Výstava nazvaná Faces potrvá jen do příští soboty 30. března. Představuje také portréty Boba Dylana, Jeana Rena, Keitha Richardse či Willema Dafoa. Ty všechny zvěčnil dnes šestasedmdesátiletý portrétista hollywoodských hvězd a samouk, který v roce 1967 utekl z Československa do USA a v následující dekádě získal americké občanství.
David Bowie se původně chtěl nechat fotit pouze v ateliéru. "Já jsem mu řekl 'jdeme hledat světlo', to ho nadchlo, tak jsme asi čtyři hodiny chodili a hledali světlo. A našli jsme ho, takové velice grafické. Byl krásný den, a tak jsme našli tvrdé světlo a stíny," popisuje Antonín Kratochvíl, jenž zachycuje emoce s neobyčejnou intenzitou.
Bowie si ho zvolil ze 12 fotografů. "On se mu asi líbil můj přístup, víc žurnalistický a reportážní. Vždycky jsem vybíral místo a dopředu zkoumal, jaké tam je světlo. Pak jsem nechal lidi proplouvat prostředím, které jsem vybral, a už jsem to bral jen jako reportáž," objasňuje svůj přístup Kratochvíl.
Výstava v DSC Gallery zahrnuje 23 jeho velkoformátových fotografií. V první části jsou k vidění portréty Bowieho, v té druhé například hudebníků Boba Dylana a Keitha Richardse, režiséra Tima Burtona nebo herců Johnnyho Deppa, Willema Dafoea a Jeana Rena, kterého fotil ve francouzské metropoli. "Tenkrát bylo těžké v Paříži najít nějaký nepořádek, protože to tam hrozně uklidili. Na téhle fotce jsme na staveništi stadionu na fotbalové mistrovství světa," ukazuje Kratochvíl.
Bob Dylan byl podle něj obtížnější. "Sedm let všem zakazoval, aby ho fotili. A mě si vybral, protože jsem fotil Keitha Richardse," vysvětluje.
Podle fotografa je při spolupráci se známými osobnostmi důležité vnímat sám sebe na stejné úrovni jako oni. "Já mám svoji hodnotu, oni mají svoji hodnotu, je to jeden na jednoho. Někdy jsem jim taky řekl, že se mi o nich zdálo, což byl kec, taková psychologická finta. Někdy jsem taky přinesl doutníky, jako s Jeanem Reno v Paříži. Pět hodin jsme fotili, on kouřil moje doutníky a nechtěl mě pustit," vybavuje si.
Většina fotografií na výstavě pochází z 90. let minulého století. Kratochvíl říká, že má i další, které by chtěl ukázat příště, například Bruce Willise nebo amerického písničkáře Johna Mellencampa.
Letos ještě vydá knihu s fotografiemi sportovců nazvanou Body in Motion, která bude obsahovat například snímky osmnáctiletého Jaromíra Jágra, než odjel hrát do americké NHL, fotky Dominika Haška či Martiny Navrátilové.
