Los Angeles - Novátorská 3D sci-fi Avatar je film, který musíte vidět, jinak budete vyřazeni ze společenské konverzace, přivítal snímek Jamese Camerona před víkendem v amerických kinech slavný recenzent Roger Ebert. Jeho sledování přirovnal k zážitku z prvního zhlédnutí Hvězdných válek v roce 1977 a dodal, že v Hollywoodu existuje alespoň jeden muž, který dokáže 300 milionů dolarů utratit moudře.
| Čtěte také: Recenze: Avatar je film, který pár let nikdo nepředčí Z filmu Avatar vám spadne čelist, říkají první ohlasy |
Pokud k tomu připočteme i reklamní kampaň a zájem médií, pak se suma 75 milionů dolarů, kterou Avatar získal za svůj premiérový víkend v zámořských sálech, může zdát nepříliš úspěšná. Je to méně než analytiky odhadovaných 100 milionů i méně než odhad studia, které tipovalo 85 milionů dolarů (nicméně i Cameronův Titanic první víkend utržil jen 28, 6 milionu a nakonec v USA nastřádal rekordních 600 milionů).
O Vánocích můžou vyrazit rodiny
Letošní rekord drží druhý díl ságy Stmívání: Nový měsíc v listopadu získal při premiéře 143 milionů. Absolutní rekord má od loňska batmanovský Temný rytíř - 158 milionů. Na druhou stranu není prosinec příliš dobrý startovní měsíc pro výpravné snímky a podle distributorů návštěvnost ovlivnilo i počasí: kvůli sněhovým vánicím lidé návštěvy kina odkládali.
Hlavním důvodem je však zřejmě to, že snímek není součástí žádné populární série. Nejlepší zámořský start „samostatného" snímku zaznamenalo v roce 2004 „skandální" Umučení Krista od Mela Gibsona; tam jde ovšem o biblický příběh.
Avatara sice provázela obrovská reklamní kampaň: podle některých zdrojů stál snímek i s reklamou půl miliardy dolarů. Nicméně z 2D médií si lze těžko udělat představu o vyznění 3D snímku.
Producenti se můžou spoléhat na to, že jim další diváky zajistí šeptanda těch, kteří už ho viděli, a že se na film o Vánocích vypraví celé rodiny. Avatar staví mimo jiné právě na tom, že není jen pro malé diváky jako dosavadní „prostorové filmy".
Náladu můžou studiu 20th Century Fox už teď vylepšit světové tržby. Ze 106 teritorií mimo Severní Ameriku, kde měl Avatar paralelně premiéru, získal za víkend dalších 159 milionů dolarů; v ČR jej od čtvrtka do neděle navštívilo 111 814 diváků. Celkový zisk 232 milionů se tak už nyní rovná „čistému" oficiálnímu rozpočtu - a znamená světový rekord pro „non-sequel" filmy.
K rychlejším ziskům může filmu pomoct i to, že se Avatar promítá hlavně v IMAX sálech nebo kinech se 3D zařízením, kde je vyšší vstupné. Takových kin bylo o víkendu v USA 59 procent a pochází z nich 71 procent domácího zisku.
Jako když poprvé zazněl zvuk
Právě technická stránka zůstává takřka nezpochybnitelným vítězstvím Avatara a chválí ji většina recenzí. Server Rottentomatoes.com eviduje 203 recenzí a z nich je 83 procent kladných; v podkategorii „top kritici" je to dokonce 94 procent.
Většina kladných recenzí přitom zároveň zdůrazňuje, že se nejedná o žádné „přidané triky", ale že technologie jsou přímo v těle snímku a tvoří vyprávění. Kenneth Turan v Los Angeles Times píše, že Cameron využil nové technologie podobně, jako když ve filmu Jazzový zpěvák poprvé zazněl zvuk.
„Tento film nevyužívá 3D proto, že ho má k dispozici a chce jen ukázat, že umí nabourat čtvrtý rozměr - prostě proto, že on zkrátka JE 3D," shrnuje svůj dojem už zmíněný Ebert v Chicago Sun Times, podle nějž Cameron po Titanicu dokázal, že je opět králem.
Většině recenzentů „nevadí" ani na první pohled „prvoplánově ekologický" příběh Avatara; i ten považují za součást celkového zážitku a vnímání. „Jen málo filmů nás vrací do světa prvního filmového zážitku, k magickému okamžiku v dětství, kdy nám film připadal velkolepější než skutečný život. Cameron kinematografii nezměnil, ale ukázal, že film může být zázrak," píše Manohla Dargis v The New York Times.
Těch, kteří s citovanými argumenty nesouhlasí, je menšina a jejich důvody jsou víceméně shodné. Za prvé označují Cameronův film za technologii bez srdce, a přitom ani technickou a řemeslnou stránku nehodnotí bez výhrad.
„Proč lid Na'vi pořád stříhá modrýma ušima a nad mrtvým tělem říká jen Wakey, wakey," ptá se Moira Macdonald v The Seattle Times s tím, že 3D akce nevypadají realističtěji, ale naopak uměleji. Při sledování filmu se podle ní dostavuje jen únava a nuda; a na rozdíl od Koralíny nebo Vzhůru do oblak prý Avatar nevypráví dobrý originální příběh.
Povrchní B-movie
S tím souhlasí Peter Keough v The Boston Phoenix a jmenuje filmy, které prý Cameron vykradl: Tanec s vlky, Hvězdná pěchota, Hvězdné války, nový Distrikt 9 i vlastní Vetřelce.
Navíc přidává nejzásadnější obvinění, která proti Avatarovi zaznívají: film podle něj jen podporuje pasivní konzumaci popkultury, jde na ruku hráčům počítačových her a je dosavadním vrcholem oslavy virtuální existence a eskapismu.
Tyto ideologické a filozofické námitky korunuje afroamerický kritik Arnold White: "Cameronův ,totálně pohlcující film' leze ve své tříhodinové délce na nervy. Avatar je nejotřepanější film všech dob o potřebě bílého muže popřít svou identitu a zmírnit svou rasovou, politickou, sexuální a historickou vinu."
„Povrchní B-movie" podle Arnolda jen předstírá filozofický význam: „Jeho příběh o ze řetězu utrženém imperialismu je v podstatě sentimentální comics s pacifistickým a environmetalistickým vyzněním. Cameron módně odsuzuje stejný systém, který umožnil jeho technologickou extravaganci - je to jako odsuzování NASA při jízdě průzkumným vozidlem po povrchu Marsu."
Daleko od těchto diskusí se pak pohybuje jediná novinka v první desítce amerického víkendového žebříčku: komedie Morganovi, ve které hrají Sarah Jessica Parkerová a Hugh Grant manželský pár stěhující se z New Yorku na venkov.
Snímek přes hvězdné obsazení utržil jen 7 milionů dolarů, což je při zjevně nešetrném 58milionovém rozpočtu znakem typického propadáku. Potvrzují to i téměř jednomyslně záporné recenze, v nichž se nejčastěji opakuje, jaká je škoda, že si film pro sebe ukradla málo vtipná Parkerová a Grant dostal příliš málo prostoru.
