Podle ředitele festivalu Tomáše Rycheckého je osmdesátiletý Kubíček osobností animovaného filmu a málokdo má o české animaci takový přehled. "Byl v Krátkém filmu jako dramaturg. Byl i po revoluci u toho, když se zakládala katedra animovaného filmu na FAMU, takže pomohl vychovat několik generací animátorů a režisérů," připomíná Rychecký.
Oceněný Kubíček je i autorem teoretické knihy Úvod do estetiky animace či seriálu Mistři českého animovaného filmu.
V národní soutěži Český obzor porota složená z profesionálů v oboru hodnotila rekordních 69 děl. Jako nejlepší vybrala celovečerní loutkový film Filipa Pošivače Tonda, Slávka a kouzelné světlo, který se odehrává před Vánoci v ponurém činžovním domě. Snímek, v němž jedenáctiletý Tonda a nově přistěhovaná tajemná dívka Slávka pátrají po původu záhadných chomáčků tmy, získal na zahájení Anifilmu také prvenství v kategoriích nejlepší český krátký a celovečerní film.
Cenu pro nejlepší studentský film si odnáší Darja Kaščejeva s krátkým animovaným snímkem Electra. Ten jí letos vynesl i Českého lva. Pro osmatřicetiletou režisérku to není první úspěch, v minulosti už posbírala desítky ocenění včetně studentského Oscara.
V kategorii Českého obzoru určené pro seriály získal cenu pilotní díl série Veggierado režiséra Jana Bubeníčka.
Ocenění za nejlepší české zakázkové dílo si odnáší Marek Berger, autor spotu Rychlé šípy slaví 85 let. Jako nejlepší český videoklip porota vybrala výtvarně svérázné dílo Prezident Lourajder: Lunapark, které režíroval Matej Mihályi.
Mezinárodní festival Anifilm potrvá v Liberci do neděle, nabídne 444 soutěžních i nesoutěžních snímků. Součástí doprovodného programu jsou výstavy, koncerty, divadla, ruchové nebo dabingové studio. Výsledky mezinárodních kategorií vyhlásí organizátoři v sobotu, v těch nejsledovanějších soutěží deset celovečerních a 28 krátkých animovaných filmů.
Programový ředitel Pavel Horáček míní, že ty celovečerní jsou letos kvalitnější než v předchozích letech. "Za mě tam je spousta favoritů na cenu. Těžký byl už samotný výběr, protože celovečerních animovaných filmů vzniká mnohem víc, než vznikalo dříve," poznamenal.
Jak se postavit k AI
Letošní ročník se zaobírá mimo jiné využitím umělecké inteligence v tvůrčích profesích, prozatím jen v odborných seminářích pro filmové a herní profesionály. Mezi soutěžními snímky film kompletně vytvořený umělou inteligencí není. "Takový jsme ještě nezařadili, protože v soutěži by asi nebyl tak kvalitní. Myslím ale, že nás to čeká do několika let a že už to třeba ani nepoznáme, pokud to tvůrci neřeknou," říká ředitel festivalu Tomáš Rychecký.
Podle něj bude otázkou, jak se k tomu do budoucna postavit. "Jestli uděláme třeba dvě kategorie. Že bude soutěž, kde budeme hodnotit lidskou práci a filmy vyrobené bez umělé inteligence, a pak zbytek, kterých bude asi většina a kde si už tvůrci nějakým způsobem pomohli umělou inteligencí," navrhuje.
I amatér si dnes může za pomoci umělé inteligence vytvořit film. "Ten vývoj je strašně rychlý. Každý týden vzniká nějaká nová aplikace. Takže to s sebou přináší spoustu možností, ale také třeba potenciálních hrozeb," nastiňuje Rychecký další důvod, proč se festival tématem zaobírá.
Jeden ze zdejších seminářů se například ptá, jak využívat AI v souladu s právem. "Právníci, kteří se specializují na umělou inteligenci, budou debatovat, jak tento fenomén uchopit," přibližuje Rychecký.
Využitím umělé inteligence se pořadatelé zaobírají také z filozofického hlediska. "Kam až to může dojít a co nás čeká v blízké i vzdálenější budoucnosti," zmiňuje Rychecký téma dalšího semináře. Ty budou mít i praktickou část. "Přijedou tvůrci, kteří ty nástroje už umí používat, používají je ve své tvorbě a podělí se o své zkušenosti tady v Liberci na Anifilmu s ostatními," shrnuje ředitel.
Podle něj si někteří tvůrci animovaných filmů díky AI už teď částečně zjednodušují práci. Není ale jasné, zda to do budoucna zůstane jen přínosem. "Když se výroba zrychlí a zlevní, tak jestli nás nečeká určitá záplava nového obsahu, že budou násobky přihlášených filmů. A co se pak stane s kinodistribucí a obecně se streamingem? Protože už nebude v lidských silách všechny nové filmy zhlédnout. Je to určitě věc, na kterou se musíme připravit a zamyslet se, jak distribuce, výroba a tak podobně. Je to furt ekonomické prostředí. Tak jakým způsobem producenti a studia budou schopné na tom vydělávat peníze?" ptá se ředitel festivalu.
Dvě košatá témata
Kromě umělé inteligence se letošní ročník zaměřuje na dvě oblasti. Jednou je výtvarné umění v animaci, tím druhým druhým loutky využívané ve filmech. "My jsme si dlouho říkali, že voděná loutka je takové malé téma, která nezabere celý festival. A to stejné jsme si říkali o výtvarném umění v animaci. Nakonec se z toho stala taková dvě košatá témata, která se nám tam málem nevešla," vysvětluje programový ředitel Pavel Horáček.
Výtvarné umění v animaci organizátoři představují v rámci nesoutěžní části nazvané Fine-Art-Animation. Zahrnuje filmy inspirované konkrétními obrazy, uměleckými směry či kolážovou animací. K vidění budou i málo známé rarity, za nimiž stáli výtvarníci Kája Saudek nebo Adolf Hoffmeister.
Druhé téma festivalu - marionety a další typy loutek využívané ve filmech - jsou podle Horáčka trochu opomíjeným a zvláštním žánrem kinematografie. "V České republice tento fenomén má dlouhou historii, už od Spejbla a Hurvínka přes Jana Švankmajera až do současnosti, kdy jsou to filmy jako Kuky se vrací nebo Malý a Velký pán," připomíná programový ředitel.
I součástí tohoto tématu je doprovodná výstava, která už jako upoutávka na Anifilm začala před několika týdny v libereckém Severočeském muzeu.
Anifilm se snaží představovat to nejlepší, co za poslední rok vzniklo v domácí i zahraniční animační tvorbě. Na letošním ročníku bude mít premiéru například snímek Velký pán režiséra Radka Berana, který se v běžné distribuci objeví na podzim.
Mezi porotci se objeví osobnosti animovaného světa jako britský režisér Hugh Welchman, který divákům představí své celovečerní filmy S láskou Vincent a Jagna. A třeba maďarský režisér a výtvarník Milorad Krstić se připomene nejen snímkem Sběratel Ruben Brandt, ale také výstavou svých kreseb a grafik v liberecké Oblastní galerii.
V Liberci se Anifilm po přestěhování z Třeboně koná popáté, návštěvnost každý rok stoupá. Loni dorazilo přes 35 tisíc osob. Letošní rozpočet činí 26 milionů korun, částečně ho organizátoři hradí z veřejných zdrojů. Dotace z ministerstva kultury je 6,4 milionu, od Liberce 1,5 milionu a stejnou částku dá i Liberecký kraj.
I tentokrát bude centrem dění zámek, program ale organizátoři chystají pro dalších 13 míst po Liberci. Nově přibylo výstaviště, promítat se bude v pavilonu I. "Bude v něm plnohodnotná projekce," uzavírá ředitel festivalu Tomáš Rychecký.
