Všechny vystavené práce pocházejí z kolekce rumunského sběratele Ovidia Šandora, zakladatele bienále současného umění v Temešváru a čerstvého držitele francouzského titulu Rytíř řádu umění a literatury.
Dle pořadatelů se jedná o první srovnatelně rozsáhlou prezentaci rumunské výtvarné tvorby v Česku. Ve třetím patře galerie návštěvníky čeká téměř 150 děl od desítek tvůrců. Kurátor Tevž Logar je uspořádal do pěti celků volně stmelených tématy jako identita nebo prostor.
Sbírka má značný záběr, od počátků 20. století po současnost. Meziválečnou avantgardu zastupují například kresby sochaře a fotografa Constantina Brâncușiho, později řazeného k abstraktnímu expresionismu, či zvětšeniny černobílých snímků od Brassaïe, což byl významný avantgardní fotograf.
K vidění jsou také drobné práce tuší na papíře a dadaistické letáky od básníka a dramatika Tristana Tzary, jednoho ze zakladatelů tohoto směru. Francouzský nápis "Dada neznamená nic" na cedulce vystavené v Kunsthalle pochází z manifestu dadaismu vydaného roku 1918. Dadaismus vznikl na protest proti hrůzám první světové války a pro tvůrce představoval cestu, jak vyjádřit tehdejší zmatek, strach a nihilismus.
Poválečné období na výstavě zastupují práce Andrého Cadereho či Any Lupaš, symbolický předěl tvoří fotografie státního převratu z roku 1989 od Andreie Pandeleho.
Z porevolučních děl Kunsthalle představuje tvorbu Mircei Cantora, Cipriana Murešana, Ioany Nemeš či populárního jedenašedesátiletého výtvarníka Dana Perjovschiho. Ten je znám jako autor ilustrací v pražské Národní technické knihovně. Nyní přímo pro Kunsthalle vytvořil kresbu na okně výstavního sálu nazvanou Mír. Návštěvníci si mohou koupit povolení si ji například doma překreslit, přičemž zaplatí sdružení pracujícímu s ukrajinskými uprchlíky.
"Majitel obdrží očíslovaný certifikát pravosti podepsaný umělcem, včetně návodu na překreslení díla," uvádí popisek. Cílem je pomoct Ukrajině, jež už rok a půl čelí ruské invazi.
Výstava se jmenuje Lost in the Moment that Follows, v překladu Ztraceni v nadcházejícím okamžiku. Název odkazuje k citátu Andrého Bretona, zakladatele surrealismu. I tento umělecký směr je ve sbírce Ovidia Šandora zastoupený. "Bretonův citát pojednává o čase, o vztahu mezi minulostí, přítomností a budoucností. Úzce souvisí i s výstavou části sbírky, zejména v tom smyslu, že nejde pouze o retrospektivu, ale také o dialog se současností," tvrdí kurátor Tevž Logar.
Přehlídka zároveň rozvíjí směr, kterým se pražská Kunsthalle vydala loni, když vystavila kolekci českého sběratele Karla Babíčka.
"Představujeme činnost sběratelek a sběratelů, která, ač často opomíjená, je nedílnou součástí uměleckého ekosystému," zdůvodňuje hlavní kurátorka Christelle Havranek. Podle ní zejména v Česku zůstává role soukromých sběratelů zahalena nejasnostmi. Cyklus se mimo jiné snaží ukázat, kdo umění sbírá a jaké má k tomu motivace.
