Praha - Milan Knížák po 12 letech opouští post generálního ředitele Národní galerie s řadou sporných kroků a nedořešených sporů s českou uměleckou obcí. Na poslední chvíli ještě stihl zkritizovat stávající vedení ministerstva kultury, které se ho přitom spíše zastávalo, a zejména pak svého nástupce, ekonoma Vladimíra Rösela.
"Bohužel se mi za ty roky nepodařilo vybudovat silný tým, ze kterého by vzešel můj adekvátní nástupce," odpověděl Knížák na otázku, v čem během působení v čele NG pochybil.
Kontroverzní výtvarník, sochař, malíř a hudebník se do čela NG postavil v červenci roku 1999. Nyní se se svým postem loučí. Necítí prý žádnou nostalgii, úlevu či lítost. Jen se těší na nové projekty, na které neměl dostatek času. Vedení instituce ovšem nepředal podle svých představ.
Čtěte také:
Koncepce nového šéfa NG: Zveřejním koncepci
Fajt: Nový šéf NG zjistil, že musí mít dobrý vztah s Knížákem
První rozhovor s šéfem NG: Nebudu arbitrem všeho dění
Národní galerii povede ekonom, Knížáka střídá Rösel
Adepti na šéfa NG opět u Bessera. Jasno bude v pondělí
Ministr začal oficiálně hledat Knížákova nástupce v NG
Knížák se podle soudu nemusí omlouvat Fajtovi
Besser má komisi, jež určí nový směr Národní galerie
Besser zřejmě vypíše nové výběrové řízení na šéfa NG
"Považoval bych za normální, kdybych získal záruky, že nové vedení Národní galerie bude to, co se v ní povedlo dobrého, ochraňovat a rozvíjet a teprve nad to přicházet s novými impulsy. Zatím to vypadá, že je to přesně naopak. O další osud NG mám velké obavy," uvedl Knížák.
Svému nástupci prý stihl jen písemně zodpovědět několik dotazů a předvést trvalou instalaci ve Veletržním paláci. Poté mu byla nařízena dovolená. Kvůli napjaté atmosféře upustil i od záměru uspořádat rozloučení se zaměstnanci a svými spolupracovníky.
Rösel namítá, že on nebyl tím, kdo by předání úřadu komplikoval. "Myslím, že pan Knížák zcela nepochopil svou roli. Jako odcházející zaměstnanec měl povinnost předat mi, jak se říká, čistý stůl. Odmítl ale například doplnit předávací protokol a dovolenou jsem mu nařídil, protože týdny předtím nechodil do práce," řekl Rösel.
Zakladatel, společník a jednatel společnosti Lombard Advisory Partners Rösel ve finále porazil kunsthistorika Jiřího Fajta, kterého vybrala už předchozí komise ministra kultury Václava Riedlbaucha. Podle současného ministra kultury Jiřího Bessera, který vyhlásil nový konkurs, je manažer v současné ekonomické situaci státu i galerie lepším řešením.
"Bylo od začátku jasné, že (Vladimír Rösel) světu umění nerozumí a bude se nutně spoléhat na odborníky, které si ovšem nebude umět vybrat. Jeho ředitelským činům nerozumím a považuji je za diletantsky zpupné. Nerespektuje zavedené systémy, ruší připravené projekty a přivádí do galerie absolutní diletanty, kteří nemají s uměním nic společného. Znehodnocuje již vynaloženou práci celých týmů a samozřejmě i vynaložené finanční prostředky," uvedl dále Knížák.
"Do NG jsem si přivedl jen jednoho nového člověka, který nemá na starosti ani sbírkovou ani výstavní činnost. Jinak ttu všichni mí spolupracovníci působili i za bývalého ředitele," reagoval Rösel a dodal, že více komentovat útoky na svou osobu ze strany Milana Knížáka je zbytečné.
Přes neshody s novým vedením galerie se bývalý ředitel na své působení dívá pozitivně. Hrdý je podle svých slov na rozsáhlou sbírku Českého moderního a současného umění ve Veletržním paláci, na to, že získal nové donátory z řad umělců i galeristů a že do NG přilákal nové sponzory. V neposlední řadě si cení i práce edičního oddělení, jehož publikace získávají titul Nejkrásnější kniha roku.
Sám NG považuje za paměť české kulturní historie, jež by měla být jedním z pilířů existence národa. "Ve vládě - a především na ministerstvu kultury - by ale museli sedět kulturní lidé, kteří by věci rozuměli a kterým by nešlo o budování politické kariéry. Byli by schopni se bít za věc kultury a umění. Ale takové lidi tam už dlouho nemáme," komentuje Knížák současnou politickou scénu.
Smířlivěji nehodnotí ani tuzemskou uměleckou obec a novináře, kteří ho neumějí ocenit. "V prestižní publikaci 500 uměleckých děl 20. století jsou uvedeni tři Češi: Kupka, Kolář a Knížák. Mezi 1000 nejdůležitějšími hudebními kompozicemi 20. století je moje Broken Music. Je trapné, že to musím o sobě říkat já, ale česká umělecká veřejnost a česká média tyto skutečnosti nikdy neuvádějí. Být výjimečným je v Čechách zločinem," dodal.
Knížák se narodil 19. dubna 1940 v Plzni. Od 60. let patřil k průkopníkům happeningů a konceptuálního umění ve východní Evropě a věnoval se malbě, designu, módě, architektuře, literatuře i hudbě. Po změně režimu se v roce 1990 stal rektorem Akademie výtvarných umění (do roku 1997), kde posléze absolvoval doktorandské studium.
Po nástupu do NG si proti sobě poměrně brzo po nástupu popudil část odborné veřejnosti. Ta mu vyčítala, že je autokrat, namísto modelu autonomních sbírek prosazoval centralizované uspořádání, začal prezentovat NG jako muzeum a odklonil se od výstav ke stálým expozicím. Nejproblematičtější byla podle kritiků snaha rozšiřovat počet expozic a objektů.
