Recenze - Nicolas Cage má stejně jako Robin Williams nebo John Travolta skutečně perverzní čich na obskurní projekty. Next sice není nic tak neuchopitelně špatný jako Travoltovo Bojiště Země, nicméně tristní výsledek naznačuje, že po katastrofálních snímcích Rituál nebo Ghost Rider začíná Cage vážně ztrácet soudnost.
Jistě, riskantní sázky mu párkrát vyšly, v Leaving Las Vegas byl skvělý, stejně jako mu sedla role v Adaptaci. Ale Next není ten případ, i když se v něm angažuje s velkou vervou, snad i vírou v neotřelý výsledek - stál u zrodu filmu, podílel se na něm i jako producent.
Z ucházejících 50 milionů dolarů tržeb tvoří překvapivě 64 procent příjmy z neamerických kin. Možným vysvětlením by mohla být kampaň, která sugeruje, že se divák dočká adaptace klasické povídky Evropany adorovaného Phillipa K. Dicka.
To by samo o sobě mělo být zárukou kvalitního příběhu a námětu. Film má ale nakonec s původní povídkou The Golden Man z roku 1954 společného tolik, co pomazánka a lá krab se skutečným krabem - možná ambicí prodchnutý odér, který ale těžko zakryje kvalitativní nedostatky.
V Dickově postapokalyptickém světě svádějí o nadvládu nad Zemí lidé boj s mutanty, kteří mají nadpřirozené schopnosti. Vláda zajme jednoho z obzvlášť vyvinutých nepřátel, zlatou pokožkou se pyšnícího Crise, a rozhodne se využít jeho unikátní schopnost - umění vidět budoucnost v nejbližších minutách. A to je také jediný styčný bod mezi předlohou a filmem, který se odehrává v současnosti.
Ale hlavně tu namísto filosofického podtextu o pnutí mezi lidskou, animální a evoluční potřebou pobíhají zlí teroristé. Bůhví proč mluví francouzsky a bůhví proč chtějí odpálit atomovou bombu v Las Vegas.
Cage hraje místního kouzelníka a gamblera Crise Johnsona, který má schopnost vidět dvě minuty dopředu vše, co se ho bezprostředně týká. To přiláká zájem FBI, která pátrá po ztracené pumě, stejně jako teroristů, kteří se ho snaží zabít.
Jenže Cris právě získal náklonnost dívky svých snů a zachraňovat lidstvo se mu nechce. Nicméně trochu toho utíkání, střílení a vydírání - a nakonec FBI pomůže.
Natočit film, jehož hlavní hrdina dokáže vidět alternativní realitu nejbližších dvou minut, je dechberoucí výzva, kterou by měl přijmout jen protřelý a zkušený režisér nadaný vizuální kreativitou. Nabízí se otázka, co by provedl Terry Gilliam nebo Michel Gondry. Zatím víme, že Novozélanďan Lee Tamahori pohořel.
Dick ve své povídce popisuje psychický stav svého hrdiny jako umění šachisty odhadnout z každého myslitelného tahu dalších pět možných způsobů vývoje. To je plastický a životaschopný odrazový můstek, který dává čtenáři nástroj, jak se v příběhu orientovat.
Zdálo by se, že právě film je pro vyjádření takového stavu mysli velmi příhodným médiem. Tamahori ale nedokáže nastavit pevná pravidla hry a být poctivý, aby jeden způsob vidění budoucnosti do důsledků použil.
A tak se jednou Cage pomocí vizuálního efektu rozděluje na několik alternativních já, jindy Tamahori prudkým střihem naznačí, že posledních pár minut jsme sledovali alternativní vizi. A když je zcela v koncích, pomáhá si barevnými filtry. I díky téhle nedůslednosti přeměnil hlavní devizu filmu v největší slabinu.
Ačkoliv má Tamahori na kontě režii bondovky Dnes neumírej, ani s akčními scénami jako by si nevěděl rady. Jsou až zarážejícím způsobem toporné, nepřehledné, života zbavené; navíc jich je pár a všechny do jedné jsou prozrazeny v traileru.
K tomu už stačí přičíst sklony k sentimentálnímu okouzlení krajinkami a herecké výkony, které vyvolávají lítostivý úsměv. A máme tu film trestuhodně špatný nejen pro zmařenou výzvu, ale pro neschopnost nabídnout aspoň solidní akční zábavu.
Když tvůrci před koncem jemně střihem naznačí, že bychom si mohli 70 procent filmu klidně znovu zopakovat, kinosál se nervózně zachvěje. Těžko si totiž představit důvod, proč by někdo chtěl ztrácet čas podruhé.
Next, USA 2007. Scénář Gary Goldman, režie Lee Tamahori, hrají Nicolas Cage, Julianne Moore, Jessica Biel a další. 96 minut, distribuce HCE.
