluce.
Ben Kingsley prohlásil, že mu Attenborough bude nesmírně chybět. "Richard Attenborough mi důvěřoval v rozhodující a ústřední úloze, kterou bylo dát život snu, jehož uskutečnění mu trvalo dvacet let," řekl britský herec.
Sir Attenborough, přáteli nazývaný Dickie či Bunter, se narodil 29. srpna 1923 v Cambridgi. Zdejší akademické prostředí se mu stalo domovem, neboť jeho otec byl na univerzitě zaměstnán.
Není mým cílem dělat velkofilmy. Moji rodiče byli velcí radikálové, socialisté. Ve 30. letech pomáhali utečencům ze Španělska, za druhé světové války pak Židům z hitlerovského Německa. Spolu se mnou vyrůstala v naší rodině od začátku války i malá židovská holčička. Toto pozadí a atmosféra předurčily můj zájem a přinutily mne pokračovat v tom, co rodiče začali.
Svůj herecký talent Richard zdárně rozvíjel už jako student, v 17 letech získal stipendium na Královské akademii dramatických umění v Londýně. O dva roky později si ho už všimli režiséři Noel Coward a David Lean a nabídli mu první filmovou roli. Ve válečném dramatu Moře, náš osud (1942) získal úlohu sice menší, ale ne nepodstatnou.
Slibně se rozvíjející dráhu však musel Attenborough na čas opustit, když zamířil do služeb letectva. Po válce se ale k herectví vrátil, objevoval se ve válečných filmech, dramatech a kriminálních snímcích (Pušky v Batasi, Seance za deštivého odpoledne nebo Let Fénixe). Zdařile ale zvládal i komedie. Jako režisér debutoval na sklonku 60. let, a to kladně přijatou protiválečnou satirou Jaká to rozkošná válka! (1969). Pozornost vzbudilo i válečné drama Příliš vzdálený most nebo filmová verze broadwayského muzikálu Chorus Line.
"Není mým cílem dělat velkofilmy. Moji rodiče byli velcí radikálové, socialisté. Ve 30. letech pomáhali utečencům ze Španělska, za druhé světové války pak Židům z hitlerovského Německa. Spolu se mnou vyrůstala v naší rodině od začátku války i malá židovská holčička. Toto pozadí a atmosféra předurčily můj zájem a přinutily mne pokračovat v tom, co rodiče začali," odpověděl Attenborough na otázku, proč právě lidská svoboda je tématem jeho práce. Posledním snímkem, který režíroval, je melodrama Tajemství prstenu.
Britský premiér David Cameron vydal k Attenboroughovu úmrtí prohlášení, v němž označil zesnulého za "jednoho z velikánu kinematografie".
Attenborough byl také členem Sněmovny lordů. "Lord Attenborough ohromně prospěl naší zemi a filmovému průmyslu jako herec i režisér. Zaníceně věřil v sociální spravedlnost a Labouristickou stranu a byl bojovníkem proti apartheidu. Bude hodně chybět," uvedlo podle BBC vedení opozičních labouristů.
Attenborough byl také doživotním předsedou britského fotbalového klubu Chelsea. "Byl pevnou silou pro dobro klubu, a to i ve zlých časech," uvedlo vedení Chelsea FC.
Od roku 1945 byl Attenborough ženatý s Sheilou Simovou, s níž měl syna a dvě dcery (jedna z nich, Jane, zahynula v roce 2004 spolu se svou dcerou Lucy při ničivé přívalové vlně tsunami v Asii).
Prakticky celá rodina žije filmem. Syn Michael je režisérem, jeho bývalou ženou je pak herečka Jane Seymour. Hercem je i Attenboroughův švagr Gerald Sim. Slavný je rovněž jeden ze dvou režisérových bratrů, mladší David. Jako průvodce světem rostlin a zvířat si získal popularitu svými dokumentárními cykly Modrá planeta či Život na Zemi.
_____
Máte rádi zpravodajský on-line deník Aktuálně.cz? Nominujte nás v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Hlasovat můžete zde. Za Váš hlas děkujeme!
