Recenze - Snímek Hrdost a sláva nestál moc peněz. Nic v něm nevybuchuje. Trikaři na něm doladili leda pár detailů. Kulisou je město. Pilířem pak scénář a dobří herci. To všechno by se s trochou snahy dalo najít i v české kotlině. Přesto u nás takový film asi ještě pár let nevznikne.
Tradice policejních dramat a thrillerů je pro našince něčím zcela cizím. Specifický, během let naprosto neotřesitelný subžánr čerpá na Západě z étosu, který s sebou nese policejní práce v duchu hesla „pomáhat a chránit". Čech se nad ním asi jen ironicky pousměje.
V Americe ovšem ještě nevybledl, nevysmívají se mu ani ve Francii nebo v Německu. Ale bude se muset zapotit ještě hodně imagemakerů a bude nutné natočit desítky adrenalinových televizních spotů, než lidé začnou podobně ctít i české Pepy a Franty v policejních uniformách. Ale i tak se sousloví typu Hrdost a sláva čeští policisté sotva kdy dočkají - leda jako diváci, když si pořídí tohle čerstvé DVD.
Rozežraná korupcí zevnitř
Jistou úlevu jim poskytne zjištění, že počin režiséra a scenáristy Gavina O´Connora nešíří idylické představy o práci policejního sboru. Naopak je tvrdě nabourává. V podstatě každý z poldů z NYPD má rozbořený život: jeden má trauma, druhému umírá manželka, třetí pohřbil své parťáky, čtvrtý se zaplétá do kupčení s drogami, pátý chlastá… Taková sebranka má udržovat pořádek v ulicích?
Ano, název Hrdost a sláva vyznívá zatraceně ironicky, když film vypráví o tom, jak korupce a drogové kšefty rozežraly newyorskou policii. Jediným klaďasem, byť rozhodně ne černobílým, je v téhle partě Ray (jak by ne, když ho hraje Edward Norton).
Jeho úkolem je najít gaunera Teza, ovšem při vyšetřování ovšem kápne na nepravosti páchané v policejním útvaru, který vede jeho brácha. Za špínou však stojí jiný člen rodiny: švagr Jimmy (toho si zahrál Colin Farrell).
Tím se roztáčí spirála výpadů a tlaků, které jsme minimálně od Serpica mohli vidět v desítkách podobných filmů. Na Raye se naléhá ze všech koutů: Rayi, mlč. - Rayi, jsou tady dobrý lidi a ty vrhneš stín na celý oddělení. - Rayi, nesejdi ze správný cesty. A krej si záda. - Rayi, řekni, že to bylo takhle a takhle… Policejní klasika. Nebo spíš rutina, protože Hrdost a sláva na žánrovou klasiku nikdy nepovýší.
Nic nezapomenutelného
Těžko odhadovat, čím chtěl Gavin O´Connor zaujmout. Co mělo jeho snímek vymanit z bohaté množiny policejních dramat a udělat z něj TEN JEDEN, nezapomenutelný. Samozřejmě že syrový pohled na každodenní policejní makačku má svoje kouzlo, zvlášť v podání prvotřídních herců.
Ale člověk se musí ptát, kde hledat výjimečnost a jedinečnost, když film volně ubíhá, jako kvalitní řemeslný produkt bez výraznějších momentů. Akčních, psychologických, dramatických, jakýchkoliv.
Do jímavého finále film táhnou hlavně herci a jejich plastické postavy. Za ně ale musel O´Connor pořádně „zaplatit", protože irský bouřlivák Farrell a hlavně Edward Norton rozhodně nepatří k nejpříjemnějším spolupracovníkům (zejména Norton se rád kreativně prosazuje a mluví do práce scenáristům a režisérům, a proto ho někteří filmaři „nemusí" - není divu, že jeho poslední snímky pravidelně provázejí ohromné porodní bolesti).
V článcích i v bonusových materiálech na DVD se často zmiňují zásahy do scénáře během natáčení a to, jak musel Gavin O´Connor zapracovávat do filmu nápady a námitky svých herců. Lze se z toho opatrně dovozovat, že film nakynul na únavnou stotřicetiminutovou stopáž ne proto, že musel, ale jednoduše kvůli tomu, že před natáčením nikdo nevypiplal scénář do precizního tvaru.
Hrdost a sláva tematizuje nejen lesk a bídu policejní práce, ale ukazuje i lesk a bídu práce filmařů. To, co člověk vnímá jen skrz hollywoodské pozlátko a úsměvy slavných herců, může být v reálu drsnou a vyčerpávající zkušeností, při níž se tvrdě střetávají různé tvůrčí vize a hlavně různá ega.
Příběh Hrdosti a slávy je o to zapeklitější, že původně - už v roce 2000 - v něm prý měli stanout Hugh Jackman a Mark Wahlberg. Natáčení se ale muselo o šest let odložit, protože po útocích na věže Světového obchodního centra nebyl zájem o „očerňování hrdinů policejního sboru".
Ženy jen podstrojují večeře
Čímž se dostáváme zpátky na začátek. Je-li O´Connorův film něčím zajímavý, pak právě vykreslením životů chlápků s odznaky. Do kapes se jim sice cpou špinavé peníze, užívají nekompromisních výslechových metod (aneb co se stane, když přiložíte k miminku žehličku…), ale i sebevíc zparchantělí fízlové si uvědomují, že patří do zvláštního policejního organismu.
Tohle soukolí má jasný vnitřní řád, své nepsané zákonitosti, kterým se sice v terénu leckdo zprotiví, tím však ještě nezruší jejich platnost. Když se tu mluví o loajalitě, o rodině, o profesní cti, pak to nikdy nevyzní jako pel prázdných slov, nýbrž jako neodvolatelný a hluboce zakořeněný fakt, který si drsní chlápci z policejních rodin předávají z generace na generaci.
Zatímco ženy jim jen mlčky přihlížejí a podstrojují večeře, protože v tomhle světě jsou nadále odsouzeny jen do rolí manželek, milenek, matek a zfetovaných prostitutek.
Svoji tradici tahle mužská zóna může odvozovat až od éry šerifů, kteří si na Divokém západě vystříleli respekt. Proto u nás policejní drama nemá šanci - čeští "dědicové" SNB, StB a Veřejné bezpečnosti si respekt budují od nuly.
| Hrdost a sláva | |
| Pride and Glory | |
| Žánr: | Drama, Thriller |
| Režie: | Gavin O'Connor |
| Obsazení: | Colin Farrell, Edward Norton, Jon Voight, Noah Emmerich, Jennifer Ehle, John Ortiz ad. |
| Délka: | 130 minut |
| Premiéra ČR: | 15.06.2009 |
Na DVD dále vychází:
Událostí měsíce mělo být vydání temné sci-fi Smrtihlav od Alexe Proyase a thrilleru Sedm Davida Finchera. Zatímco první titul byl přesunut až na září, kongeniální Sedmička už by měla být několik hodin v prodeji (a teoreticky by se jí měl věnovat i některý z příštích textů).
Na náročnější diváky nadále myslí Levné knihy, které rozšířily svou zdánlivě nekonečnou bergmanovskou sérii o další dvě dramata: Tvář z roku 1958 a o devět let mladší Vězení.
Z oddychovek stojí za pozornost animák Bolt - pes pro každý případ. Od pondělí se v půjčovnách objeví dva další potenciální hity: jednak oscarová dialogová bitva Duel Frost/Nixon, a pak i romantická upířina Stmívání, k níž se v zájmu klidu a pokoje v komentářích pod článkem nebudu více vyjadřovat.
Ze záplavy bizarností, jež tradičně zahltily novinové stánky, stojí za to vypíchnout oscarové válečné podobenství Země nikoho, Zemeckisovu komedii Smrt jí sluší, totální klasiku Podraz s Robertem Redfordem a Paulem Newmanem nebo francouzskou Knoflíkovou válku.
