Praha/Londýn (Ekolist) - Afrika hlásí po čase úspěch v boji o záchranu divokých nosorožců.
Podařilo se tam úspěšně realizovat průkopnický projekt, který soukromým majitelům půdy dovoluje vlastnit a chovat jedno z nejmajestátnějších zvířat Afriky, které na černém kontinentu málem vyhynulo.
Informoval o tom britský list The Independent.
Ještě v roce 1960 se po afrických pláních prohánělo odhadem 100 000 nosorožců dvourohých (Diceros bicornis) neboli nosorožců černých.
Pytlačení a devastace jejich přirozeného prostředí však snížily jejich počet až na 2 410 kusů v roce 1995. V posledních letech se podařilo pokles zastavit a nosorožců pomalu začíná přibývat.
Čtěte také: Vymření hrozí více druhům, než se myslelo
Světový svaz ochrany přírody (IUCN) oznámil, že v Zimbabwe, Jižní Africe, Namibii a Keni žije více než 4 000 kusů jižního poddruhu nosorožce dvourohého.
Vzrostly i počty nosorožců tuponosých jižních (tzv. bílých) - ze 14 540 v roce 2005 na 17 480 na konci loňského roku.
Zákon se líp prosazuje
"Účinné prosazování zákona na ochranu zvířat je teď, když jsou zvířata převážně ve vlastnictví soukromých osob, mnohem jednodušší," řekl Independentu Richard Emslie, vědecký pracovník IUCN zodpovědný za sledování počtu nosorožců.
"Podařilo se nám přimět místní obyvatele ke spolupráci na programech ochrany přírody," vysvětlil.
"Existují také stále silnější ekonomické výhody spojené s péčí o nosorožce, než jaké nabízí pytláctví: například ekoturistika nebo prodej zvířat. Proto je tolik majitelů, kteří je ochraňují. Soukromý sektor je klíčovým prvkem, který pomáhá naší práci," dodal Emslie.
Co se týče severní varianty obou druhů afrických nosorožců, tam už zprávy tak optimistické nejsou.
V důsledku pytlačení kvůli jejich rohům klesl počet severních nosorožců tuponosých z původních 30 v roce 2003 na pouhé čtyři kusy. A ty byly naposledy spatřeni v roce 2006 v Národním parku Garamba v Demokratické republice Kongo.
Stěhování stovek kusů
Několik nových populací bylo založeno také na dalších místech jižní Afriky.
Stovky nosorožců obou druhů například ochránci přírody přemístili do zambijského Národního parku v severní Luangwě, kde se úspěšně množí. Podobně úspěšný projekt realizovala i organizace Kenyan Wildlife Service, zodpovědná za řízení národních parků v Keni.
"Pokud dokážete jasně rozpoznat hrozbu a bojovat s ní, pak budou mít programy na záchranu druhů velký úspěch. Ochrana přirozeného prostředí, turistika zaměřená na nosorožce a hlavně zastavení pytláctví - víme přesně, odkud hrozba přichází. To, že povzbuzujeme soukromé vlastnictví, nám pomáhá postavit se jí," řekl Jean-Christophe Vie, zástupce ředitele programu na ochranu druhů při IUCN
Jedinou oblastí jižní Afriky, kde populace nosorožců slábne, je Zimbabwe. Politická krize doprovázená obrovskou inflací a kolapsem ekonomiky, za který může vláda Roberta Mugabeho, téměř znemožňují prosadit právní ochranu zvířat.
Nejvíc zabijí pytláci
Světový fond na ochranu přírody (WWF) připisuje dvě třetiny mrtvých nosorožců v Zimbabwe pytláctví.
Více zde: Černý obchod se zvířaty kvete. Hlavně v Číně a USA
Mezi lety 2002 a 2005, což je poslední období, pro něž existují spolehlivé statistiky, bylo odhaleno asi 42 procent upytlačených rohů.
Dvojici rohů lze prodat až za 50 000 dolarů. Vysoká poptávka je zejména z Číny, kde se rohy používají v léčitelství, a z Jemenu, kde slouží k výrobě rukojetí dýk.
Navzdory rozšířeným domněnkám však neexistují žádné vědecké důkazy, že by rohy působily jako účinná afrodiziaka. Obsahují keratin, což je protein tvořící lidské vlasy a nehty.
Více z Ekolistu:
