Ženeva/Budapešť - Ve věku 75 let zemřela ve středu ve Švýcarsku spisovatelka maďarského původu Agota Kristofová. Velký úspěch jí přinesl první román Velký sešit (1987), který francouzští kritikové přirovnávají k dílům Samuela Becketta nebo Eugena Ioneska. O úmrtí informovala agentura MTI s odvoláním na spisovatelčinu rodinu.
Kristofová se narodila v roce 1935 v Maďarsku, ale po vypuknutí maďarského povstání v roce 1956 emigrovala do Švýcarska. Exil zformoval v mnoha směrech její spisovatelskou tvorbu, v níž se zračí pocity vyhnanství a stesk po vzdáleném domově.
Od roku 1978 napsala ve francouzštině 23 dramat, z nichž ale jen devět se hrálo na jevišti. V 80. letech zaznamenal nejen v Evropě, ale i ve světě velký úspěch její první román Velký sešit, který byl přeložen do 33 jazyků. Další díly trilogie, které byly v Česku vydány v roce 2001, dostaly název Důkaz a Třetí lež.
Knihy Agoty Kristofové se stávají předlohou pro filmy a divadelní hry a jsou překládány do mnoha jazyků, včetně její rodné maďarštiny.
V roce 2001 převzala Kristofová nejvýznamnější švýcarské literární ocenění - Cenu Gottfrieda Kellera. Za svoji tvorbu dostala i několik dalších cen, mimo jiné cenu Alberta Moravia (1988) a cenu Friedricha Schillera (2001), ale před třemi lety také rakouskou cenu za evropskou literaturu. Letos byla oceněna i ve své vlasti, kde obdržela cenu Lájose Kossutha.
