Fotogalerie - Racionální, geometrický základ a originální práce s ním – tak tvořil malíř Jan Kubíček. Umělec věrný výtvarnému konstruktivismu patří k důležitým představitelům české moderny. Tři čtvrtě roku od jeho úmrtí mu teď Galerie hlavního města Prahy otevřela retrospektivní výstavu.
Vnější svět vnímal Kubíček jen jako kulisu a místo k fyzickému bytí. V umění pak pro život hledal další dimenze: „Uprostřed tohoto vizuálního světa se mi vždy objevuje ten druhý, kde myšlenka, její pohyb, rozvíjení a řád mne neustále nutí ke krystalizování všeho do tvaru sdělitelné formy – srozumitelné výpovědi o zákonech a systémech,“ definoval si sám.
Pevná pravidla tvorby
Pevnými pravidly a jasnou strukturou se řídil po celou dobu své tvorby. V raném díle vycházel z estetického vývoje padesátých let, pracoval s monotiskem, fotografií a několika druhy koláží včetně prostorových. Na obrazy s dřevěným podkladem umisťoval v pravidelných liniích formičky na cukroví, hračky, plechový kanystr a další předměty, jejichž odlišnost následně sjednotil barvou.
Kubíčkova počáteční tvorba naznačovala pozdější výrazné konstruktivní směřování. Malby akrylem na plátně od čtvrtiny 60. let svou barevnou škálou netvořily vlastní umělcovu konstruktivní teorii, zřetelně už ale vyzývaly k chápání barvy jako konkrétního prvku celé kompozice.
Vrcholu své umělecké cesty dosáhl Kubíček v 80. a 90. letech. V sérii obrazů využíval kruh a možnosti jeho dělení, vytvářel konkrétní systémy a skládal vedle sebe jejich další dimenze zprostředkované užitím odlišné dislokace nebo negativu. Snahu konkretizovat kopíruje například jeho diptych s kontrasty – obraz černobílých kružnic doplnil plnými barevnými kruhy, a to devět let po vzniku prvního obrazu.
Na vrcholu s kruhem
Uspořádání výstavy v Městské knihovně na Mariánském náměstí nekopíruje chronologii, naopak hned v úvodu ukazuje zralá díla využívající barvy. Do dalších místností pak kurátoři Hans-Peter Riese a Pavel Kappel za sebou umístili předcházející malby, dále tisky a koláže, hry s rozfázováním linií a vrcholná díla s dělenými kruhy. Průběžně obrazy na stěnách doplňují prostorové objekty vprostřed místností.
Kubíček k jejich realizaci používal především plexisklo, tvořil ale i s novodurem a kovem. V jednom ze svých plechových objektů například zpracoval písmeno L, které se svým tvarem tvořeným dvěma obdélníky nejlépe hodilo pro formální experimenty. Pomocí kovových tyčí, ale i linií na papíře pak zkoušel možnosti diagonály.
Rozsah Kubíčkova díla zcela nepostihuje ani retrospektivní výstava – umělec se dále věnoval ilustracím nebo návrhům obalů užitkových předmětů. Za svého života také na objednávku zpracoval třeba dlaždičky do bazénu, které si přál švýcarský zákazník podle předlohy jednoho z Kubíčkova černobílých čtvercových obrazů.
Jan Kubíček je dalším v řadě umělců okolo tvůrčí skupiny Křižovatka, kteří během posledního roku otevřeli v Praze rozsáhlou výstavu. Ze skupiny vzniklé na podzim 1963 jako protipól „romantického sentimentu a přemíry subjektivity“ nedávno vystavovali i Jiří Kolář, Karel Malich a Hugo Demartini.
Přestože kvůli politické situaci v Československu nemohl Kubíček prohlubovat navázané kontakty se západními umělci, jeho tvorba byla pozoruhodně souběžná s tendencemi mezinárodní scény. Stejně jako další představitelé konstruktivně-konkrétního umění je nicméně Kubíček dodnes populárnější ve Švýcarsku, Nizozemsku a především v Německu.
Jan Kubíček: Retrospektiva. Do 10. srpna 2014. GHMP - Galerie hlavního města Prahy, Městská knihovna, 2. patro, Mariánské náměstí 1, Praha 1. Kurátoři: Hans-Peter Riese, Pavel Kappel.
