Praha - Expozici pro československý pavilon na benátském bienále v roce 2015 vytvoří Jiří David s kurátorkou Katarínou Rusnákovou. Projekt s názvem Apoteóza a podtitulem Kde domov můj vybrala mezinárodní porota z 38 přihlášených návrhů.
Benátské bienále je prestižní a nejstarší světová přehlídka výtvarného umění. Její 56. ročník se bude konat od 9. května do 22. listopadu příštího roku, a bude se tak slavit 120 let od jejího založení.
Sám autor nechce o přesné podobě projektu příliš mluvit, řekl jen, že konečná podoba teprve vykrystalizuje během práce. "Důležitá je pro mě určitá živost vznikání projektu," řekl. Dodal, že vítězství v soutěži bere jako "výzvu a šanci po x letech představit něco, co má význam a smysl i mimo kontext českého území".
Kromě historičky umění Rusnákové, která byla krátce i ředitelkou Sbírky moderního a současného umění NG, na přípravě projektu s Davidem pracoval i sociolog Jiří Přibáň.
"Projekt Jiřího Davida a Kataríny Rusnákové je velmi komplexní, reflektuje svět, ve kterém žijeme. Jako jediný je site specific, určený jen pro ten pavilon, reflektuje jeho prostor a pracuje s ním," uvedl šéfkurátor Národní galerie v Praze a místopředseda komise Adam Budak. "Práce uvádí do kontextu a hledá nový smysl děl z české historie, staví most mezi individuálním a kolektivním a lokálním a mezinárodním. Je poetický a zároveň politický."
David nechává pavilon téměř prázdný, až na zadní stěně je zmíněné dílo, z pohledu diváka stojícího ve vstupu je však zcela zakryto panelem. Ten je opět z pohledu diváka celý bílý, z jeho druhé strany pak bude Davidovo dílo konfrontující se s Muchovým obrazem.
Apoteóza je posledním dílem Slovanské epopeje, vznikla v roce 1926 a měla být zastřešením celé ságy zobrazující vizi slovanského triumfu jako příklad pro celé lidstvo. Mezi slovanskými hrdiny jsou i vojáci první světové války. Hlavní postavou obrazu je muž s rozevřenou náručí, jenž zosobňuje útrapy, které museli Slované snášet během staletí, ale také naději pro novou republiku.
Přestože autor zatím nechce práci interpretovat, členové komise naznačují různé interpretace a souvislosti - s blížícím se stoletým výročím vzniku Československa, letošním výročím od začátku první světové války, současného válečného konfliktu na Ukrajině. Zajímavá je i samotná konfrontace Muchova díla, které již v době vzniku bylo kritiky považováno za anachronismus, a domem, který vznikl ve stejné době, ale patřil k soudobé progresivní architektuře.
"Velmi nás těší, že projekt byl tak krásně oceněný a že se můžeme zúčastnit bienále a prezentovat Apoteózu. Těžištěm bude místně specifická instalace přímo komponovaná do prostoru funkcionalistické architektury pavilonu. Reflektuje problém paměti - kulturní, historický, kolektivní, a vychází z reinterpretace důležitého obrazu Alfonse Muchy, Apoteózy, posledního díla Slovanské epopeje, který byl dokončen v roce 1926," popsala projekt kurátorka Katarína Rusnáková.
Projekt podle ní vyvolává otázky, které souvisejí s konstruováním pojmů lid či vlast, pracuje s časovou osou téměř sta let od vzniku díla a bude klást otázky divákům, co fenomén slovanství znamenal v minulosti a jak se na něj nahlíží dnes, kdy se lokální s globálním prolíná.
Rusnáková doplnila, že v díle Jiřího Davida bylo vždy přítomné politikum, nikdy ale nebylo vizualizované jednoduchými prvoplánovými metaforami, vždy si hledal metaforický jazyk, který pomáhal odkrývat hlubší smysly, které v těchto dílech byly.
Soutěž na projekt pro Benátky byla vyhlášena v dubnu, kdy byla zveřejněna i hodnotící komise. Jiří Fajt se ujal funkce ředitele NG 1. července a uzávěrku prodloužil do 8. září; v komisi z jeho podnětu zasedli i zahraniční odborníci a její složení utajil. Předsedala jí Marta Giliová, ředitelka pařížské galerie Jeu de Paume, a zasedli v ní vedle Budaka také kurátor vídeňského MUMOK Rainer Fuchs, ředitelka Slovenské národní galerie Alexandra Kusá, rektor AVU Tomáš Vaněk, umělec Zbyněk Baladrán, vítěz předchozí soutěže, Petr Svojanovský z ministerstva kultury, historička umění Marie Klimešová a děkan Fakulty umění a designu UJEP Michal Koleček.
Komisi zaujaly i projekty Stanislava Kolíbala, Ladislavy Gažiové, Magdaleny Jetelové a Krištofa Kintery.
