Hvězda čínské literatury čelí žalobě. Mo Jen podle blogera uráží národní hrdiny

ČTK Kultura ČTK, Kultura, AP
13. 3. 2024 16:04
První čínský držitel Nobelovy ceny za literaturu a světově asi nejznámější tamní spisovatel Mo Jen byl obviněn z toho, že projevuje nedostatečné vlastenectví a svou tvorbou uráží národní hrdiny. Žalobu na něj podal soukromý bloger.
Mo Jenově psaní předchází dlouhá mentální příprava.
Mo Jenově psaní předchází dlouhá mentální příprava. | Foto: ČTK / AP

Jak píše agentura AP, podobné vlastenecké kampaně jsou poslední dobou v Číně stále častější. Jejich iniciátoři na internetu napadají novináře, spisovatele i jiné osobnosti veřejného života, které podle nich pošlapávají důstojnost země. Přesto je neobvyklé, aby se terčem útoku stala taková autorita jako držitel Nobelovy ceny.

Spisovatele zažaloval bloger Wu Wan-čeng, jenž vystupuje online pod přezdívkou Pravdomluvný Mao Sing-chuo. Tvrdí, že Mo Jenovy knihy pošpiňují pověst Komunistické strany Číny, přikrášlují nepřátelské japonské vojáky a urážejí bývalého revolučního vůdce Mao Ce-tunga.

Žaloba podaná minulý měsíc požaduje, aby se romanopisec omluvil všem čínským občanům, hrdinům i mučedníkům, které údajně urazil, včetně Mao Ce-tunga, a zaplatil odškodné ve výši 1,5 miliardy jüanů, což je v přepočtu asi 4,8 miliardy korun. Částka má být symbolická v duchu jeden jüan za každého čínského občana. Bloger rovněž požaduje, aby byly autorovy romány staženy z pultů knihkupectví a knihoven.

Trestní oznámení Wu zakládá na zákoně z roku 2018, který za urážky čínských hrdinů a mučedníků ukládá pokuty nebo až tři roky odnětí svobody. Zákon byl součástí kampaně prezidenta Si Ťin-pchinga proti takzvanému "historickému nihilismu", což je výraz, jejž komunistická strana používá pro jakýkoliv výklad historických událostí, který je v rozporu s její verzí.

Mo Jen, což je pseudonym a znamená "Nemluvit", užívá autor narozený jako Kuan Mo-jie. Prvotinu publikoval v roce 1981, Nobelovu cenu získal roku 2012. Ve své tvorbě zachycuje život na čínském venkově a zobrazuje i odvrácené stránky závratného vývoje tamní ekonomiky.

Čínský spisovatel Mo Jen na snímku z roku 2009, kdy navštívil Frankfurtský knižní veletrh.
Čínský spisovatel Mo Jen na snímku z roku 2009, kdy navštívil Frankfurtský knižní veletrh. | Foto: ČTK / EPA

"Literatura a umění by měly odhalovat temnotu a nespravedlnost společenského uspořádání," řekl spisovatel v roce 2005, když přebral čestný doktorát na univerzitě v Hongkongu. Dnes mu je 69 let.

S režimem už měl několik konfliktů, obecně jej ale komunisté respektují. V roce 2011 se stal místopředsedou Svazu čínských spisovatelů. Poté, co obdržel Nobelovu cenu, ho Komunistická strana Číny ocenila jako výjimečného reprezentanta tamní rostoucí hospodářské síly i mezinárodního vlivu. A například německo-rumunská spisovatelka Herta Müllerová naopak na jeho ocenění reagovala s odporem, když to označila za plivnutí do tváře všem, kdo bojují za lidská práva a demokracii.

Dnes už lze i na čínských sítích najít známky nesouhlasu s autorovou tvorbou. "Váš román Rod rudého čiroku uráží hrdiny i mučedníky a oslavuje invazní japonskou armádu," vyčetl třeba spisovateli uživatel sociální sítě Wej-po, podle nějž Mo Jen "zrazuje národ".

Kniha, kterou v českém překladu Denise Molčanova vydalo nakladatelství Verzone, se odehrává v Číně 20. až 30. let minulého století rozervané bojem na život a na smrt. Ozbrojené tlupy komunistů a nacionalistů si bez milosti jdou po krku a zároveň, když se jim to hodí, bojují s japonským uchvatitelem.

Ke zdejším čtenářům se kromě toho dostaly ještě Mo Jenovy knihy Velký třesk, Země alkoholu nebo Krev a mlíko. Všechny přeložil Denis Molčanov. "Mo Jenově psaní předchází dlouhá mentální příprava a po ní nastává nepřetržité přepisování. Přičítán je mu styl marquézského magického románu přecházející ve vlastní formu, kterou sám autor nazývá románem surovým či krutým. Především je ale Mo Jen úžasným vypravěčem," napsal o něm Molčanov.

Podle agentury AP současná kauza okolo Mo Jena vzbuzuje mezi čínskou veřejností online pozornost. Příspěvky pod hashtagem pro žalobu na tohoto spisovatele zaznamenaly dva miliony zhlédnutí.

Zatím se zdá spíše nepravděpodobné, že by bloger soud vyhrál, pokud k němu vůbec dojde. Čínská vláda se ke kauze oficiálně nevyjádřila a státní bulvární deník Global Times toto úterý otiskl článek o literatuře a umělé inteligenci, v němž citoval nedávný projev Mo Jena. Oceňovanému spisovatelovi tím list nepřímo naznačil podporu.

Také podle jiného, rovněž do češtiny přeloženého čínského spisovatele Mu-žunga Süe-cchuna, který žije v australském exilu, zatím nejsou vidět stopy po tom, že by režim kampaň proti Mo Jenovi podpořil. Byl to ale právě režim, který vytvořil atmosféru, v níž jsou podobné útoky možné, říká Mu-žung.

"Lidé kvůli tomu na sebe donášejí, vzájemně se udávají a útočí na každého, kdo se byť jen nepatrně vzdálí ideologické linii," varuje spisovatel.

 

Právě se děje

Další zprávy