Praha - České ministerstvo kultury na doporučení Evropské komise odstartovalo proces digitalizace filmových děl. V první fázi by se mohlo převést 200 českých filmů - od prvních snímků Jana Kříženeckého z konce 19. století po Svěrákovu Obecnou školu nominovanou na Oscara.
V případě, že by se podařilo získat finanční prostředky od státu, by jejich digitalizace mohla trvat čtyři roky. Potřebná částka se odhaduje na 500 miliónů korun. Vývoj digitálních technologií nastartoval novou éru takovým tempem, že během několika let nebudou filmy v kinech pro diváky přístupné jinak než v digitální podobě.
Digitalizace kulturního materiálu, kam patří i fotografie nebo knihy, je jednou z priorit Evropské unie v oblasti kultury a vzdělávání. Jde především o to zpřístupnit národní filmové bohatství pro další generace," říká Daniela Staníková z české kanceláře MEDIA Desk, jež v ČR zastupuje program Evropské unie MEDIA.
Většinu českých filmů vyrobených od počátků české kinematografie v roce 1898 do roku 1993, kdy byla privatizována filmová studia, spravuje stát prostřednictvím Národního filmového archivu a Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie. Ministerstvo kultury má tedy unikátní možnost, ale zároveň odpovědnost za digitalizaci fondu české kinematografie.
Úřad a Filmová rada, která sdružuje české profesní asociace, festivaly a instituce, už sestavily tým, jenž vypracoval návrh na koncepci digitalizace. Sešli se v něm karlovarská umělecká ředitelka Eva Zaoralová, filmový historik Jan Lukeš, ředitel Národního filmového archivu Vladimír Opěla, publicista Tomáš Baldýnský nebo předseda Asociace producentů v audiovizi Pavel Strnad.
Podle odborníků bude finančně a časově nejnáročnější obrazový scan: nascanování 1 metru filmu zabere jeden a půl minuty, celková metráž snímků je 509 700 metrů. Nesnadná je i digitální restaurace obrazového a zvukového záznamu, další část nákladů souvisí s výrobou distribučních masterů pro jednotlivé druhy šíření.
V celkovém počtu 200 filmů je zastoupeno 83 režisérů, z nichž je pouze 6 žen; 29 režisérů těchto filmů je v současné době naživu. Časově se jedná o filmy vyrobené v letech 1898 až 1991.
„Sami sebe jsme se ptali, jestli mají být ve výčtu kromě vrcholných děl i snímky typické pro tu kterou éru, tedy například i propagandistické tituly 50. let, zda chceme, aby všechny dekády byly zastoupeny rovnoměrně, nebo budeme hlídat zastoupení jednotlivých tvůrců či žánrů. Nakonec jsme se rozhodli, že jediným kritériem bude kvalita," popisuje člen týmu a filmový publicista Jaroslav Sedláček.
Nejvíce, konkrétně dvanáct filmů, natočil Karel Kachyňa, dále pak Martin Frič nebo Věra Chytilová. Více než pět filmů ve vybrané dvoustovce režírovali například Otakar Vávra, František Vláčil, Jiří Menzel nebo Karel Zeman, jsou to i filmy Miloše Formana, Jana Němce nebo režisérů Jána Kadára a Elmara Klose.
„Jsem samozřejmě ráda, že filmy nezaniknou a poctěna, že zrovna mé filmy jsou ve výběru tak hojně zastoupeny. Na druhou stranu je mi trapné, pokud se tam kvůli mně nějaký jiný režisér nedostal," konstatovala Věra Chytilová, která má v celkovém počtu devět celovečerních filmů a jeden film povídkový.
Nechybí Cesta do hlubin študákovy duše, Pyšná princezna, Limonádový Joe, Ostře sledované vlaky nebo Markéta Lazarová. Do výběru se dostalo jedenáct němých filmů, osmdesát filmů reprezentuje 60. léta, období tzv. nové vlny, které bylo doposud vůbec nejšťastnějším pro český film. Celá první fáze je zakončena rokem 1990, který zahrnuje například Kouř Tomáše Vorla; posledním vybraným filmem je zmíněná Obecná škola .
Česká kancelář MEDIA Desk pořádá společně s Ministerstvem kultury v rámci právě probíhajícího festivalu Dny evropského filmu seminář o digitalizace českých filmů.
