Zemřel Eli Wallach, Calvera ze Sedmi statečných

ČTK Kultura ČTK, Kultura
25. 6. 2014 8:41
Představiteli hollywoodských padouchů bylo 98 let. Před třemi roky získal Oscara za celoživotní dílo.
Eli Wallach jako Calvera v Sedmi statečných.
Eli Wallach jako Calvera v Sedmi statečných. | Foto: Aktuálně.cz

New York - Ve věku 98 let zemřel v úterý v New Yorku americký herec Eli Wallach. Býval u filmových diváků známý hlavně jako bídák Calvera ze Sedmi statečných. Slavný hollywoodský herec měl za sebou i řadu dalších rolí ve filmu nebo na divadle, bandity z mnoha westernů mu ale už nikdo nikdy neodpáře.

"Vždycky když hraji zloduchy, tak si představuji, co s těmi penězi, které uloupí, asi udělají. Koupí si třeba drahé hedvábné oblečení a krásné koně," vzpomínal s úsměvem na své nejslavnější období v roce 2000, kdy byl hostem karlovarského filmového festivalu. Wallach byl sice specialista na záporné role, to ale neznamená, že by nehrál kladné postavy. Třeba v komedii Rabín, kněz a krásná blondýna (2000) hrál moudrého starého rabína - a jeho partnera, katolického kněze, s chutí ztvárnil Miloš Forman.

Eli Wallach ve filmu Hodný, zlý a ošklivý.
Eli Wallach ve filmu Hodný, zlý a ošklivý. | Foto: Aktuálně.cz

Kromě Sedmi statečných - kde původně toužil po roli, kterou dostal Horst Buchholz - se Wallach do srdcí diváků zapsal asi nejvíc ve spaghetti westernu Hodný, zlý a ošklivý. V tomhle kousku od mistra žánru Sergia Leoneho si vystřihl "ošklivého" - mexického banditu Tuca, který se snaží dostat k zakopanému zlatu a přitom podrazit svého povedeného parťáka Blonďáka, kterého hrál Clint Eastwood. Právě s ním jako režisérem se Wallach potkal v roce 2003, kdy dostal roličku v Eastwoodově filmu Tajemná řeka.

Wallach se narodil 7. prosince 1915 v Brooklynu v židovské rodině, vyrůstal ale hlavně mezi italskými přistěhovalci. V roce 1936 vystudoval univerzitu v texaském Austinu, s divadlem začal v newyorské herecké škole Neighborhood Playhouse (studovali tam i Gregory Peck nebo Sydney Pollack). Za druhé světové války sloužil Wallach jako zdravotník na Havaji a v Itálii, už v roce 1945 se ale poprvé objevil na Broadwayi. Stal se uznávaným charakterním hercem a v roce 1951 dokonce získal cenu Tony (divadelní obdoba známějších Oscarů).

Foto: Reuters

Před filmovou kamerou se poprvé objevil v roce 1956 ve filmu Baby Doll, který natočil Elia Kazan. Kromě westernů Wallach v 60. letech hrál i v dalších známých filmech. Objevil se s Audrey Hepburnovou a Peterem O'Toolem ve svižné komedii Jak ukrást Venuši nebo ve Velkém šéfovi s Jeanem-Paulem Belmondem. Úspěch, kterého dosáhl díky Calverovi a westernům ze 60. let, už ale nezopakoval. Objevil se sice ve třetím dílu Kmotra (1990), většinou ale hrál v televizních filmech a vrátil se i k divadlu, kde po válce začínal.

Naposledy stál před kamerou v thrilleru Romana Polanského Muž ve stínu, který měl premiéru v roce 2010.

Přes šedesát let byl Wallach ženatý s herečkou Anne Jacksonovou (brali se v březnu 1948), vychovali dcery Katherine a Robertu a syna Petera. Pravě ten byl nejspíš jediným členem Wallachovy rodiny, který dal najevo svou nelibost nad otcovými zloduchy. "To jsi, tati, nemohl tasit pistoli dříve než Yul Brynner?" zeptal se po promítání Sedmi statečných, kde Wallachovu postavu zabila kulka ze zbraně hlavního hrdiny.

Navzdory dlouhé kariéře nebyl nikdy nominován na Oscara. Až těsně předtím, než oslavil 95. narozeniny, mu akademie udělila čestného Oscara za celoživotní dílo.

 
MS
Miloš Srbpřed 7 měsíci

Leni Riefenstahl byla krásná, inteligentní a ve své době ne jiná, než asi 40 milionů Němců, kteří ve volbách zvolili Hitlera k moci. Byla mladá a dostala příležitost od představitelů státu v který věřila, byla úspěšná a její nápady ve filmovém prostředí byly inovativní a vlastně používané dodnes. Kdo by se nechopil příležitosti? Ať tedy odsoudí všechny Němce kolektivně, protože každý hlas znamenal přeci podporu Hitlera a toho, co se dělo, jeho politiky. Je to nesmysl, jako u nás herci natáčeli za komunistů a pokračovali po revoluci a soudil někdo někoho? Leni nebyla žádný agent gestapa apod. Měla by se hodnotit především její práce, byla prostě taková doba a Hitler dal Německu, zašlapaném po prohrané válce v největší hospodářské krizi naději a lidé se v počátku jeho vlády cítili zase dobře, byla práce, pořádek, budovalo se. Druhá tvář nacismu byla dobře ukrytá a kdo věděl, přehlížel a mlčel. V kontextu doby nelze soudit.

Karel Černýpřed 7 měsíci
Miloš Srb

Doba za nic nemůže, to je časový úsek. A to, co v tomto úseku dělo, ona spoluvytvářela a pomáhala prosazovat. Nešlo o nějakou herečku, co odříkávala role, řadového Němce, apod. A pokud skutečně byla tak inteligentní, není možné, aby nevěděla, k čemu její dílo slouží. To prostě není možné. Takže lze soudit. A nejspíš i odsoudit. Netvařme se, že konstruktéři nacismu jsou nějaké oběti doby. Doba je zcela nevinná.

Právě se děje

Další zprávy